elektrotechnika l energetika l měření a regulace

(viz obr. 1). Dané CPU a jejich I/O je možné chápat jako AAS=asset administration

shell. Základní buňka v Průmyslu 4.0.

Ideální je kontrolér, který dokážeme instalovat mimo rozvaděč i s moduly pro

senzory, resp. pro výstupy. Jinými slovy od

senzorů přes IO moduly v podobě IO-link

mastrů až po all-in-one displej s kontrolérem je ve vysokém krytí mimo rozvaděč.

Např. nové řady robostních kontrolérů

s displejem typu CR107x nebo CR1203

od ifm electronic. Krytí IP67 s teplotním

rozsahem –35 °C až 60 °C. A rovněž i IOlink mastry pro komunikaci se senzory nebo spínaní akčních členů (pneumatické

ventily, frekvenční měniče apod.).

Metodika postupné implementace

– přírůstkové inovace

d

Je zřejmé, že každá změna vplývá nejen

na finanční možnosti ale i na lidské kapacity v konstrukci, resp. ve výrobě. Proto je

v tomto momentu vhodné postupními

kroky změnu zavést, no s benefity po každém z kroků. To docílíme inkrementálními

- přírůstkovými inovacemi (viz obr. 2). Teda částkovými no funkčními celky.

Výchozím bodem metodiky implementace pro výběr řídicího systému je jasně

definovat účel zařízení a očekávané

schopnosti výrobního celku v budoucnu.

• Analýza aktuálního stavu

• Návrh nového ŘS nebo jeho rozšíření

Identifikace

• Určení prostředku automatizace

• Porovnání s rozpočtem

Implementace

Jakým způsobem dokážeme

integrovat

d

V případě integrace decentrálního řídicího systému jsou dvě možnosti:

• Nasazení a instalace řídícího systému jako celku v rámci nové výrobní technologie neboli celé výroby.

V tomto případě je to poměrně jasné.

Instalace je jednotná a náklady maximální. Zde je možno uvažovat o variante a)

Decentralizace CPU skrze I/O jednotky

a varianty b) Decentralizace vstupů

/výstupů.

• Postupné zavádění funkčních celků řídicího systému v podobě decentrálních

periferií. Ideální variantou je varianta c)

Několik kontrolérů. Kde každý kontrolér

bude určovat jednu funkci výrobní linky

neboli výroby. Zároveň každý kontrolér

bude soběstačný vlastními vstupy, resp.

senzory a výstupy na akční členy. Zde

budeme hovořit o postupném zavádění

pomocí přírůstkových inovací.

• Rozpočet

• Podmínky pro pokračování

• Cíl – Funkce mobilního zařízení

Inicializace

Zhodnocení

• Kvalitativní

• Kvantitavní

Obrázek 2: Přírůstkový inovační model

Následně v časových intervalech zavádíme dalšími celky. Nesmíme však polevit.

Závěr

d

Decentralizace není jenom způsob návrhu řízení výroby, ale cesta resp. nástroj,

jak zjednodušit dizajn a následně údržbu

automatizace výroby. Dnes víme že digitalizace informací, ne jenom, z výrobního

procesu je pro další rozvoj je nevyhnutný. Prostředky automatizace pro decentrální řízení jsou velice dobře zmapované.

Avšak výsledkem decentrálního a interoperabilního (vzájemné komunikující) řízení je mnoho samostatných buněk které

jsou schopny se zastoupit. Teda Tým automatů, který vzájemně spolupracuje. p

Autor: Ing. Adam Sorokač, PhD.

ifm electronic, spol. s r.o.

GreenLine Kačerov

Jihlavská 1558/21, 140 00 Praha

tel.: 267 990 211

info.cz@ifm.com • www.ifm.cz

Obrázek 3: Decentrální systém s IO-link senzory

Instalace řídicího systému

s budoucími expanzemi

d

HW a SW architektura řídicího systému je

určena pro postupné zavádění. Je však

nutné vytvořit funkční bloky, kde prvním

funkčním blokem bude instalace hlavního

kontroléru, aby byla zajištěna správná

funkčnost startu výrobní technologie.

www.technikaatrh.cz

9