58
služby l podpora výroby
Rok 2021 a dnešek:
marné čekání na nové dotace
České firmy, obce a další organizace měly loni začít čerpat finance z balíku více než
700 miliard korun evropských dotací, ale nedočkaly se. Zpoždění přitom může ohrozit
čerpání fondů EU určených pro Česko, například na investice do digitalizace, inovací
nebo zlepšení životního prostředí. Kde se stala chyba?
přihlášených projektů
může představovat značný
problém.
V uplynulém roce 2021 řada potenciálních
žadatelů marně čekala na vyhlášení prvních soutěží o evropské dotace z nového programovacího období (2021–2027). Přitom
jejich brzké spuštění
slibovali politici i pří-
slušná ministerstva. České
republice tak vzhledem k ročnímu zpoždění hrozí, že ve
vymezeném čase nestihne
vyčerpat alokované evropské finanční
zdroje, například ze strukturálních fondů. Negativní vliv může mít dle Ministerstva financí ČR též aktuální rozpočtové
provizorium, jež představuje významné
omezení možnosti vyhlašovat nové dotační tituly. To se ukázalo už nyní v pátek
14. ledna 2022 při oznámeném odložení spuštění soutěže na dotační program
GAMA 2.
První významné dotační
výzvy z NPO měly
být vyhlášeny loni na
podzim, v roce 2021 však nakonec nebyla otevřena žádná. Dne 16.
prosince 2021 na svém webu Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) oznámilo, že úvodní výzvy z Národního plánu obnovy, jež měly být v jeho gesci spuštěny
na podzim, se odkládají. Údajně budou
vyhlášeny v lednu 2022. Jde o výzvy Fotovoltaické systémy, Cirkulární řešení v podnicích, Úspory vody v podnicích a Elektromobilita pro podnikatele. Jejich odložení
úředníci zdůvodnili nutným vyjasněním
některých otázek v čerpání s Evropskou
komisí. Brzy se tedy ukáže, zda bude alespoň lednový termín dodržen.
Kdo tahá za kratší konec
Jak šel čas
Vyhlížený Národní plán obnovy d
Jedním z nových zdrojů dotací očekávaných od loňska, kde se může problém se
zpožděním především projevit, je tzv. Národní plán obnovy (NPO). Jeho prostředky
jsou určeny zejména na ozdravení evropských ekonomik po pandemii covidu-19.
Na přípravu a vyhlášení dotačních výzev
z NPO je proto vyhrazeno relativně krátké
období od roku 2021 do 2023. Česká republika má na tento účel vyčleněno od Evropské komise zhruba 180 miliard korun.
Dalších cca 11 miliard má do celkového
rozpočtu NPO dofinancovat Česká republika ze státního rozpočtu. Je tedy evidentní, že ztráta jedné třetiny času vymezeného na rozdělení finančních prostředků do
T+T T e c h n i k a a t r h 1 2 / 2 0 2 1
Ohrožena tak může být realizace mnoha
projektů, jejichž cílem je například zvýšení
energetické soběstačnosti, snížení zátěže
na životní prostředí, podpora modernizace technologií a digitalizace ve firmách či
vzniku firemních inovací a spoluprací firem s výzkumnými institucemi. Komplikuje se též dosažení jednoho z hlavních cílů,
a to zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti české, potažmo evropské
ekonomiky.
„Hlavní chybou je, že dosud není připravena implementace ani Národního plánu
obnovy, ani strukturálních fondů, a to
hlavně ve formální oblasti, jako je příprava
dokumentace, implementační prostředí či
schválení celkových indikátorů. Pro nápravu je nutné urychleně dokončit schvalovací procesy s Evropskou komisí, dohodnout
kontrolní indikátory a vyhlásit projektové
výzvy,” prohlásil pro portál DOTACE.EU
prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. „Jsme v období, kdy potřebujeme co nejrychleji nastartovat ekonomiku. Čím dříve podpoříme aplikaci
nových výrobků a služeb u našich podniků, tím významněji posílíme jejich konkurenceschopnost. Vyspělé státy vynakládají na oblast výzkumu, vývoje a inovací
3–4 % HDP, v České republice to nejsou
ani 2 %.”
d
Problém, o němž nyní politická reprezentace veřejně mluví méně, než by odpovídalo jeho závažnosti, potvrzuje také Milan
Sedláček, předseda představenstva společnosti RENARDS, která se zabývá komplexním dotačním poradenstvím: „Pro firmy a další subjekty potřebující k podpoře
svého rozvoje dotační podporu bylo zklamáním, že se ani koncem roku 2021 nedočkaly slibovaného a stále odkládaného
vyhlášení očekávaných dotačních výzev,
ať už jde o programy NPO, nebo TREND.
Roční zpoždění navíc ohrožuje reálnost
vyčerpání dojednaných evropských dotací a jejich tak potřebné využití pro ozdravení a opětovné nastartování české ekonomiky.”
d
Vina za zpoždění je jak na straně minulé
vlády ČR, tak na straně orgánů EU. Nepřispěly k tomu ani pokračující pandemie
covidu-19 nebo polemika o střetu zájmů
bývalého premiéra Babiše. Evropský parlament a Rada EU ratifikovaly příslušnou
legislativu teprve loni v červnu. A česká
vláda takzvanou Dohodu o partnerství
pro programové období 2021–2027, klíčový dokument potřebný před čerpáním fondů EU, schválila až na konci září. Původní český návrh na obsah
Národního plánu obnovy byl pro změnu opožděn z důvodu nenaplnění požadavku EU v určení 37 % z požadovaných financí na ochranu klimatu. Musel
být tedy ještě před odevzdáním do Bruselu přepracován.