Milníky techniky na kolejích

vyroci_c.qxd 4 1.6.2022 15:17 Page 4 milníky techniky na kolejích Muzeum železnice a elektrotechniky Národního technického muzea – otevření 2028 Národní technické muzeum v prostorách nejstaršího nádraží Praze, v památkově chráněných objektech bývalých dílen Masarykova nádraží, připravuje velký expoziční projekt – Muzeum železnice a elektrotechniky. Nové muzeum bude veřejnosti zpřístupněno v roce 2028. Protože celek Masarykova nádraží představuje nejstarší a nejrozsáhlejší ucelený soubor historických železničních staveb v České republice a je významnou kulturní památkou, připravované novostavby a vestavby, sloužící k navýšení expoziční plochy, musí plně respektovat historickou hodnotu areálu. Zároveň je plánováno areál doplnit o hodnotný prvek moderní architektury. Vnější vzhled území je současně výrazně potlačen komunikačními stavbami z konce 20. a počátku 21. století. Návštěvníci se mohou těšit na expozici Železničního muzea NTM Dvě století železnic, která bude prolínat železniční historii s hospodářskými, sociálními, politickými a ekonomickými dějinami českých zemí. Její součástí také bude expozice hnacích stojů, tedy prezentace části sbírky NTM, která je nejvýznamnější sbírkou historických kolejových vozidel u nás. Nejrychlejší parní lokomotiva LNERr 4468 Lokomotivy A4 byly navrženy britským konstruktérem Sirem Nigelem Gresleyem pro vlak The Silver Jubilee, spojující Londýn s Newcastlem upon Tyne. Rychlík „The Silver Jubilee” byl inspirován německými motorovými vysokorychlostními proudnicovými vlaky, které byly provozovány mezi Berlínem a Hamburkem a posléze dalšími německými městy. Z důvodu malé kapacity a vysoké ceny takovýchto motorových jednotek však společnost LNER zvolila koncepci parní lokomotivy a klasických vozů. Tato koncepce slavila úspěch: trasu Londýn - Newcastle upon Tyne, dlouhou 374 km, jel rychlík The Silver Jubilee (začal jezdit na podzim roku 1935) 3 hodiny a 18 minut, což znamená průměrnou rychlost 112 km/h (70 mph) i se zastávkami. Tříválcové lokomotivy vycházely z předchozí řady lokomotiv A3 a byly vybaveny aerodynamickým opláštěním. Některé kusy byly vybaveny dvojitou dyšnou Kylchap. Lokomotivy byly vybaveny samočinnou sací brzdou, v té době ve Spojeném království obecně používanou. Celkem bylo postaveno 35 lokomotiv řady A4, sloužily až do poloviny 60. let zejména na mnoha dálkových rychlících, např. Londýn–Edinburgh. Hromadné vyřazování lokomotiv započalo na konci roku 1962, jako poslední byly vyřazeny lokomotivy č. 60019 Bittern (bukač) a č. 60024 Kingfisher (ledňáček) v září roku 1966, necelé dva roky před úplným ukončením parního provozu v síti Britských drah. Celkem 6 lokomotiv (60019 Bittern, 60009 Union of South Africa, 60007 Sir Nigel Gresley, 60022 Mallard, 60008 Dwight D. Eisenhower, 60010 Dominium of Canada) bylo zachováno, z toho první tři jsou schopné provozu. Nejrychlejší vlak na světě – Maglev Maglev – zkráceně z magnetické levitace – je nejmodernější, nejrychlejší, ale také nejdražší druh kolejové dopravy. Čína se světu pochlubila novým „nej” – ukázala prototyp nového vysokorychlostního vlaku Maglev. Ten je schopen vyvinout maximální rychlost až 620 kilometrů za hodinu. Maglev jezdí na vysokoteplotní supravodivou energii (HTS). Vlak se pohybuje na polštáři magnetického pole, které je vytvářeno soustavou supravodivých magnetů, zabudovaných v trati i ve vlaku. Tento vlak má tedy, místo kol, speciální systém magnetů, včetně lineárních motorů a pohybuje se několik centimetrů nad kolejnicí. Výroba dostatečně výkonných elektromagnetů s nepatrnou energetickou spotřebou je umožněna supravodivostí některých materiálů po ochlazení kapalným dusíkem. Zajímavé je, že dodnes neexistuje spolehlivá vědecká teorie vysvětlující tento jev. Podle techniků je možné, že by vývoj směrem magnetických kolejí mohl předznamenávat levnější a hlavně rychlejší dopravu budoucí generace, kdy by vlaky dokonce mohly svojí rychlostí konkurovat i některým letadlům. Tratě pro maglev jsou poměrně nákladné a musejí být z bezpečnostních důvodů stavěny na mostech, nebo v tunelech, což rozvoj této technologie také prodražuje. Prototyp elegantního moderně designově vyvinutého vlaku dlouhého 21 metrů představila Čína ve městě Čcheng-tu v provincii S'-čchuan. Pro lepší představu provozu vědci zkonstruovali 165 metrů dráhy. Podle státní tiskové agentury Sin-chua tak může vzniknout lepší představa, jak se budou cestující ve vlaku cítit. Do pravidelného provozu by mohl být vlak uveden v rozpětí tří až deseti let. T+T T e c h n i k a a t r h 5/ 2 0 2 2 vyroci_c.indd 4 15.5.2020 14:37:18