Rok 2021: Marné čekání na nové dotace

58 služby l podpora výroby Rok 2021 a dnešek: marné čekání na nové dotace České firmy, obce a další organizace měly loni začít čerpat finance z balíku více než 700 miliard korun evropských dotací, ale nedočkaly se. Zpoždění přitom může ohrozit čerpání fondů EU určených pro Česko, například na investice do digitalizace, inovací nebo zlepšení životního prostředí. Kde se stala chyba? přihlášených projektů může představovat značný problém. V uplynulém roce 2021 řada potenciálních žadatelů marně čekala na vyhlášení prvních soutěží o evropské dotace z nového programovacího období (2021–2027). Přitom jejich brzké spuštění slibovali politici i pří- slušná ministerstva. České republice tak vzhledem k ročnímu zpoždění hrozí, že ve vymezeném čase nestihne vyčerpat alokované evropské finanční zdroje, například ze strukturálních fondů. Negativní vliv může mít dle Ministerstva financí ČR též aktuální rozpočtové provizorium, jež představuje významné omezení možnosti vyhlašovat nové dotační tituly. To se ukázalo už nyní v pátek 14. ledna 2022 při oznámeném odložení spuštění soutěže na dotační program GAMA 2. První významné dotační výzvy z NPO měly být vyhlášeny loni na podzim, v roce 2021 však nakonec nebyla otevřena žádná. Dne 16. prosince 2021 na svém webu Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) oznámilo, že úvodní výzvy z Národního plánu obnovy, jež měly být v jeho gesci spuštěny na podzim, se odkládají. Údajně budou vyhlášeny v lednu 2022. Jde o výzvy Fotovoltaické systémy, Cirkulární řešení v podnicích, Úspory vody v podnicích a Elektromobilita pro podnikatele. Jejich odložení úředníci zdůvodnili nutným vyjasněním některých otázek v čerpání s Evropskou komisí. Brzy se tedy ukáže, zda bude alespoň lednový termín dodržen. Kdo tahá za kratší konec Jak šel čas Vyhlížený Národní plán obnovy d Jedním z nových zdrojů dotací očekávaných od loňska, kde se může problém se zpožděním především projevit, je tzv. Národní plán obnovy (NPO). Jeho prostředky jsou určeny zejména na ozdravení evropských ekonomik po pandemii covidu-19. Na přípravu a vyhlášení dotačních výzev z NPO je proto vyhrazeno relativně krátké období od roku 2021 do 2023. Česká republika má na tento účel vyčleněno od Evropské komise zhruba 180 miliard korun. Dalších cca 11 miliard má do celkového rozpočtu NPO dofinancovat Česká republika ze státního rozpočtu. Je tedy evidentní, že ztráta jedné třetiny času vymezeného na rozdělení finančních prostředků do T+T T e c h n i k a a t r h 1 2 / 2 0 2 1 Ohrožena tak může být realizace mnoha projektů, jejichž cílem je například zvýšení energetické soběstačnosti, snížení zátěže na životní prostředí, podpora modernizace technologií a digitalizace ve firmách či vzniku firemních inovací a spoluprací firem s výzkumnými institucemi. Komplikuje se též dosažení jednoho z hlavních cílů, a to zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti české, potažmo evropské ekonomiky. „Hlavní chybou je, že dosud není připravena implementace ani Národního plánu obnovy, ani strukturálních fondů, a to hlavně ve formální oblasti, jako je příprava dokumentace, implementační prostředí či schválení celkových indikátorů. Pro nápravu je nutné urychleně dokončit schvalovací procesy s Evropskou komisí, dohodnout kontrolní indikátory a vyhlásit projektové výzvy,” prohlásil pro portál DOTACE.EU prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. „Jsme v období, kdy potřebujeme co nejrychleji nastartovat ekonomiku. Čím dříve podpoříme aplikaci nových výrobků a služeb u našich podniků, tím významněji posílíme jejich konkurenceschopnost. Vyspělé státy vynakládají na oblast výzkumu, vývoje a inovací 3–4 % HDP, v České republice to nejsou ani 2 %.” d Problém, o němž nyní politická reprezentace veřejně mluví méně, než by odpovídalo jeho závažnosti, potvrzuje také Milan Sedláček, předseda představenstva společnosti RENARDS, která se zabývá komplexním dotačním poradenstvím: „Pro firmy a další subjekty potřebující k podpoře svého rozvoje dotační podporu bylo zklamáním, že se ani koncem roku 2021 nedočkaly slibovaného a stále odkládaného vyhlášení očekávaných dotačních výzev, ať už jde o programy NPO, nebo TREND. Roční zpoždění navíc ohrožuje reálnost vyčerpání dojednaných evropských dotací a jejich tak potřebné využití pro ozdravení a opětovné nastartování české ekonomiky.” d Vina za zpoždění je jak na straně minulé vlády ČR, tak na straně orgánů EU. Nepřispěly k tomu ani pokračující pandemie covidu-19 nebo polemika o střetu zájmů bývalého premiéra Babiše. Evropský parlament a Rada EU ratifikovaly příslušnou legislativu teprve loni v červnu. A česká vláda takzvanou Dohodu o partnerství pro programové období 2021–2027, klíčový dokument potřebný před čerpáním fondů EU, schválila až na konci září. Původní český návrh na obsah Národního plánu obnovy byl pro změnu opožděn z důvodu nenaplnění požadavku EU v určení 37 % z požadovaných financí na ochranu klimatu. Musel být tedy ještě před odevzdáním do Bruselu přepracován.