Recyklace solárních panelů: kdo ji platí (2. strana)
Recyklace solárních panelů: jak to s ní je a kdo recyklaci platí
Majitel nebo provozovatel elektrárny má
povinnost provést demontáž panelů ze
střechy nebo z konstrukcí na pozemku.
Dále na své náklady vzniklý odpad odve-
ze a předá (podle velikosti FVE) do systé-
mu zpětného odběru elektroodpadu.
Dají se tedy panely recyklovat? d
Z čeho jsou vlastně solární panely
vyrobeny? Zcela naprostou většinu solár-
ních panelů v Česku tvoří křemíkové mo-
duly. U těch připadá největší podíl na sklo
(až 70 %), které je velmi dobře recyklo-
vatelné. Hliníkový rám pak tvoří přibližně
20 % a z hlediska recyklace je hliník velmi
vhodný materiál. Věděli jste, že hliník na-
víc při recyklaci neztrácí svou kvalitu, jako
je tomu u organických materiálů jako je
například plast nebo papír? Další složkou
jsou pak vzácné prvky. Například stříbro,
měď, indium a další, se kterými také není
problém. Zbytek připadá zejména na plas-
ty. Ty asi jak každý ví také lze celkem
snadno recyklovat.
Velmi zřídka se v ČR můžeme setkat s ten-
kovrstvými panely, kde je jednou ze složek
i kadmium. To je sice nebezpečný prvek,
ale ve formě ve které je v panelech nemů-
že proniknout do biologického řetězce
ani při poškození modulu. Tyto panely
jsou navíc vyrobeny z více než 95 % ze sk-
la a hliníku. Pokud bychom tedy chtěli
provést srovnání například s jadernou
energetikou vedou si solární panely nepo-
chybně mnohem lépe.
Recyklační procesy d
Díky tepelnému recyklování může být
znovu využito až 97 % materiálů ze solár-
ních panelů. Problém je v tom, že takto
mohou být recyklovány pouze panely,
které neobsahují křemík. Pokud panely
křemík obsahují je recyklace o něco složi-
tější. Panely musí být rozebrány mecha-
nicky nebo manuálně. Tento způsob je ale
jen nepatrně méně efektivní než tepelné
recyklování. Jeho efektivita je až 95 %.
Odhaduje se, že z 20 kg panelu, je mož-
né recyklovat až 19,5 kg. Recyklaci panelů
by ještě více pomohlo, kdyby se podařilo
vyvinout efektivnější metodu recyklace
křemíku.
Kdo má povinnost recyklovat? d
Fotovoltaické panely mají životnost při-
bližně 35 let. Po skončení jejich životnosti
jsou za jejich recyklaci i její zaplacení ze
zákona zodpovědní výrobci nebo prodej-
ci. Pokud byly ale panely instalovány do
konce roku 2012, pak nesou tuto zodpo-
vědnost jejich majitelé.
Motivací pro recyklaci panelů může být
opětovné zpracování skla a hliníku i fakt, že
se recyklace vyplatí i z ekonomických dů-
vodů. A to díky zisku ze samotných surovin.
To potvrzuje i studie ČVUT, ze které vy-
plývá, že náklady na recyklaci běžných
křemíkových modulů se zaplatí již z ro-
zebrání a získání hliníku, mědi stříbra a
dalších vzácných kovů.
Kdo zaplatí recyklaci
solárních panelů? d
Na úvod jedna dobrá zpráva: za zpětný
odběr a recyklaci všech fotovoltaických
panelů na střechách i na polích v ČR již
bylo dopředu zaplaceno. Zaplatil za ni vý-
robce panelů nebo jejich dovozce, u star-
ších elektráren zaplatili jejich provozova-
telé. Recyklační poplatek je součástí ceny
každého fotovoltaického ceny panelu.
Nejdůležitější povinnosti a odpovědnost
všech zúčastněných subjektů při předání
ke zpracování, využití (recyklaci) a odstra-
nění elektroodpadu ze solárních panelů
stanovuje zákon č. 185/2001 Sb. Zákon o
odpadech v § 37.
Podle tohoto zákona má každý výrobce
fotovoltaických panelů povinnost na svůj
účet zajistit zpětný odběr elektrozařízení a
oddělený sběr elektroodpadu ze solárních
panelů, které byly součástí fotovoltaic-
kých elektráren.
Kdo recyklaci zajišťuje? d
V ČR zajišťují recyklaci tzv. kolektivní
systémy pro zpětný odběr elektrozaříze-
ní. Recyklací solárních panelů se jich za-
bývá zhruba deset. Nyní se zatím recyklu-
je jen velmi malé procento panelů. Jedná
se zejména o mechanicky poškozené solár-
ní panely. Z důvodu vysoké životnosti pane-
lů je totiž vysloužilých panelů velmi málo.
Postupně jejich množství poroste a s ním
i zájem zpracovatelských zařízení o tento
cenný odpad.
Fotovoltaické elektrárny
do 30 kWp d
Majitelé malých elektráren do 30 kWp, a to
se týká především elektráren na střechách
rodinných domů, mají zákonem určenou
možnost vysloužilé panely ZDARMA ode-
vzdat v síti míst zpětného odběru.
Zpětný odběr
v místním sběrném dvoře d
Síť míst pro zpětný odběru elektroodpadu
kopíruje síť veřejných sběrných dvorů,
které jsou v každé větší obci. Zjednoduše-
ně řečeno, staré solární panely po demon-
táži ze střechy odevzdáte ve vašem míst-
ním sběrném dvoře. Podobně, jako by to
byl jakýkoliv jiný elektroodpad typu LCD
televize.
Solární elektrárny nad 30 kWp d
Provozovatelé elektráren s větším výko-
nem než 30 kWp si s provozovateli tzv.
kolektivních systémů pro zpětný odběr
domlouvají místo a způsob předání odpa-
du individuálně. Ale i zde platí stejná po-
vinnost výrobce solárních panelů, a to za-
jistit jejich zpětný odběr a recyklaci, která
je předplacena v účelovém fondu. p
www.technikaatrh.cz
elektrotechnika
l
energetika
l
měření a regulace
9