Technika a trh

T+T Technika a trh: odborný průmyslový časopis pro techniky, konstruktéry a management výrobních firem. Online archiv vydání od roku 2016 zdarma.

Nejrychlejší vlak na světě – Maglev

Maglev – zkráceně z magnetické levitace – je nejmodernější, nejrychlejší, ale také nejdražší druh kolejové dopravy. Čína se světu pochlubila novým „nej” – ukázala prototyp nového vysokorychlostního vlaku Maglev.

Nejrychlejší vlak na světě – Maglev

Maglev – zkráceně z magnetické levitace – je nejmodernější, nejrychlejší, ale také nejdražší druh kolejové dopravy. Čína se světu pochlubila novým „nej” – ukázala prototyp nového vysokorychlostního vlaku Maglev. Ten je schopen vyvinout maximální rychlost až 620 kilometrů za hodinu. Maglev jezdí na vysokoteplotní supravodivou energii (HTS). Vlak se pohybuje na polštáři magnetického pole, které je vytvářeno soustavou supravodivých magnetů, zabudovaných v trati i ve vlaku. Tento vlak má tedy, místo kol, speciální systém magnetů, včetně lineárních motorů a pohybuje se několik centimetrů nad kolejnicí. Výroba dostatečně výkonných elektromagnetů s nepatrnou energetickou spotřebou je umožněna supravodivostí některých materiálů po ochlazení kapalným dusíkem. Zajímavé je, že dodnes neexistuje spolehlivá vědecká teorie vysvětlující tento jev. Podle techniků je možné, že by vývoj směrem magnetických kolejí mohl předznamenávat levnější a hlavně rychlejší dopravu budoucí generace, kdy by vlaky dokonce mohly svojí rychlostí konkurovat i některým letadlům. Tratě pro maglev jsou poměrně nákladné a musejí být z bezpečnostních důvodů stavěny na mostech, nebo v tunelech, což rozvoj této technologie také prodražuje. Prototyp elegantního moderně designově vyvinutého vlaku dlouhého 21 metrů představila Čína ve městě Čcheng-tu v provincii S'-čchuan. Pro lepší představu provozu vědci zkonstruovali 165 metrů dráhy. Podle státní tiskové agentury Sin-chua tak může vzniknout lepší představa, jak se budou cestující ve vlaku cítit. Do pravidelného provozu by mohl být vlak uveden v rozpětí tří až deseti let.

Technika a trh