Bezpečnost IT v průmyslu
Bezpečnost IT a OT v průmyslu: kybernetická ochrana výroby
Výpadky a ztráty d
Průmyslové firmy netrápí špatný stav ky-
bernetické bezpečnosti jako takové, ale
dopady na klíčové procesy, tedy zejména
na výrobu. Obrovským problémem bývají
výpadky výrobních linek – časově nároč-
né je nejen odhalení příčiny, ale také ná-
sledná náprava. Jakýkoli větší výpadek při-
tom znamená významné finanční ztráty,
o ztrátě reputace u odběratelů ani nemluvě.
Dopady kybernetického útoku nemusí
být patrné na první pohled. Může jít o cí-
lenou změnu výrobních parametrů, které
zvýší míru zmetkovosti. Odhalení skuteč-
né příčiny může trvat mnoho dní a zajištění
nápravy klidně i týdny. A v případě poško-
zení některého ze zařízení kvůli špatnému
procesu i mnohem déle.
Většina kybernetických útoků na průmy-
sl je spíše otázkou náhody než konkrétní-
ho cílení. Jde o plošné útoky, které firmy
zasáhnou kvůli špatné shodě okolností.
Cílené útoky nicméně existují, ale obvykle
se týkají více krádeží know-how a vyděrač-
ství prostřednictvím ransomwaru než ovliv-
nění výroby jako takové. Ovšem i takové
případy existují – případně jsou jednotlivá
napadená výrobní zařízení zneužita pro
další nelegální aktivity vůči firmě.
Interní záležitost d
Bezpečnost by měla být v rukou dané firmy
bez ohledu na to, zda pro tuto oblast vyu-
žije své vlastní zdroje nebo služeb třetí
strany. A možná i zde je jedna z příčin, proč
průmyslové firmy zaostávají například za
bankovním sektorem – bankám a finanč-
ním institucím řadu bezpečnostních pravi-
del určuje legislativa a regulační opatření,
zatímco průmyslová odvětví mají v tomto
ohledu relativní volnost.
Jednotlivá výrobní zařízení připojená do
síťové infrastruktury sestavují firmy, které
nejsou specializované na IT, natož na
kybernetickou bezpečnost. Obvykle jde
o kombinaci univerzálního počítače s uni-
verzálním operačním systémem a konkrét-
ního výrobního zařízení, případně o speciali-
zovaná zařízení vyvinutá na míru. Mnohdy
jde o celek proměnlivý v čase, dochází
k přidávání nových rozhraní, zapojování
nových senzorů, rozšiřování o nové funkce,
propojování s dalšími zařízeními apod. A za
těchto okolností bývá obtížné uvažovat
o kybernetické bezpečnosti by design.
IT oddělení či externí IT správa by měla
zařízení chápat jako blackboxy, o kterých
nic neví. Připojí je na základě doporuče-
ných postupů, ale mají prakticky nulové
možnosti, jak bezpečnost přímo na úrovni
zařízení ovlivnit. Další skupinou jsou vý-
robní stroje, které jsou sice pod správou
dané firmy, avšak z různých příčin nejsou
pravidelně aktualizované, či záplatované
proti novým hrozbám.
Zařízení jsou tedy často zastaralá, neaktu-
alizovaná, či bez jakékoli skutečné správy.
Není výjimkou stáří i několik desítek let, kdy
ve firmě již nepracuje nikdo, kdo by věděl,
jak a co případně změnit. A vzhledem k to-
mu, že jde o výrobní prostředek, tak bohu-
žel stále platí pravidlo „co funguje, na to se
nesahá”. Uzavřenost zařízení nemusí ale
znamenat, že jsou nebezpečná či přímo
škodlivá od okamžiku dodání. K nakažení
může dojít až během následujících let, na-
příklad i kvůli zneužití zranitelností, které již
v moderních systémech vlastně nejsou.
služby
l
podpora výroby
54
Bezpečnost IT v průmyslu
V průmyslových, a zejména výrobních firmách je bezpečnost informačních technologií
svázána s podstatou jejich podnikání komplexněji než v jiných oborech. Stav kybernetické
bezpečnosti v některých průmyslových firmách odpovídá přibližně stavu před deseti lety
v ostatních odvětvích. Příčinou tohoto odstupu je masivní nárůst připojených výrobních
strojů do sítě teprve v posledních letech. Kde nebylo IT, nebylo třeba řešit IT bezpečnost.
Nyní průmyslové firmy, které prochází rychlým rozvojem digitalizace, stojí před nelehkým
úkolem, a to dotažením pomyslného manka v kybernetické bezpečnosti. Cestu, kterou
ostatní odvětví procházela přes dvě dekády, musí průmysl dohnat mnohem rychleji.
T + T
Technika a trh 1-2/2022