50

pohony l automatizace l převody

Rozmach robotizace brzdí

česká záliba v improvizaci

...uvedl Josef Sláma

Pokud něco kromě peněz brzdí rozvoj průmyslové automatizace, pak je to česká záliba

v improvizaci a operativním zavádění „kreativních” nesystémových řešení.

p Jak jsou na tom tuzemské

podniky v robotizaci ve srovnání

se zahraničím?

Vedou si dobře, ale mohly by být lepší. České firmy samozřejmě nemohou investovat

tak rozsáhle jako velké nadnárodní společnosti, které dávají obrovské prostředky do

rozsáhlé technologické výměny, ale v tom

nevidím ten zásadní problém. Za největší

překážku považuji chápání robotizace jako

jakéhosi izolovaného úkonu ve stylu: chybí

nám lidi, tak tam dáme robota a ten toho vyrobí víc a levněji.

Josef Sláma, ředitel české pobočky společnosti

Renishaw, která patří mezi světové lídry v oblasti

vývoje měřicích systémů pro strojírenství a lékařství.

Podle Josefa Slámy, šéfa české pobočky

společnost Renishaw, je improvizace ve výrobním procesu něco jako chyba v matrixu:

nelogický odklon od programu, který vyřeší

okamžitý problém, ale dlouhodobě nevede

k dobrým výsledkům. Přesto je na tom český průmysl ve srovnání se zahraniční konkurencí dobře. Firmám se daří pomocí automatizace nahrazovat chybějící pracovní sílu,

ale mnohdy dělají zbytečné chyby.

p No a není to v principu tak?

Více a levněji nemusí znamenat konkurenceschopně. Robotizaci je třeba vnímat jako

souvislý tok propojené výroby a nikoli izolovaně řešit výrobní problémy. Pokud se nasadí robot na úzké místo, třeba nahradí dělníka a něco automaticky frézuje, posune se

úzké místo jinam. Zatímco se management

raduje z nového robota a jeho vysoké produktivity, na jiném místě podniku se začínají

hromadit přebytečné výrobky, které nestíhá

zpracovat jiné pracoviště. A kdyby třeba začal frézovat zmetky, tak to zjistí výstupní

kontrola až o hodinu později. Za tu hodinu

projde výrobek dalšími stanovišti a naprosto

zbytečně. Vznikají tak obrovské materiální

škody, o promarněném času nemluvě.

p Takže je třeba roboty nasadit

úplně všude?

To rozhodně ne, ale nesmějí být využívány

samostatně. Musí být součástí celého procesu. Je třeba výrobu propojit s informačními

systémy, které vyhodnocují a sdílejí data

v reálném čase. Například CNC obráběcí

stroj na základě naměřených údajů automaticky modifikuje parametry řezných nástrojů.

Změřením hotového dílu zjistí velikost opotřebení nástrojů. Stroj tak vždy přesně ví,

v jakém stavu jsou nástroje, kterými obrábí.

Výsledkem je zlepšená přesnost obrábění

dílů, kratší doba nastavení a seřízení procesu

a integrace s ostatními systémy, například

roboty.

p A s jakými roboty konkrétně?

Mohou například nahradit pracovníky výstupních kontrol. Robotické kontrolní

systémy umožňují vysokorychlostní skenování a bodové měření geometrických prvků

při zachování vysoké opakovatelnosti měření. Dokážou rychle měřit rozměry, polohu

a tvar.

p Pak by ale stačila

jen ta automatizovaná

výstupní kontrola...

To je právě ta častá chyba. Pokud se odchytí zmetky až na výstupu, vznikají obrovské

materiální škody a časové ztráty. Přitom by

stačilo během frézování vyměnit opotřebovaný vrták anebo přizpůsobit měření teplotě

okolí.

p Teplotě v okolí stroje?

Výkyvy teplot přece nejsou

tak velké.

V moderní výrobě se měří na mikrometry, či

dokonce nanometry. Přesnost měření proto

ovlivňuje i změna teploty během dne. Časně

ráno je teplota v chladné dílně jiná než v poledne, kdy je ovlivněna slunečními paprsky

procházejícími okny, ale také zahříváním

strojů. Robotické systémy se s teplotními

T+T T e c h n i k a a t r h 1 2 / 2 0 2 1