58

služby l podpora výroby

Rok 2021 a dnešek:

marné čekání na nové dotace

České firmy, obce a další organizace měly loni začít čerpat finance z balíku více než

700 miliard korun evropských dotací, ale nedočkaly se. Zpoždění přitom může ohrozit

čerpání fondů EU určených pro Česko, například na investice do digitalizace, inovací

nebo zlepšení životního prostředí. Kde se stala chyba?

přihlášených projektů

může představovat značný

problém.

V uplynulém roce 2021 řada potenciálních

žadatelů marně čekala na vyhlášení prvních soutěží o evropské dotace z nového programovacího období (2021–2027). Přitom

jejich brzké spuštění

slibovali politici i pří-

slušná ministerstva. České

republice tak vzhledem k ročnímu zpoždění hrozí, že ve

vymezeném čase nestihne

vyčerpat alokované evropské finanční

zdroje, například ze strukturálních fondů. Negativní vliv může mít dle Ministerstva financí ČR též aktuální rozpočtové

provizorium, jež představuje významné

omezení možnosti vyhlašovat nové dotační tituly. To se ukázalo už nyní v pátek

14. ledna 2022 při oznámeném odložení spuštění soutěže na dotační program

GAMA 2.

První významné dotační

výzvy z NPO měly

být vyhlášeny loni na

podzim, v roce 2021 však nakonec nebyla otevřena žádná. Dne 16.

prosince 2021 na svém webu Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) oznámilo, že úvodní výzvy z Národního plánu obnovy, jež měly být v jeho gesci spuštěny

na podzim, se odkládají. Údajně budou

vyhlášeny v lednu 2022. Jde o výzvy Fotovoltaické systémy, Cirkulární řešení v podnicích, Úspory vody v podnicích a Elektromobilita pro podnikatele. Jejich odložení

úředníci zdůvodnili nutným vyjasněním

některých otázek v čerpání s Evropskou

komisí. Brzy se tedy ukáže, zda bude alespoň lednový termín dodržen.

Kdo tahá za kratší konec

Jak šel čas

Vyhlížený Národní plán obnovy d

Jedním z nových zdrojů dotací očekávaných od loňska, kde se může problém se

zpožděním především projevit, je tzv. Národní plán obnovy (NPO). Jeho prostředky

jsou určeny zejména na ozdravení evropských ekonomik po pandemii covidu-19.

Na přípravu a vyhlášení dotačních výzev

z NPO je proto vyhrazeno relativně krátké

období od roku 2021 do 2023. Česká republika má na tento účel vyčleněno od Evropské komise zhruba 180 miliard korun.

Dalších cca 11 miliard má do celkového

rozpočtu NPO dofinancovat Česká republika ze státního rozpočtu. Je tedy evidentní, že ztráta jedné třetiny času vymezeného na rozdělení finančních prostředků do

T+T T e c h n i k a a t r h 1 2 / 2 0 2 1

Ohrožena tak může být realizace mnoha

projektů, jejichž cílem je například zvýšení

energetické soběstačnosti, snížení zátěže

na životní prostředí, podpora modernizace technologií a digitalizace ve firmách či

vzniku firemních inovací a spoluprací firem s výzkumnými institucemi. Komplikuje se též dosažení jednoho z hlavních cílů,

a to zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti české, potažmo evropské

ekonomiky.

„Hlavní chybou je, že dosud není připravena implementace ani Národního plánu

obnovy, ani strukturálních fondů, a to

hlavně ve formální oblasti, jako je příprava

dokumentace, implementační prostředí či

schválení celkových indikátorů. Pro nápravu je nutné urychleně dokončit schvalovací procesy s Evropskou komisí, dohodnout

kontrolní indikátory a vyhlásit projektové

výzvy,” prohlásil pro portál DOTACE.EU

prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. „Jsme v období, kdy potřebujeme co nejrychleji nastartovat ekonomiku. Čím dříve podpoříme aplikaci

nových výrobků a služeb u našich podniků, tím významněji posílíme jejich konkurenceschopnost. Vyspělé státy vynakládají na oblast výzkumu, vývoje a inovací

3–4 % HDP, v České republice to nejsou

ani 2 %.”

d

Problém, o němž nyní politická reprezentace veřejně mluví méně, než by odpovídalo jeho závažnosti, potvrzuje také Milan

Sedláček, předseda představenstva společnosti RENARDS, která se zabývá komplexním dotačním poradenstvím: „Pro firmy a další subjekty potřebující k podpoře

svého rozvoje dotační podporu bylo zklamáním, že se ani koncem roku 2021 nedočkaly slibovaného a stále odkládaného

vyhlášení očekávaných dotačních výzev,

ať už jde o programy NPO, nebo TREND.

Roční zpoždění navíc ohrožuje reálnost

vyčerpání dojednaných evropských dotací a jejich tak potřebné využití pro ozdravení a opětovné nastartování české ekonomiky.”

d

Vina za zpoždění je jak na straně minulé

vlády ČR, tak na straně orgánů EU. Nepřispěly k tomu ani pokračující pandemie

covidu-19 nebo polemika o střetu zájmů

bývalého premiéra Babiše. Evropský parlament a Rada EU ratifikovaly příslušnou

legislativu teprve loni v červnu. A česká

vláda takzvanou Dohodu o partnerství

pro programové období 2021–2027, klíčový dokument potřebný před čerpáním fondů EU, schválila až na konci září. Původní český návrh na obsah

Národního plánu obnovy byl pro změnu opožděn z důvodu nenaplnění požadavku EU v určení 37 % z požadovaných financí na ochranu klimatu. Musel

být tedy ještě před odevzdáním do Bruselu přepracován.