Bezpečnost IT v průmyslu (2. strana)
Bezpečnost IT a OT v průmyslu: kybernetická ochrana výroby
služby
l
podpora výroby
55
Cesty k nápravě existují d
Management průmyslových firem si důle-
žitost kybernetické bezpečnosti zpravidla
uvědomí až v okamžiku incidentu. Je zde
paralela například se zálohováním – zná-
má poučka říká, že firmy se dělí na ty, kte-
ré zálohují a které budou zálohovat.
Teprve s konkrétním bezpečnostním inci-
dentem vedení firmy pochopí, jak vážné
dopady může podobná událost mít.
Zásadní v průmyslových odvětvích je
otázka, kdo by měl být ideovým nositelem
úvah o kybernetické bezpečnosti. Z pod-
staty věci by mělo jít o IT oddělení – nic-
méně důležité je, aby za vším stál člověk
s nadhledem a s přesahem do výrobních
procesů. Tedy ne specialista na konkrétní
technologii, ale ideálně IT manager
schopný evangelizovat celou problemati-
ku v rámci vyššího vedení i podřízených.
Důvod je prostý: IT oddělení se v průmy-
slových firmách chápe čistě jako servisní
organizace zajišťující „IT komoditu” po-
dobnou například elektřině či plynu.
Čtyři základní kroky
k bezpečnosti d
Předpokladem pro odpovídající zabezpe-
čení je kvalitní základ – tedy spolehlivá in-
frastruktura. Ta by měla být v ideálním pří-
padě složená z technologií jedné či
několika málo značek. V rámci infrastruktu-
ry by neměly chybět ani pokročilé monito-
rovací nástroje, a to jak jednotlivých sta-
vebních prvků, tak i síťové komunikace.
Pokročilý monitoring umožní odhalit různé
anomálie, které mohou být předzvěstí či
počátkem bezpečnostního incidentu. Infra-
strukturu lze z pohledu bezpečnosti chápat
jako podvozek automobilu – pokud bude
nespolehlivý, bezpečnost auta příliš nezvý-
ší žádné další sebelepší konstrukční prvky.
Druhou úrovní je logická segmentace
jednotlivých zařízení do skupin, například
prostřednictvím virtuálních sítí a adresace
- v jednom segmentu by měly být souvise-
jící aplikace apod. Logické oddělení vý-
robních částí infrastruktury (tzv. OT sítě)
je nezbytností. Prostupy mezi jednotlivý-
mi segmenty je důležité maximálně ome-
zit, ideálně využitím firewallu, a ponechat
povolené pouze nezbytné služby. Zabez-
pečení sítě však nepřichází s nasazením
firewallové technologie, ale až s definicí
a nasazením komunikačních pravidel sí-
ťového provozu. Tahle část je mnohdy
tou nejsložitější a časově nejnáročnější
aktivitou.
Řízení vzdáleného přístupu do výrob-
ních strojů je třetí dílem do skládačky OT.
Klienti by měli být dostupní pouze z vy-
hrazeného prvku, kterým může být napří-
klad virtuální stanice nebo terminal server.
Tohle rozhraní je místem, kde můžeme
nasadit spoustu bezpečnostních metrik –
řízení přístupu, monitorování provozu, či
uživatelských aktivit.
Na samém vrcholu by pak měly stát tech-
nologie pro vyhodnocování toho, co se
v rámci výrobního prostředí z pohledu IT
děje. Patří sem především SIEM nástroje
pro korelaci událostí a behaviorální analýzy.
Ideálně v kombinaci s technologiemi pro
automatizaci reakcí – například při zjištění
problému včasné odpojení kritických vý-
robních zařízení se zachováním možnosti
produkce apod. Nezapomínejme, že právě
včasná, správná detekce a co nejrychlejší
reakce je tím pomyslným jazýčkem na va-
hách, zda dojde ke skutečnému problému.
Samy, nebo s partnerem? d
Jednou z klíčových otázek je, zda chtějí
průmyslové firmy řešit kybernetickou
bezpečnost svými vlastními silami, či třetí
stranou. Obecně lze v případě průmyslo-
vých odvětví považovat za výhodnější out-
sourcing bezpečnosti, a to právě s ohle-
dem na fakt, že IT je v těchto firmách
chápáno jako servisní organizace s často
omezenými rozpočty. Využívání služeb
třetích stran umožňuje lepší plánování ná-
kladů a odpadají obtíže spojené s nutností
dostatečného know-how. To ale nezname-
ná, že by se na zabezpečení neměla firma
podílet, právě naopak – pouze její lidé jsou
totiž nositelem nezbytných znalostí o vý-
robních procesech a celém (nejen IT) pro-
středí podniku. Služby třetích stran lze vy-
užívat i částečně, například v podobě
zdrojů informací – ať již jde o konzultač-
ní služby k bezpečnostní strategii či jedno-
tlivým incidentům, nebo o pravidelně vydá-
vané bezpečnostní reporty. Obdobně lze,
podobně jako u ukládání dat do datových
center či cloudů, využívat bezpečnost jako
službu.
Kybernetická bezpečnost v prostředí
průmyslových firem byla, je a bude ne-
zbytná. Dnes jsme v období, kdy tyto fir-
my začínají skutečnou potřebu bezpeč-
nosti chápat nejen na příkladech od
konkurence, ale někdy i svých vlastních.
Následující roky ukážou, zda se ztráta za
ostatními odvětvími bude smazávat, nebo
zůstane spíše konstantní. Osobně mám za
to, že by se mělo podařit stavy rychle srov-
nat. A to by bylo bezesporu dobře. p
Autor článku, Lukáš Svozil, je Business Development
Manager pro oblast bezpečnosti IT ve společnosti NTT
Czech Republic. Bezpečnosti v průmyslu se věnuje již
7 let, kdy působil v roli Network & Cybersecurity archi-
tekta pro významnou globální automotive společnost.
Má zkušenosti s návrhem a implementací síťových
a bezpečnostních technologií do výrobních podniků a da-
tacenter.
www.technikaatrh.cz