Výročí: osobnosti a události techniky 5–6/2020

výroèí 4 První úspěšný let horkovzdušným balónem (5. června 1783) Francouzští vynálezci a aviatici, bratři Joseph Michel a Jacques Étienne Montgolfier sestrojili papírový balón, ve kterém se jako první lidé vznesli Jean-François Pilâtre de Rozier a François Laurent d‘Arlandes. Letu je připisováno světové prvenství letu horkovzdušného balónu. Joseph Michel Montgolfier je rovněž autorem vynálezu vodní trkač, který pracuje na principu vodního rázu a dokáže dopravit vodu vlivem nárůstu tlaku do vyšší úrovně než je zdrojový spád. George Stephenson (9. června 1781–12. srpna 1848) Je považován za otce parostrojní železnice. Své strojařské zkušenosti získal bez vzdělání. Číst a psát se učil ve večerní škole. Jako inženýr zlepšoval v dolech parní stroje a čerpadla. Zřídil tam i několik šikmých ploch pro přepravu uhlí a nakonec 12 km dlouhou důlní dráhu. V roce 1814 předvedl úspěšně parní lokomotivu, která na kolejích postavených do svahu utáhla osm vozů s nákladem 30 tun. O rok později si ji nechal patentovat. V roce 1823 založil továrnu na výrobu lokomotiv. Lokomotivy vyvážel do celé Evropy. Ve stejném roce projektoval první veřejnou železniční trať pro dopravu osob na světě mezi britskými městy Stockton a Darlington. V září 1825 ji uvedl do provozu. Jeho lokomotiva tehdy byla schopna utáhnout až 30 vozů s nákladem 90 tun rychlostí 19 km/h. V říjnu 1829 vyhrál závod lokomotiv se synem Robertem a lokomotivou nazvanou Raketa (Rocket). Stala se předobrazem lokomotiv na více než jedno století, jezdila rychlostí 19,2 km/h. Stephenson se podílel i na jiných významných železnicích světa (např. Londýn – Birmingham nebo Liverpool - Manchester). Převzal a prosazoval rozchod kolejí 1 422 mm, který byl po zvýšení na 1 435 mm uzákoněn v Anglii jako jednotný a je dnes celosvětově nejrozšířenějším rozchodem. Ve 30. letech začaly být železnice podle Stephensonova vzoru stavěny v USA, Francii, Belgii a také v Německu. První železnice v habsburské monarchii zahájila provoz 7. června 1839 mezi Vídní a Brnem. Jack Kilby (8. listopadu 1923–20. června 2005) Významný americký elektroinženýr, nositel Nobelovy ceny za fyziku (2000), vynálezce integrovaného obvodu. Mezi léty 1978 – 85 působil jako významný profesor elektroinženýrství na Texas A&M University. Je po něm pojmenován klopný obvod JK a Kilbyho centrum – výzkumné centrum TI pro výrobu na bázi křemíku. Kromě integrovaného obvodu je Kilby patentujícím vynálezcem přenosné kalkulačky (1966, založená na integrovaném obvodu umějícím sčítat, odčítat, násobit a dělit) a termální tiskárny užívané v datových terminálech. Je držitelem celkem 60 patentů. První české veřejné elektrické osvětlení (23. června 1887) Takzvaná Jabločkovova neboli ruská svíčka byla patentována roku 1876, v roce 1878 byla předvedena na Světové výstavě v Paříži. František Křižík si svou první inovaci nechal patentovat ve stejném roce. Elektrické osvětlení začalo záhy vytlačovat původně používané plynové. V roce 1887 zakoupilo město Písek 24 obloukových lamp, které byly napájeny z elektrárny v Podskalském mlýně a 23. června 1887 bylo v Písku uvedeno do provozu první české veřejné elektrické osvětlení celoměstského významu. Josef Ludvík František Ressel (29. června 1793–9. října 1857) Český lesník, spisovatel a vynálezce. Pocházel z česko-německé rodiny. Po studiích na lesnické akademii v Mariabrunnu u Vídně pracoval pro rakouský stát jako lesník na území dnešního Chorvatska a Slovinska v Kraňsku, kde se zasloužil o zalesnění krasové oblasti. V Kostanjevici na řece Krka poprvé testoval svůj vynález lodního šroubu. V roce 1827 na něj získal patent a v roce 1829 dosáhl s upraveným parníkem v terstském přístavu rychlosti šesti uzlů. Poté se parní stroj porouchal a policie po nehodě další pokusy zakázala. Ressel zemřel, aniž by za svůj vynález získal jakékoli uznání. Teprve v roce 1866 mu vynález lodního šroubu oficiálně přiznala americká akademie věd ve Washingtonu. Josef Ressel je také autorem buzoly, šroubového lisu na výrobu vína a oleje, kuličkového bezmazného ložiska, zařízení pro parní vyluhování barviv a tříslovin, pneumatické potrubní dopravy a parního automobilu. Albert Einstein představil teorii relativity (30. června 1905) Fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Často je označován za největšího vědce 20. století, případně spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. Mezi jeho příspěvky fyzice patří speciální teorie relativity (1905), myšlenka kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu (1905), vysvětlení Brownova pohybu (1905) a snad nejvíce obecná teorie relativity (1915), která doposud nejlépe popisuje vesmír ve velkých měřítkách. Einstein se podílel i na statistické fyzice a kvantové statistice (Boseho-Einsteinovo rozdělení), diskusi o interpretaci kvantové mechaniky (diskuse s Bohrem, EPR paradox). S Leó Szilárdem vynalezli nový typ chladničky. V roce 1921 byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku za „vysvětlení fotoefektu a zásluhy o teoretickou fyziku“. Poté, co zformuloval obecnou teorii relativity, se stal známým po celém světě, což je pro vědce nevídaný úspěch. V pozdějších letech jeho sláva zastínila ostatní vědce a Einstein se stal synonymem pro člověka s velmi vysokou inteligencí nebo zkrátka génia. Jeho tvář se stala jednou z nejznámějších na celém světě. V roce 1999 ho časopis Time vybral jako Osobnost století. Na jeho počest po něm byla pojmenována fotochemická jednotka einstein, chemický prvek einsteinium a planetka 2001 Einstein. T+T T e c h n i k a a t r h 5 – 6 / 2 0 2 0 vyroci.indd 4 30.7.2020 14:42:47