elektrotechnika l energetika l měření a regulace

výkonem 25,2 megawattu. Drtivá většina

těchto projektů měla výkon menší než

10 kilowattů a jednalo se především o řešení na střechách rodinných domů. Vzrůstající množství drobných výrobců

energie si uvědomují i provozovatelé distribučních soustav. „Je to důležitý faktor, který bude v dalších letech stále posilovat a v rámci distribučních soustav je

třeba s ním počítat. Nastupující trend inteligentních sítí – Smart Grids – tomu jde

v mnoha ohledech naproti. Díky jejich

modernizaci a výrazně větší kapacitě bude v následujících letech možné připojovat do soustav daleko větší množství

obnovitelných zdrojů energie. Zapojení

dalších chytrých prvků pak umožní jejich efektivní řízení a zajistí stabilitu celé

sítě, takže ji neohrozí případné výkyvy

ve výrobě,” popisuje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů

EG.D.

V rámci projektu ACON, který vzniká

v přeshraniční spolupráci EG.D a Západoslovenské distribučné (ZSD), se již s budováním Smart Grids na části území Česka

a Slovenska začalo. Jejich stěžejním benefitem pro majitele domácích fotovoltaik

bude zejména větší kontrola nad vlastní

spotřebou a její plánování z hlediska podílu zapojení energie ze slunce i ze sítě.

„Vedle toho ale inteligentní distribuční

soustavy otvírají dveře i k nakládání s případnými přebytky při výrobě. Energii půjde vedle ukládání do vlastních bateriových řešení využít například v rámci

komunitního sdílení. Díky chytrým prvkům bude každý výrobce vědět, kolik

energie potřebuje na chod domácnosti

a kolik může sdílet například v rámci sousedství, nebo dokonce celých čtvrtí,” vysvětluje Stanislava Sádovská, projektový

manažer ZSD pro implementaci projektu

ACON.

Výkon domácích fotovoltaik

se bude zvyšovat, s plánováním

pomohou analýzy oslunění

d

Vedle rostoucího zájmu o domácí fotovoltaická řešení se postupně zvyšuje také jejich instalovaný výkon. Podle Solární asociace překonává instalovaný výkon v tomto

segmentu za první dva kvartály letošního

roku celkový součet za roky 2016–2018

a blíží se i celkovému součtu za rok 2020.

Zvyšuje se také podíl domácích projektů

s baterií. Ten meziročně vzrostl z 55 na

68 %, v Praze dokonce na 80 %.

„Nejčastější typ fotovoltaické elektrárny,

o který žadatelé v předchozím programu

žádali, byl systém s akumulací přebytků

elektrické energie do baterií s nejvyšším

využitelným ziskem více než čtyři tisíce kilowatthodin ročně. V novém programu

předpokládáme opětovný zájem o systémy s akumulací elektrické energie do

baterií s vyššími instalovanými výkony.

Žadatelé mohou žádat dotace na systémy s instalovaným výkonem až do deseti

kilowatt-peaků u rodinných domů a až do

sta kilowatt-peaků u bytových domů,”

uvádí mluvčí Státního fondu životního

prostředí ČR.

Vzhledem k rostoucím cenám energií

a přístupnosti dotačních programů nemusejí zájemci o domácí fotovoltaiku zpravidla vůbec řešit návratnost této investice.

Ta se například u řešení bez bateriového

úložiště, které je určené k okamžité spotřebě a akumulaci přebytků do vody prostřednictvím bojleru nebo bazénu, pohybuje při sedmdesátiprocentním využití

vyrobené energie kolem sedmi let. U efektivnějšího nakládání s elektřinou je pak doba ještě kratší.

Otázkou, kterou si tak řada domácností

pokládá, je zejména ta, zda je jejich střecha pro instalaci solárních panelů vhodná.

Obecně přitom platí, že solární panely lze

namontovat na jakýkoliv typ střechy včetně té ploché. „V našich podmínkách představuje optimální místo pro solární elektrárny šikmá střecha se sklonem okolo 35°,

která je v ideálním případě orientována na

jih. Zcela přesně pak lze využitelnost střechy spočítat pomocí analýzy oslunění z leteckých snímků. Majitelé nemovitostí tak

přesně zjistí, která část střechy je pro instalaci panelů nejvhodnější a kolik kilowatthodin elektrické energie na metr

čtvereční na ní lze ročně vyrobit,” popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, jež se na letecké

snímkování a jeho analytiku specializuje.

Zmíněnou metodu pro ověření vhodnosti střech pro instalaci fotovoltaiky využívají například i česká města. Analýzu

oslunění konkrétních budov ve svých majetcích si nechaly zpracovat radnice v Kladně či Kuřimi. Jihomoravská metropole Brno si pak nechala z leteckých snímků

připravit méně detailní mapu celého města, na níž jsou u jednotlivých budov barevně rozlišeny plochy podle toho, kolik

světla na ně v průběhu dne dopadá. Majitelé si tak v případě zájmu o instalaci solárních panelů mohou nechat konkrétní

výnosy dopočítat.

„Taková mapa pouze říká, zda je střecha

pro fotovoltaiku vůbec vhodná. Na zjištění

konkrétní očekávané výroby elektrické

energie je potřeba provést ještě detailní

zaměření a výpočet pro konkrétní plochy.

I detailní zaměření a pasport střechy s přesností na centimetry lze provést z leteckých

snímků, bez nutnosti střechu navštívit,” doplňuje Drahomíra Zedníčková s tím, že TopGis tato data umí získat z vlastních leteckých snímků, které pokrývají území celé

České republiky.

p

www.technikaatrh.cz

37