4

výroèí

Antoine Henri Becquerel (15. prosince 1852–25. srpna 1908)

Antoine Henri Becquerel, objevitel radioaktivity, držitel Nobelovy ceny za fyziku, se narodil v Paříži 15. prosince 1852.

Pocházel z „vědecké” rodiny, jeho otec byl profesorem aplikované fyziky, jeho dědeček byl považován za zakladatele elektrochemie, a později i jeho syn pokračoval v rodinné tradici. Antoine Henri Becquerel studoval na Polytechnické škole v Paříži a po studiích se ucházel o místo profesora fyziky, nejprve v Muzeu dějin přírodních věd

a později i na prestižní Polytechnické univerzitě. Přestože Becquerel uskutečnit mnoho významných objevů, nejvíce jej proslavil objev přirozené radioaktivity, na nějž navázali manželé Curieovi a společně za tento objev roku

1903 získali Nobelovu cenu za fyziku. Antoine Henri Becquerel zemřel předčasně, ve věku 55 let, pravděpodobně na následky ozáření.

Alessandro Ambrogio Anzani (5. prosince 1877–24. července 1956)

Italský konstruktér, motocyklový a automobilový závodník. Od mládí pracoval Anzani v malé dílně svého strýce, byl

také nadšeným a dobrým cyklistou. Na závodech v Miláně, kterých se zúčastnil jako divák, se seznámil s francouzským cyklistou Gabrielem Poulainem. Toto setkání vedlo Anzaniho k tomu, že po ukončení studií odešel na Poulainovo pozvání v roce 1900 do Francie, kde si měl vydělat peníze závoděním. Anzani byl nějaký čas Poulainovým hostem v St. Nazaire. Poté působil u výrobce motocyklů - firmy Buchet jako její tovární jezdec. V roce 1906

se osamostatnil a začal motocykly vyrábět sám v Courbevoie. V této době navrhl a vyrobil tříválcový motor s válci do W, který použil o tři roky později Louis Blériot ve svém letounu při přeletu kanálu La Manche, i díky tomu jeho firma dobře prosperovala. V Miláně založil společnost Fabbrica Motori Anzani a v Anglii založil British Anzani Motor Company.

Gerhard Mercator (5. března 1512–2. prosince 1594)

Narodil se ve vlámském městě Rupelmonde. Vzdělání získal na univerzitě v Lovani. Ačkoli nikdy příliš necestoval,

začal se zajímat o geografii jako o způsob obživy. V Lovani v letech 1535–1536 ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský globus. V roce 1537 vytvořil Mercator mapu Palestiny, v roce 1538 mapu světa a v roce 1540 mapu Vlámska. Roku 1544 byl Mercator nařčen z kacířství, protože byl stoupencem reformace, a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku 1551 vytvořil nebeský globus. V roce 1552 se odstěhoval do

protestantského Duisburgu ve vévodství Kleve, kde založil kartografickou dílnu. Kromě toho zde vyučoval matematiku. V roce 1554 vytvořil šestidílnou mapu Evropy (Europae descriptio).

Martin Heinrich Klaproth (1. prosince 1743–1. ledna 1817)

Německý chemik, který objevil nezávisle na Williamu Gregorovi oxid titaničitý (neboli „zeminu”) ve vzorku rudy,

kterou známe nyní pod názvem rutil. Prvek, jehož oxid izoloval, nazval titan podle Titánů, dětí Nebes a Země odsouzených k životu ve skrytých ohních Země. V roce 1825 připravil Berzelius titan jako kov ve znečištěné formě.

V roce 1789 objevil nový prvek - uran. Jako druhý izoloval taktéž chrom a cer. Byl též průkopníkem analytické

chemie. Významnou měrou přispěl k systematizaci minerálů na základě jejich chemického složení.

Claude Honoré Desiré Dornier (14. května 1884–5. prosince 1969)

Dornier se od mládí zajímal o vědu a techniku, v roce 1907 úspěšně ukončil studium na Technické univerzitě v Mnichově. 2. listopadu 1910 nastoupil šestadvacetiletý do firmy Luftschiffbau Zeppelin, kde jeho schopnosti záhy rozpoznal sám Ferdinand von Zeppelin. Dorniera ustanovil svým poradcem a nadaný konstruktér začal s vlastním

výzkumem a návrhy vylepšení dílů z lehkých slitin a později i s návrhy letadel a hydroplánů. V roce 1914 se Dornier se skupinkou konstruktérů a kresličů osamostatnili a založili vlastní konstrukční kancelář. Po válce se kvůli zákazu stavby letadel (dle smlouvy z Versailles) přesunul do Itálie a od roku 1921 zde také začal s výrobou. V Itálii

vznikl slavný hydroplán Wal. Mezi lety 1922 až 1930 firma vyráběla hydroplány, po převzetí moci nacisty se firma

mimo výroby civilních strojů pro společnost Lufthansa zabývala vývojem a výrobou letounů pro Luftwaffe, a tak zde

vznikl úspěšný bombardér Do 17.

James Prescott Joule (24. prosince–11. října 1889)

Anglický fyzik. Studoval povahu tepla a objevil její vztah k mechanické práci a energii. To vedlo k teorii zachování energie (První zákon termodynamiky). Spolupracoval s Williamem Thomsonem na vytvoření absolutní teplotní stupnice, provedl pozorování magnetostrikce a našel vztah, nyní nazývaný Jouleův zákon. Zjistil také, že

teplo není tekutina, čemu se v jeho době běžně věřilo, ale forma energie. Vysvětlil, že energie nikam nemizí, pouze přechází do jiných podob. Jedná se o jeden ze základních fyzikálních zákonů, který se dnes nazývá Zákon o zachování energie. Ten dal vznik nové vědní disciplíně zvané termodynamika. V roce 1846 objevil jev magnetostrikce, kdy železná tyč mění svoji délku, když je zmagnetizována. Tento jev se nyní používá

ve spojení s ultrasonickými zvukovými vlnami. Byl také vynálezce, mezi jeho vynálezy patří například elektrické

svařování nebo výtlaková pumpa.

T+T T e c h n i k a a t r h 12/ 2 0 2 1