10
kolejová doprava l infrastruktura
Vysokorychlostní železnice
je šance, kterou nesmíme
v Česku propásnout
Evropská unie sází při
ochraně životního
prostředí a v boji
s klimatickou změnou
na vysokorychlostní
železnice. Na „starém”
kontinentu dnes funguje
přes 10 000 kilometrů
rychlodrah a jednou tolik
tratí se staví, projektuje
nebo plánuje.
Z původně národních
sítí se postupně rodí síť
evropská. Řada linek je
dnes vedena mezistátně;
vlaky překračují hranice
mezi evropskými státy
rychlostí 300 km/h,
v mnohých případech
také více než jednu
hranici. Rozvoj
vysokorychlostní dopravy
ve světě je ještě
dynamičtější. Na celé
planetě funguje přes
50 000 kilometrů
vysokorychlostních drah
a lidé na nich urazí za rok
dohromady přes miliardu
kilometrů. Aktuální cíl
je provozovat po světě
přes 100 000 kilometrů
vysokorychlostních
železnic.
T+T T e c h n i k a a t r h 6/ 2 0 2 1
„Vysokorychlostní železnice je pro Českou republiku šancí, kterou nesmíme propásnout. Umožní rozvoj turistiky, podpoří
přísun investic, zvýší mobilitu obyvatel při
snížení negativních vlivů na životní prostředí a zároveň zajistí rozvoj železničního
průmyslu, když se uskuteční transfer špičkových technologií a techniky do naší země,” upozorňuje na význam moderní železniční dopravy Jiří Ješeta, náměstek
generálního ředitele ČD pro obchod.
Hned také dodává, jaká rizika mohou
přijít, pokud budeme se stavbou nových
tratí a nákupem rychlovlaků otálet: „Je nejvyšší čas stavbu vysokorychlostních drah
odstartovat. Už dnes je cesta mezi Berlínem a Vídní stejně rychlá po vysokorychlostních tratích okolo České republiky,
přestože je o dvě stě kilometrů delší.
Tamní vlaky přitom stále ještě nevyužívají
naplno potenciál, který jim nedávno otevřené tratě nabízejí. Navíc další rychlé úseky se za našimi hranicemi chystají. Bez vysokorychlostní železnice by se nám mohlo
stát, že zůstaneme bílým místem na mapě
Evropy. Stejnou zkušenost udělalo před
sto, sto padesáti lety mnoho důležitých
a prosperujících měst. Odmítala železnici,
hnedle v ní viděli ďáblovo dílo, a nově stavěné dráhy je minuly. Dnes jsou tato místa bezvýznamná, téměř zapomenutá. Zato tam, kde se železnici nebránili,
nastartovala rozvoj obchodu, průmyslu
a kolikrát z malých vesniček a městeček
vyrostla díky dráze prosperující města,”
doplnil Jiří Ješeta.
Přestože se výstavba vysokorychlostních
drah v České republice teprve rozjíždí, je
čas zabývat se také jejich budoucím provozem. Přístup dopravců na vysokorychlostní tratě může mít několik rozdílných
podob. Zvolit lze režim open-access, koncesní způsob, ale dá se uvažovat také o závazkové dopravě tam, kde linky využijí vysokorychlostní trať pouze z malé části
a většinu cesty absolvují po konvenční síti. Nabízí se i kombinace těchto forem.
Ačkoliv se otázka vhodného modelu přístupu na novou infrastrukturu může zdát
jako předčasná, není tomu zdaleka tak.