elektrotechnika l energetika l měření a regulace
(viz obr. 1). Dané CPU a jejich I/O je možné chápat jako AAS=asset administration
shell. Základní buňka v Průmyslu 4.0.
Ideální je kontrolér, který dokážeme instalovat mimo rozvaděč i s moduly pro
senzory, resp. pro výstupy. Jinými slovy od
senzorů přes IO moduly v podobě IO-link
mastrů až po all-in-one displej s kontrolérem je ve vysokém krytí mimo rozvaděč.
Např. nové řady robostních kontrolérů
s displejem typu CR107x nebo CR1203
od ifm electronic. Krytí IP67 s teplotním
rozsahem –35 °C až 60 °C. A rovněž i IOlink mastry pro komunikaci se senzory nebo spínaní akčních členů (pneumatické
ventily, frekvenční měniče apod.).
Metodika postupné implementace
– přírůstkové inovace
d
Je zřejmé, že každá změna vplývá nejen
na finanční možnosti ale i na lidské kapacity v konstrukci, resp. ve výrobě. Proto je
v tomto momentu vhodné postupními
kroky změnu zavést, no s benefity po každém z kroků. To docílíme inkrementálními
- přírůstkovými inovacemi (viz obr. 2). Teda částkovými no funkčními celky.
Výchozím bodem metodiky implementace pro výběr řídicího systému je jasně
definovat účel zařízení a očekávané
schopnosti výrobního celku v budoucnu.
• Analýza aktuálního stavu
• Návrh nového ŘS nebo jeho rozšíření
Identifikace
• Určení prostředku automatizace
• Porovnání s rozpočtem
Implementace
Jakým způsobem dokážeme
integrovat
d
V případě integrace decentrálního řídicího systému jsou dvě možnosti:
• Nasazení a instalace řídícího systému jako celku v rámci nové výrobní technologie neboli celé výroby.
V tomto případě je to poměrně jasné.
Instalace je jednotná a náklady maximální. Zde je možno uvažovat o variante a)
Decentralizace CPU skrze I/O jednotky
a varianty b) Decentralizace vstupů
/výstupů.
• Postupné zavádění funkčních celků řídicího systému v podobě decentrálních
periferií. Ideální variantou je varianta c)
Několik kontrolérů. Kde každý kontrolér
bude určovat jednu funkci výrobní linky
neboli výroby. Zároveň každý kontrolér
bude soběstačný vlastními vstupy, resp.
senzory a výstupy na akční členy. Zde
budeme hovořit o postupném zavádění
pomocí přírůstkových inovací.
• Rozpočet
• Podmínky pro pokračování
• Cíl – Funkce mobilního zařízení
Inicializace
Zhodnocení
• Kvalitativní
• Kvantitavní
Obrázek 2: Přírůstkový inovační model
Následně v časových intervalech zavádíme dalšími celky. Nesmíme však polevit.
Závěr
d
Decentralizace není jenom způsob návrhu řízení výroby, ale cesta resp. nástroj,
jak zjednodušit dizajn a následně údržbu
automatizace výroby. Dnes víme že digitalizace informací, ne jenom, z výrobního
procesu je pro další rozvoj je nevyhnutný. Prostředky automatizace pro decentrální řízení jsou velice dobře zmapované.
Avšak výsledkem decentrálního a interoperabilního (vzájemné komunikující) řízení je mnoho samostatných buněk které
jsou schopny se zastoupit. Teda Tým automatů, který vzájemně spolupracuje. p
Autor: Ing. Adam Sorokač, PhD.
ifm electronic, spol. s r.o.
GreenLine Kačerov
Jihlavská 1558/21, 140 00 Praha
tel.: 267 990 211
info.cz@ifm.com • www.ifm.cz
Obrázek 3: Decentrální systém s IO-link senzory
Instalace řídicího systému
s budoucími expanzemi
d
HW a SW architektura řídicího systému je
určena pro postupné zavádění. Je však
nutné vytvořit funkční bloky, kde prvním
funkčním blokem bude instalace hlavního
kontroléru, aby byla zajištěna správná
funkčnost startu výrobní technologie.
www.technikaatrh.cz
9