materiály l komponenty l plasty
Obrázek č. 1:
BEZ aktivním chlazením pouzdra
pístnice
Obrázek č. 2:
S aktivním chlazením pouzdra těsnění
Abychom měli představu o jak velké výkyvy teplot se jedná, je možné se podívat na
3D profil teplot na válci. Celková teplota
válce výrazně poklesla a 3D termogram
(obr č. 2 a č. 3) rozložení teplot ukazuje i
tak výrazné rozdíly teplot v chlazené a nechlazené části.
Zatímco barevné rozlišení teplot na obrázku č. 3 vypadá relativně dobře, tak obrázek č. 4 ukazuje 3D výškový rozdíl teplot, což je pro lidské oko přijatelnější
a výrazně názornější. Absolutní výška žluté (tedy nejteplejší) části je sice vysoko,
ale rozhodně ne tak, jako bez odchlazení.
Díky výraznému snížení teploty v odchlazené části pak došlo ke snížení celkové
teploty válce.
Pro úplnost teplotního pole by bylo potřeba podívat se i „dovnitř” válce. Termogramy totiž ukazují povrchovou teplotu
na válci. Ovšem díky odchlazení pouzdra
těsnění pístnice došlo logicky k výraznému poklesu teplot i uvnitř válce. Díky tomu je pak zajištěna prodloužená životnost
i pro těsnění pístu, tedy vnitřní těsnění ve
válci.
Jde to i lépe – aneb verze
válce V450CP v provedení D
d
Odchlazení pouzdra pístnice je vynikající
věc, nicméně jsme se na celou problematiku zkusili podívat nejen z hlediska válce,
Obrázek č. 3:
„Výškový” rozdíl rozložení teplot
ale také z hlediska celkové teploty formy
a tedy výrobního cyklu.
Stávající řešení chlazení čelistí je nákladné a to jak z hlediska obrábění, tak i potřebné velikosti formy. Zaužívaný desing
prochlazení čelistí je těžkopádný a obsahuje řadu slabých míst, kde může dojít
(a také dochází) k poruchám chladicího
okruhu. Při umístění čelisti hluboko ve formě, nebo při významném propojování
chladicích okruhů (což je bohužel běžná
praxe lisoven) se potenciál chyby zvyšuje.
Dlouhé chladicí okruhy zvláště v kombinaci s hluboko umístěnými rychlospojkami pak výrazně zvyšují riziko chyby těsnění rychlospojky, ale to není obsahem
tohoto článku.
Jak je vidět na následujícím obrázku č. 5,
propojovací smyčky jsou pohyblivé,
proto potřebují hodně místa v druhé polovině formy (viz vybrání v levé části obrázku). Síly, které namáhají spojení hadice a náustku jsou radiální, a navíc
úhlově proměnlivé, což zvyšuje riziko
úniku chladicího média a to přímo do
dutiny formy.
Jak je vidět na obrázku č. 5, typizované
zapojení je opravdu těžkopádné a cena za obrobení nutných částí, zapojení, ale hlavně za udržení v chodu
značně narůstá. Ovšem jak tedy napojit efektivně chlazení do čelisti tak, aby
Obrázek č. 5: Na levé straně jsou vidět výrazná vybrání pro hadice a pravá strana ukazuje standardní,
běžně používané zapojení, včetně vysokoteplotních hadic
29
Obrázek č. 4:
3D termogram pohled z vrchu
byl jednoduchý design, minimum obrábění, a celkově byl koncept funkční?
Odpověď je právěve válcích V450CP
v provedení R.
Přívod chladicího média do čelisti je
proveden skrz pístnici. Chladicí okruh
pak z pístnice pokračuje labyrintem
v čelisti a vrací se nazpět do pístnice.
Systém je jednoduchý, dlouhodobě
funkční a když srovnáte provedení, tak je
evidentně levnější na provedení (minimalizace obrábění, žádná hadice uvnitř
formy, minimum slabých míst, jednoduchá údržba).
Mimo jiné je ovšem chlazený i samotný
válec, a to právě přes pístnici. Tím se prodlužuje životnost válce, snižuje se tepelné
zatížení aktivních prvků obvodu pohonu
válce a nemusí se tolik chladit hnací médium. Shrnuto, jedná se o efektivní systém
eliminace tepelných uzlů ve formě i ve válci a preventivně se řeší potenciální problémy, včetně nehomogenity teplotního
pole.
V toto chvíli jsou válce s průběžným
chlazením pístnice vyráběny v průměrem
40–63 mm a to až se zdvihem 120 mm.
Délka chladicí fontánky je dodávána na
přání tak, aby vyhověla požadavkům konstruktérů na zástavbu.
pokračování
Obrázek č. 6:
Zapojení chladícího okruhu přes pístnici
www.technikaatrh.cz
a