vyroci_c.qxd
4
1.6.2022
15:17
Page 4
milníky techniky na kolejích
Muzeum železnice a elektrotechniky Národního technického muzea – otevření 2028
Národní technické muzeum v prostorách nejstaršího nádraží Praze, v památkově chráněných objektech bývalých dílen
Masarykova nádraží, připravuje velký expoziční projekt – Muzeum železnice
a elektrotechniky. Nové muzeum bude veřejnosti zpřístupněno v roce 2028. Protože celek Masarykova nádraží představuje nejstarší a nejrozsáhlejší ucelený soubor historických železničních staveb v České republice a je významnou kulturní
památkou, připravované novostavby a vestavby, sloužící k navýšení expoziční
plochy, musí plně respektovat historickou hodnotu areálu. Zároveň je plánováno
areál doplnit o hodnotný prvek moderní architektury. Vnější vzhled území je současně výrazně potlačen komunikačními stavbami z konce 20. a počátku 21. století.
Návštěvníci se mohou těšit na expozici Železničního muzea NTM Dvě století
železnic, která bude prolínat železniční historii s hospodářskými, sociálními, politickými a ekonomickými dějinami českých zemí. Její součástí také bude expozice
hnacích stojů, tedy prezentace části sbírky NTM, která je nejvýznamnější sbírkou
historických kolejových vozidel u nás.
Nejrychlejší parní lokomotiva LNERr 4468
Lokomotivy A4 byly navrženy britským konstruktérem Sirem Nigelem Gresleyem pro vlak The Silver Jubilee, spojující
Londýn s Newcastlem upon Tyne. Rychlík „The Silver Jubilee” byl inspirován německými motorovými vysokorychlostními proudnicovými vlaky, které byly provozovány mezi Berlínem a Hamburkem a posléze dalšími německými městy. Z důvodu malé kapacity a vysoké ceny takovýchto motorových jednotek však
společnost LNER zvolila koncepci parní lokomotivy a klasických vozů. Tato koncepce slavila úspěch: trasu Londýn - Newcastle upon Tyne, dlouhou 374 km, jel
rychlík The Silver Jubilee (začal jezdit na podzim roku 1935) 3 hodiny a 18 minut,
což znamená průměrnou rychlost 112 km/h (70 mph) i se zastávkami.
Tříválcové lokomotivy vycházely z předchozí řady lokomotiv A3 a byly vybaveny aerodynamickým opláštěním. Některé kusy byly vybaveny dvojitou dyšnou Kylchap. Lokomotivy byly vybaveny samočinnou sací brzdou, v té době ve Spojeném
království obecně používanou. Celkem bylo postaveno 35 lokomotiv řady A4,
sloužily až do poloviny 60. let zejména na mnoha dálkových rychlících, např.
Londýn–Edinburgh.
Hromadné vyřazování lokomotiv započalo na konci roku 1962, jako poslední
byly vyřazeny lokomotivy č. 60019 Bittern (bukač) a č. 60024 Kingfisher (ledňáček) v září roku 1966, necelé dva roky
před úplným ukončením parního provozu v síti Britských drah.
Celkem 6 lokomotiv (60019 Bittern, 60009 Union of South Africa, 60007 Sir Nigel Gresley, 60022 Mallard, 60008
Dwight D. Eisenhower, 60010 Dominium of Canada) bylo zachováno, z toho první tři jsou schopné provozu.
Nejrychlejší vlak na světě – Maglev
Maglev – zkráceně z magnetické levitace – je nejmodernější, nejrychlejší, ale také nejdražší druh kolejové dopravy. Čína se světu pochlubila novým „nej” – ukázala prototyp nového vysokorychlostního vlaku Maglev. Ten je schopen vyvinout maximální rychlost až
620 kilometrů za hodinu. Maglev jezdí na vysokoteplotní supravodivou
energii (HTS). Vlak se pohybuje na polštáři magnetického pole, které je vytvářeno soustavou supravodivých magnetů, zabudovaných v trati i ve vlaku. Tento vlak má tedy, místo kol, speciální systém magnetů, včetně lineárních motorů a pohybuje se několik centimetrů nad kolejnicí. Výroba
dostatečně výkonných elektromagnetů s nepatrnou energetickou spotřebou je umožněna supravodivostí některých materiálů po ochlazení kapalným dusíkem. Zajímavé je, že dodnes neexistuje spolehlivá vědecká teorie
vysvětlující tento jev. Podle techniků je možné, že by vývoj směrem magnetických kolejí mohl předznamenávat levnější a hlavně rychlejší dopravu
budoucí generace, kdy by vlaky dokonce mohly svojí rychlostí konkurovat
i některým letadlům. Tratě pro maglev jsou poměrně nákladné a musejí být
z bezpečnostních důvodů stavěny na mostech, nebo v tunelech, což rozvoj této technologie také prodražuje. Prototyp elegantního moderně designově vyvinutého vlaku dlouhého 21 metrů představila Čína ve městě
Čcheng-tu v provincii S'-čchuan. Pro lepší představu provozu vědci zkonstruovali 165 metrů dráhy. Podle státní tiskové
agentury Sin-chua tak může vzniknout lepší představa, jak se budou cestující ve vlaku cítit. Do pravidelného provozu
by mohl být vlak uveden v rozpětí tří až deseti let.
T+T T e c h n i k a a t r h 5/ 2 0 2 2
vyroci_c.indd 4
15.5.2020 14:37:18