Decentralizace jako výhoda v řízení výroby (2. strana)

elektrotechnika l energetika l měření a regulace (viz obr. 1). Dané CPU a jejich I/O je možné chápat jako AAS=asset administration shell. Základní buňka v Průmyslu 4.0. Ideální je kontrolér, který dokážeme instalovat mimo rozvaděč i s moduly pro senzory, resp. pro výstupy. Jinými slovy od senzorů přes IO moduly v podobě IO-link mastrů až po all-in-one displej s kontrolérem je ve vysokém krytí mimo rozvaděč. Např. nové řady robostních kontrolérů s displejem typu CR107x nebo CR1203 od ifm electronic. Krytí IP67 s teplotním rozsahem –35 °C až 60 °C. A rovněž i IOlink mastry pro komunikaci se senzory nebo spínaní akčních členů (pneumatické ventily, frekvenční měniče apod.). Metodika postupné implementace – přírůstkové inovace d Je zřejmé, že každá změna vplývá nejen na finanční možnosti ale i na lidské kapacity v konstrukci, resp. ve výrobě. Proto je v tomto momentu vhodné postupními kroky změnu zavést, no s benefity po každém z kroků. To docílíme inkrementálními - přírůstkovými inovacemi (viz obr. 2). Teda částkovými no funkčními celky. Výchozím bodem metodiky implementace pro výběr řídicího systému je jasně definovat účel zařízení a očekávané schopnosti výrobního celku v budoucnu. • Analýza aktuálního stavu • Návrh nového ŘS nebo jeho rozšíření Identifikace • Určení prostředku automatizace • Porovnání s rozpočtem Implementace Jakým způsobem dokážeme integrovat d V případě integrace decentrálního řídicího systému jsou dvě možnosti: • Nasazení a instalace řídícího systému jako celku v rámci nové výrobní technologie neboli celé výroby. V tomto případě je to poměrně jasné. Instalace je jednotná a náklady maximální. Zde je možno uvažovat o variante a) Decentralizace CPU skrze I/O jednotky a varianty b) Decentralizace vstupů /výstupů. • Postupné zavádění funkčních celků řídicího systému v podobě decentrálních periferií. Ideální variantou je varianta c) Několik kontrolérů. Kde každý kontrolér bude určovat jednu funkci výrobní linky neboli výroby. Zároveň každý kontrolér bude soběstačný vlastními vstupy, resp. senzory a výstupy na akční členy. Zde budeme hovořit o postupném zavádění pomocí přírůstkových inovací. • Rozpočet • Podmínky pro pokračování • Cíl – Funkce mobilního zařízení Inicializace Zhodnocení • Kvalitativní • Kvantitavní Obrázek 2: Přírůstkový inovační model Následně v časových intervalech zavádíme dalšími celky. Nesmíme však polevit. Závěr d Decentralizace není jenom způsob návrhu řízení výroby, ale cesta resp. nástroj, jak zjednodušit dizajn a následně údržbu automatizace výroby. Dnes víme že digitalizace informací, ne jenom, z výrobního procesu je pro další rozvoj je nevyhnutný. Prostředky automatizace pro decentrální řízení jsou velice dobře zmapované. Avšak výsledkem decentrálního a interoperabilního (vzájemné komunikující) řízení je mnoho samostatných buněk které jsou schopny se zastoupit. Teda Tým automatů, který vzájemně spolupracuje. p Autor: Ing. Adam Sorokač, PhD. ifm electronic, spol. s r.o. GreenLine Kačerov Jihlavská 1558/21, 140 00 Praha tel.: 267 990 211 info.cz@ifm.com • www.ifm.cz Obrázek 3: Decentrální systém s IO-link senzory Instalace řídicího systému s budoucími expanzemi d HW a SW architektura řídicího systému je určena pro postupné zavádění. Je však nutné vytvořit funkční bloky, kde prvním funkčním blokem bude instalace hlavního kontroléru, aby byla zajištěna správná funkčnost startu výrobní technologie. www.technikaatrh.cz 9