materiály l komponenty l plasty

Obrázek č. 1:

BEZ aktivním chlazením pouzdra

pístnice

Obrázek č. 2:

S aktivním chlazením pouzdra těsnění

Abychom měli představu o jak velké výkyvy teplot se jedná, je možné se podívat na

3D profil teplot na válci. Celková teplota

válce výrazně poklesla a 3D termogram

(obr č. 2 a č. 3) rozložení teplot ukazuje i

tak výrazné rozdíly teplot v chlazené a nechlazené části.

Zatímco barevné rozlišení teplot na obrázku č. 3 vypadá relativně dobře, tak obrázek č. 4 ukazuje 3D výškový rozdíl teplot, což je pro lidské oko přijatelnější

a výrazně názornější. Absolutní výška žluté (tedy nejteplejší) části je sice vysoko,

ale rozhodně ne tak, jako bez odchlazení.

Díky výraznému snížení teploty v odchlazené části pak došlo ke snížení celkové

teploty válce.

Pro úplnost teplotního pole by bylo potřeba podívat se i „dovnitř” válce. Termogramy totiž ukazují povrchovou teplotu

na válci. Ovšem díky odchlazení pouzdra

těsnění pístnice došlo logicky k výraznému poklesu teplot i uvnitř válce. Díky tomu je pak zajištěna prodloužená životnost

i pro těsnění pístu, tedy vnitřní těsnění ve

válci.

Jde to i lépe – aneb verze

válce V450CP v provedení D

d

Odchlazení pouzdra pístnice je vynikající

věc, nicméně jsme se na celou problematiku zkusili podívat nejen z hlediska válce,

Obrázek č. 3:

„Výškový” rozdíl rozložení teplot

ale také z hlediska celkové teploty formy

a tedy výrobního cyklu.

Stávající řešení chlazení čelistí je nákladné a to jak z hlediska obrábění, tak i potřebné velikosti formy. Zaužívaný desing

prochlazení čelistí je těžkopádný a obsahuje řadu slabých míst, kde může dojít

(a také dochází) k poruchám chladicího

okruhu. Při umístění čelisti hluboko ve formě, nebo při významném propojování

chladicích okruhů (což je bohužel běžná

praxe lisoven) se potenciál chyby zvyšuje.

Dlouhé chladicí okruhy zvláště v kombinaci s hluboko umístěnými rychlospojkami pak výrazně zvyšují riziko chyby těsnění rychlospojky, ale to není obsahem

tohoto článku.

Jak je vidět na následujícím obrázku č. 5,

propojovací smyčky jsou pohyblivé,

proto potřebují hodně místa v druhé polovině formy (viz vybrání v levé části obrázku). Síly, které namáhají spojení hadice a náustku jsou radiální, a navíc

úhlově proměnlivé, což zvyšuje riziko

úniku chladicího média a to přímo do

dutiny formy.

Jak je vidět na obrázku č. 5, typizované

zapojení je opravdu těžkopádné a cena za obrobení nutných částí, zapojení, ale hlavně za udržení v chodu

značně narůstá. Ovšem jak tedy napojit efektivně chlazení do čelisti tak, aby

Obrázek č. 5: Na levé straně jsou vidět výrazná vybrání pro hadice a pravá strana ukazuje standardní,

běžně používané zapojení, včetně vysokoteplotních hadic

29

Obrázek č. 4:

3D termogram pohled z vrchu

byl jednoduchý design, minimum obrábění, a celkově byl koncept funkční?

Odpověď je právěve válcích V450CP

v provedení R.

Přívod chladicího média do čelisti je

proveden skrz pístnici. Chladicí okruh

pak z pístnice pokračuje labyrintem

v čelisti a vrací se nazpět do pístnice.

Systém je jednoduchý, dlouhodobě

funkční a když srovnáte provedení, tak je

evidentně levnější na provedení (minimalizace obrábění, žádná hadice uvnitř

formy, minimum slabých míst, jednoduchá údržba).

Mimo jiné je ovšem chlazený i samotný

válec, a to právě přes pístnici. Tím se prodlužuje životnost válce, snižuje se tepelné

zatížení aktivních prvků obvodu pohonu

válce a nemusí se tolik chladit hnací médium. Shrnuto, jedná se o efektivní systém

eliminace tepelných uzlů ve formě i ve válci a preventivně se řeší potenciální problémy, včetně nehomogenity teplotního

pole.

V toto chvíli jsou válce s průběžným

chlazením pístnice vyráběny v průměrem

40–63 mm a to až se zdvihem 120 mm.

Délka chladicí fontánky je dodávána na

přání tak, aby vyhověla požadavkům konstruktérů na zástavbu.

pokračování

Obrázek č. 6:

Zapojení chladícího okruhu přes pístnici

www.technikaatrh.cz

a