4

výroèí

První živý tvor ve Vesmíru (3. listopadu 1957)

Sputnik byla sovětská umělá družice Země, která byla vypuštěna na oběžnou dráhu 3. listopadu 1957 upravenou nosnou

raketou R-7 z kosmodromu Bajkonur. Na palubě nesla psa Lajku. Po vynesení na oběžnou dráhu došlo k odhození krytu

družice, ovšem již se nepodařilo oddělit vlastní družici od zbytku nosné rakety. To následně zapříčinilo špatnou činnost

termoregulačního systému. Původně bylo plánováno, že Lajka bude žít na oběžné dráze 7-10 dnů a potom bude

bezbolestně usmrcena ukončením dodávky kyslíku. S jejím návratem se nepočítalo – technika té doby ještě návrat

z oběžné dráhy neumožňovala. Díky poruše stabilizátoru teploty ovšem teplota v kabině vystoupala k 40 °C. Lajka tak

na následky vzniklého stresu a přehřátí zemřela už po přibližně 5–7 hodinách letu. I přesto znamenala data z letu první

důležité informace o reakcích živého organismu na kosmický let.

Marie Curie-Sklodowska (7. listopadu 1867 – 4. července 1934)

Významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii. Zabývala se výzkumy v oblasti fyziky a chemie. K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů a objev

dvou nových chemických prvků: polonia a radia (první gram radia izolovala ze smolince pocházejícího z českého

Jáchymova). Pod jejím osobním vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity.

Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 z fyziky spolu s manželem Pierrem a objevitelem

radioaktivity Henri Becquerelem za výzkumy radioaktivity a podruhé v roce 1911 z chemie za izolaci čistého radia.

Zemřela na leukémii, která byla pravděpodobně způsobena radiací, se kterou pracovala. V roce 1995 byla jako první

žena pochována pod kopulí pařížského Panteonu.

Michail Timofejevič Kalašnikov (10. listopadu 1919)

Ruský konstruktér a vynálezce. Narodil se jako sedmnácté dítě rodině, žijící v malé vesnici na Sibiři. Po ukončení základní

školy se vyučil zámečníkem u Sibiřsko-turkestánské dráhy, kde později nastoupil jako mechanik. Na podzim roku 1938

nastoupil základní vojenskou službu. Již zde se projevil jeho technický talent tím, že vyrobil počitadlo výstřelů k tankovému kanónu a přizpůsobil pistoli Tokarev TT 30/33 ke střelbě zevnitř tanku. Jelikož začala druhá světová válka,

kde bojoval jako tankista, neměl již šanci zavést tyto novinky do praxe. Po léčbě zranění a půlročním studiu zbraní

zkonstruoval svůj první samopal. Během bezproblémových zkoušek dostal šanci provést vylepšení zbraně v Moskevském leteckém institutu, odkud byl převelen do Hlavního dělostřeleckého úřadu. Ke konci války, v roce 1944, začal

konstruovat automatickou pušku pro nový náboj 7,62 × 39 mm vzor 43, která byla v roce 1949 zavedena do výzbroje

jako AK-47. Vyrobeno bylo přibližně 70 miliónů kusů, z čehož přibližně polovina v Rusku.

Christian Andreas Doppler (29. listopadu 1803 – 17. března 1853)

Rakouský fyzik a matematik. Po studiu na vídeňské polytechnice studoval od roku 1825 na vídeňské univerzitě. V roce

1829 se stal asistentem matematiky na vídeňské technice. Od roku 1835 působil na školách v Praze, Banské Štiavnici

a ve Vídni. V roce 1850 se stal ředitelem fyzikálního institutu na univerzitě ve Vídni. Věnoval se mnoha oblastem, publikoval práce o rovnoběžkách, zlepšení mikroskopu, astrofyzice a dalších. V roce 1842 publikoval práci „O barevném

světle dvojhvězd a některých dalších hvězd“, kde vysvětlil princip, nazvaný později po něm – Dopplerův jev. Vyslovil

hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich pohybem, pokud se zdroj vlnění (světla nebo zvuku) pohybuje

od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí – v případě světla posun k červené. Dopplerův jev se využívá řadě

aplikací (např. pro radarové měření rychlosti) a pomocí něho vysvětlil Edwin Hubble „rudý posuv“ spekter galaxií.

Martin Heinrich Klaproth (1. prosince 1743 – 1. ledna 1817)

Nďmecký chemik. Objevil nezávisle na Williamu Gregorovi oxid titaniĀitý ve vzorku rudy, kterou známe nyní

pod názvem rutil a prvek, jehož oxid izoloval, nazval titanem. V roce 1789 objevil nový prvek – uran. Jako druhý

izoloval taktéž chrom a cer. Byl prĪkopníkem analytické chemie. Významnou mďrou pĢispďl k systematizaci

minerálĪ na základď jejich chemického složení.

James Prescott Joule (24. prosince – 11. října 1889)

Anglický fyzik. Studoval povahu tepla a objevil její vztah k mechanické práci a energii. To vedlo k teorii zachování energie (První zákon termodynamiky). Spolupracoval s Williamem Thomsonem na vytvoření absolutní teplotní stupnice,

provedl pozorování magnetostrikce a našel vztah, nyní nazývaný Jouleův zákon. Zjistil také, že teplo není tekutina,

čemu se v jeho době běžně věřilo, ale forma energie. Vysvětlil, že energie nikam nemizí, pouze přechází do jiných

podob. Jedná se o jeden ze základních fyzikálních zákonů, který se dnes nazývá Zákon o zachování energie. Ten

dal vznik nové vědní disciplíně zvané termodynamika. V roce 1846 objevil jev magnetostrikce, kdy železná tyč mění

svoji délku, když je zmagnetizována. Tento jev se nyní používá ve spojení s ultrasonickými zvukovými vlnami. Byl

také vynálezce, mezi jeho vynálezy patří například elektrické svařování nebo výtlaková pumpa. Zemřel v chudobě

na blíže neurčenou formu degenerace mozku.

T+T T e c h n i k a a t r h 1 1 / 2 0 2 0