vyroci_c.qxd

4

1.6.2022

15:17

Page 4

milníky techniky na kolejích

Muzeum železnice a elektrotechniky Národního technického muzea – otevření 2028

Národní technické muzeum v prostorách nejstaršího nádraží Praze, v památkově chráněných objektech bývalých dílen

Masarykova nádraží, připravuje velký expoziční projekt – Muzeum železnice

a elektrotechniky. Nové muzeum bude veřejnosti zpřístupněno v roce 2028. Protože celek Masarykova nádraží představuje nejstarší a nejrozsáhlejší ucelený soubor historických železničních staveb v České republice a je významnou kulturní

památkou, připravované novostavby a vestavby, sloužící k navýšení expoziční

plochy, musí plně respektovat historickou hodnotu areálu. Zároveň je plánováno

areál doplnit o hodnotný prvek moderní architektury. Vnější vzhled území je současně výrazně potlačen komunikačními stavbami z konce 20. a počátku 21. století.

Návštěvníci se mohou těšit na expozici Železničního muzea NTM Dvě století

železnic, která bude prolínat železniční historii s hospodářskými, sociálními, politickými a ekonomickými dějinami českých zemí. Její součástí také bude expozice

hnacích stojů, tedy prezentace části sbírky NTM, která je nejvýznamnější sbírkou

historických kolejových vozidel u nás.

Nejrychlejší parní lokomotiva LNERr 4468

Lokomotivy A4 byly navrženy britským konstruktérem Sirem Nigelem Gresleyem pro vlak The Silver Jubilee, spojující

Londýn s Newcastlem upon Tyne. Rychlík „The Silver Jubilee” byl inspirován německými motorovými vysokorychlostními proudnicovými vlaky, které byly provozovány mezi Berlínem a Hamburkem a posléze dalšími německými městy. Z důvodu malé kapacity a vysoké ceny takovýchto motorových jednotek však

společnost LNER zvolila koncepci parní lokomotivy a klasických vozů. Tato koncepce slavila úspěch: trasu Londýn - Newcastle upon Tyne, dlouhou 374 km, jel

rychlík The Silver Jubilee (začal jezdit na podzim roku 1935) 3 hodiny a 18 minut,

což znamená průměrnou rychlost 112 km/h (70 mph) i se zastávkami.

Tříválcové lokomotivy vycházely z předchozí řady lokomotiv A3 a byly vybaveny aerodynamickým opláštěním. Některé kusy byly vybaveny dvojitou dyšnou Kylchap. Lokomotivy byly vybaveny samočinnou sací brzdou, v té době ve Spojeném

království obecně používanou. Celkem bylo postaveno 35 lokomotiv řady A4,

sloužily až do poloviny 60. let zejména na mnoha dálkových rychlících, např.

Londýn–Edinburgh.

Hromadné vyřazování lokomotiv započalo na konci roku 1962, jako poslední

byly vyřazeny lokomotivy č. 60019 Bittern (bukač) a č. 60024 Kingfisher (ledňáček) v září roku 1966, necelé dva roky

před úplným ukončením parního provozu v síti Britských drah.

Celkem 6 lokomotiv (60019 Bittern, 60009 Union of South Africa, 60007 Sir Nigel Gresley, 60022 Mallard, 60008

Dwight D. Eisenhower, 60010 Dominium of Canada) bylo zachováno, z toho první tři jsou schopné provozu.

Nejrychlejší vlak na světě – Maglev

Maglev – zkráceně z magnetické levitace – je nejmodernější, nejrychlejší, ale také nejdražší druh kolejové dopravy. Čína se světu pochlubila novým „nej” – ukázala prototyp nového vysokorychlostního vlaku Maglev. Ten je schopen vyvinout maximální rychlost až

620 kilometrů za hodinu. Maglev jezdí na vysokoteplotní supravodivou

energii (HTS). Vlak se pohybuje na polštáři magnetického pole, které je vytvářeno soustavou supravodivých magnetů, zabudovaných v trati i ve vlaku. Tento vlak má tedy, místo kol, speciální systém magnetů, včetně lineárních motorů a pohybuje se několik centimetrů nad kolejnicí. Výroba

dostatečně výkonných elektromagnetů s nepatrnou energetickou spotřebou je umožněna supravodivostí některých materiálů po ochlazení kapalným dusíkem. Zajímavé je, že dodnes neexistuje spolehlivá vědecká teorie

vysvětlující tento jev. Podle techniků je možné, že by vývoj směrem magnetických kolejí mohl předznamenávat levnější a hlavně rychlejší dopravu

budoucí generace, kdy by vlaky dokonce mohly svojí rychlostí konkurovat

i některým letadlům. Tratě pro maglev jsou poměrně nákladné a musejí být

z bezpečnostních důvodů stavěny na mostech, nebo v tunelech, což rozvoj této technologie také prodražuje. Prototyp elegantního moderně designově vyvinutého vlaku dlouhého 21 metrů představila Čína ve městě

Čcheng-tu v provincii S'-čchuan. Pro lepší představu provozu vědci zkonstruovali 165 metrů dráhy. Podle státní tiskové

agentury Sin-chua tak může vzniknout lepší představa, jak se budou cestující ve vlaku cítit. Do pravidelného provozu

by mohl být vlak uveden v rozpětí tří až deseti let.

T+T T e c h n i k a a t r h 5/ 2 0 2 2

vyroci_c.indd 4

15.5.2020 14:37:18