Technika a trh

elektrotechnika l energetika l měření a regulace

Majitel nebo provozovatel elektrárny má

povinnost provést demontáž panelů ze

střechy nebo z konstrukcí na pozemku.

Dále na své náklady vzniklý odpad odveze a předá (podle velikosti FVE) do systému zpětného odběru elektroodpadu.

Dají se tedy panely recyklovat? d

Z čeho jsou vlastně solární panely

vyrobeny? Zcela naprostou většinu solárních panelů v Česku tvoří křemíkové moduly. U těch připadá největší podíl na sklo

(až 70 %), které je velmi dobře recyklovatelné. Hliníkový rám pak tvoří přibližně

20 % a z hlediska recyklace je hliník velmi

vhodný materiál. Věděli jste, že hliník navíc při recyklaci neztrácí svou kvalitu, jako

je tomu u organických materiálů jako je

například plast nebo papír? Další složkou

jsou pak vzácné prvky. Například stříbro,

měď, indium a další, se kterými také není

problém. Zbytek připadá zejména na plasty. Ty asi jak každý ví také lze celkem

snadno recyklovat.

Velmi zřídka se v ČR můžeme setkat s tenkovrstvými panely, kde je jednou ze složek

i kadmium. To je sice nebezpečný prvek,

ale ve formě ve které je v panelech nemůže proniknout do biologického řetězce

ani při poškození modulu. Tyto panely

jsou navíc vyrobeny z více než 95 % ze skla a hliníku. Pokud bychom tedy chtěli

provést srovnání například s jadernou

energetikou vedou si solární panely nepochybně mnohem lépe.

Recyklační procesy

Díky tepelnému recyklování může být

znovu využito až 97 % materiálů ze solárních panelů. Problém je v tom, že takto

mohou být recyklovány pouze panely,

které neobsahují křemík. Pokud panely

křemík obsahují je recyklace o něco složitější. Panely musí být rozebrány mechanicky nebo manuálně. Tento způsob je ale

jen nepatrně méně efektivní než tepelné

recyklování. Jeho efektivita je až 95 %.

Odhaduje se, že z 20 kg panelu, je možné recyklovat až 19,5 kg. Recyklaci panelů

by ještě více pomohlo, kdyby se podařilo

vyvinout efektivnější metodu recyklace

křemíku.

Kdo má povinnost recyklovat?

Fotovoltaické panely mají životnost přibližně 35 let. Po skončení jejich životnosti

jsou za jejich recyklaci i její zaplacení ze

zákona zodpovědní výrobci nebo prodejci. Pokud byly ale panely instalovány do

konce roku 2012, pak nesou tuto zodpovědnost jejich majitelé.

Motivací pro recyklaci panelů může být

opětovné zpracování skla a hliníku i fakt, že

se recyklace vyplatí i z ekonomických důvodů. A to díky zisku ze samotných surovin.

To potvrzuje i studie ČVUT, ze které vyplývá, že náklady na recyklaci běžných

křemíkových modulů se zaplatí již z rozebrání a získání hliníku, mědi stříbra a

dalších vzácných kovů.

Kdo zaplatí recyklaci

solárních panelů?

Na úvod jedna dobrá zpráva: za zpětný

odběr a recyklaci všech fotovoltaických

panelů na střechách i na polích v ČR již

bylo dopředu zaplaceno. Zaplatil za ni výrobce panelů nebo jejich dovozce, u starších elektráren zaplatili jejich provozovatelé. Recyklační poplatek je součástí ceny

každého fotovoltaického ceny panelu.

Nejdůležitější povinnosti a odpovědnost

všech zúčastněných subjektů při předání

ke zpracování, využití (recyklaci) a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů

stanovuje zákon č. 185/2001 Sb. Zákon o

odpadech v § 37.

Podle tohoto zákona má každý výrobce

fotovoltaických panelů povinnost na svůj

účet zajistit zpětný odběr elektrozařízení a

oddělený sběr elektroodpadu ze solárních

panelů, které byly součástí fotovoltaických elektráren.

Kdo recyklaci zajišťuje?

V ČR zajišťují recyklaci tzv. kolektivní

systémy pro zpětný odběr elektrozařízení. Recyklací solárních panelů se jich zabývá zhruba deset. Nyní se zatím recykluje jen velmi malé procento panelů. Jedná

se zejména o mechanicky poškozené solární panely. Z důvodu vysoké životnosti panelů je totiž vysloužilých panelů velmi málo.

Postupně jejich množství poroste a s ním

i zájem zpracovatelských zařízení o tento

cenný odpad.

Fotovoltaické elektrárny

do 30 kWp

Majitelé malých elektráren do 30 kWp, a to

se týká především elektráren na střechách

rodinných domů, mají zákonem určenou

možnost vysloužilé panely ZDARMA odevzdat v síti míst zpětného odběru.

Zpětný odběr

v místním sběrném dvoře

Síť míst pro zpětný odběru elektroodpadu

kopíruje síť veřejných sběrných dvorů,

které jsou v každé větší obci. Zjednodušeně řečeno, staré solární panely po demontáži ze střechy odevzdáte ve vašem místním sběrném dvoře. Podobně, jako by to

byl jakýkoliv jiný elektroodpad typu LCD

televize.

Solární elektrárny nad 30 kWp d

Provozovatelé elektráren s větším výkonem než 30 kWp si s provozovateli tzv.

kolektivních systémů pro zpětný odběr

domlouvají místo a způsob předání odpadu individuálně. Ale i zde platí stejná povinnost výrobce solárních panelů, a to zajistit jejich zpětný odběr a recyklaci, která

je předplacena v účelovém fondu.