Zaostřeno na průmysl

Exkurze do historie průmyslové robotiky a perspektiva vývoje

KDYŽ SE ŘEKNE ROBOT, co se vám vybaví jako první? Možná humanoidní zabiják z budoucnosti ztvárněný Arnoldem Schwarzeneggerem ve filmu Terminátor, nebo přátelský zdravotník Baymax z Velké šestky? Nespočetná zobrazení různých vizí robotů v populární kultuře prostřednictvím komiksů, filmů a knih ukazují, že lidé na roboty pohlíží s úžasem i strachem. Bez ohledu na to však roboti hrají čím dál zásadnější roli v našem světě.

Počátky průmyslové robotiky

Nejstarší průmysloví roboti byli sestrojeni ve třicátých letech dvacátého století ve Spojených státech. Byli modelováni jako lidské paže a navrženi tak, aby vykonávali podobné typy pohybů imitující tlačení, tážení, zvedání a lisování. Programování bylo obtížné a časově náročné, ale první roboti umožnili provádět opakující se práce, považované lidmi za nepříjemné, bezpečněji, rychleji a snadněji.

První skutečně průmyslový robot, který vypadal podobně jako ti, které známe dnes, byl „Unimate”. Tento robot, jehož název vznikl spojením slov ‚Univerzální' a „Automatizace”, byl digitálně přeprogramovatelný a schopný zručné manipulace. Jeho účelem bylo nahradit lidi při monotónních a nebezpečných úkonech. Přestože byli tito roboti vytvořeni již v padesátých letech minulého století, začali se široce zavádět až o celé desetiletí později, kdy na ně Joseph Engleberger, často považovaný za „otce robotiky”, získal patent. V roce 1961 byli tito roboti instalováni ve výrobním závodu General Motors, aby přemisťovali žhavé tlakové odlitky a přivářeli k nim další automobilové součástky. Tvář automobilové výroby se tak navždy změnila.

Až do sedmdesátých let měla společnost Unimate jen velmi malou konkurenci. V té době však situací na trhu zamíchalo několik velkých japonských konglomerátů vyrábějících typově podobné roboty. Toto nadšení se rychle dostalo až do Evropy.

Výhody a rizika

Termín „robot” vychází z českého slova „robota” označujícího nucenou práci. Jako první jej použil Karel Čapek ve své divadelní hře o mechanické pracovní síle, která se vzbouří proti svým lidským tvůrcům. I to může být oprávněnou obavou mnoha pracovníků z automatizace, a také ze ztráty pracovních míst. „Na roboty však můžeme pohlížet i jinak,” říká Yusuke Takita, team leader, Marketing Department, Trelleborg Sealing Solutions v Japonsku. „Mohou vytvořit další místa a přesunout lidi od stereotypních a rizikových úkonů k důležitějším pracím vyšší úrovně, které skutečně přidávají hodnotu.”

Lidstvo již využívá roboty k operacím v nepříznivém prostředí. Dříve zmíněná průmyslová paže snese vysoké teploty i jedovatou atmosféru. Jako extrémní příklad můžeme vzít průzkumná vozítka Mars Exploration Rover, která brázdí povrch Marsu a shromažďují vědcům cenné údaje o planetě. „Využití robotů může posunout kupředu celé lidstvo, zejména při spolupráci s nimi. A až se sníží náklady, bude možné dále automatizovat více podřadných činností,” míní Yusuke.

Od zdravotnických zařízení až po továrny najdeme řadu úkonů, které by mohly být považovány za příliš časově náročné na to, aby je vykonával plně kvalifikovaný pracovník nebo lékař. Během posledních deseti let se pozornost zaměřuje na zvyšování efektivity a optimalizaci, a uvolnění lidí pro důležitější práce je tak zásadní. Jednoduché úkony by mohli provádět roboti, dříve považovaní za příliš drahé, společně se stroji navrženými tak, aby se snížil počet zranění v důsledku opakujícího se zatížení nebo zvedání a přenášení těžkých nákladů i další škodlivé dopady, které může mít taková práce na lidi.