elektrotechnika l energetika l měření a regulace
výkonem 25,2 megawattu. Drtivá většina
těchto projektů měla výkon menší než
10 kilowattů a jednalo se především o řešení na střechách rodinných domů. Vzrůstající množství drobných výrobců
energie si uvědomují i provozovatelé distribučních soustav. „Je to důležitý faktor, který bude v dalších letech stále posilovat a v rámci distribučních soustav je
třeba s ním počítat. Nastupující trend inteligentních sítí – Smart Grids – tomu jde
v mnoha ohledech naproti. Díky jejich
modernizaci a výrazně větší kapacitě bude v následujících letech možné připojovat do soustav daleko větší množství
obnovitelných zdrojů energie. Zapojení
dalších chytrých prvků pak umožní jejich efektivní řízení a zajistí stabilitu celé
sítě, takže ji neohrozí případné výkyvy
ve výrobě,” popisuje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů
EG.D.
V rámci projektu ACON, který vzniká
v přeshraniční spolupráci EG.D a Západoslovenské distribučné (ZSD), se již s budováním Smart Grids na části území Česka
a Slovenska začalo. Jejich stěžejním benefitem pro majitele domácích fotovoltaik
bude zejména větší kontrola nad vlastní
spotřebou a její plánování z hlediska podílu zapojení energie ze slunce i ze sítě.
„Vedle toho ale inteligentní distribuční
soustavy otvírají dveře i k nakládání s případnými přebytky při výrobě. Energii půjde vedle ukládání do vlastních bateriových řešení využít například v rámci
komunitního sdílení. Díky chytrým prvkům bude každý výrobce vědět, kolik
energie potřebuje na chod domácnosti
a kolik může sdílet například v rámci sousedství, nebo dokonce celých čtvrtí,” vysvětluje Stanislava Sádovská, projektový
manažer ZSD pro implementaci projektu
ACON.
Výkon domácích fotovoltaik
se bude zvyšovat, s plánováním
pomohou analýzy oslunění
d
Vedle rostoucího zájmu o domácí fotovoltaická řešení se postupně zvyšuje také jejich instalovaný výkon. Podle Solární asociace překonává instalovaný výkon v tomto
segmentu za první dva kvartály letošního
roku celkový součet za roky 2016–2018
a blíží se i celkovému součtu za rok 2020.
Zvyšuje se také podíl domácích projektů
s baterií. Ten meziročně vzrostl z 55 na
68 %, v Praze dokonce na 80 %.
„Nejčastější typ fotovoltaické elektrárny,
o který žadatelé v předchozím programu
žádali, byl systém s akumulací přebytků
elektrické energie do baterií s nejvyšším
využitelným ziskem více než čtyři tisíce kilowatthodin ročně. V novém programu
předpokládáme opětovný zájem o systémy s akumulací elektrické energie do
baterií s vyššími instalovanými výkony.
Žadatelé mohou žádat dotace na systémy s instalovaným výkonem až do deseti
kilowatt-peaků u rodinných domů a až do
sta kilowatt-peaků u bytových domů,”
uvádí mluvčí Státního fondu životního
prostředí ČR.
Vzhledem k rostoucím cenám energií
a přístupnosti dotačních programů nemusejí zájemci o domácí fotovoltaiku zpravidla vůbec řešit návratnost této investice.
Ta se například u řešení bez bateriového
úložiště, které je určené k okamžité spotřebě a akumulaci přebytků do vody prostřednictvím bojleru nebo bazénu, pohybuje při sedmdesátiprocentním využití
vyrobené energie kolem sedmi let. U efektivnějšího nakládání s elektřinou je pak doba ještě kratší.
Otázkou, kterou si tak řada domácností
pokládá, je zejména ta, zda je jejich střecha pro instalaci solárních panelů vhodná.
Obecně přitom platí, že solární panely lze
namontovat na jakýkoliv typ střechy včetně té ploché. „V našich podmínkách představuje optimální místo pro solární elektrárny šikmá střecha se sklonem okolo 35°,
která je v ideálním případě orientována na
jih. Zcela přesně pak lze využitelnost střechy spočítat pomocí analýzy oslunění z leteckých snímků. Majitelé nemovitostí tak
přesně zjistí, která část střechy je pro instalaci panelů nejvhodnější a kolik kilowatthodin elektrické energie na metr
čtvereční na ní lze ročně vyrobit,” popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, jež se na letecké
snímkování a jeho analytiku specializuje.
Zmíněnou metodu pro ověření vhodnosti střech pro instalaci fotovoltaiky využívají například i česká města. Analýzu
oslunění konkrétních budov ve svých majetcích si nechaly zpracovat radnice v Kladně či Kuřimi. Jihomoravská metropole Brno si pak nechala z leteckých snímků
připravit méně detailní mapu celého města, na níž jsou u jednotlivých budov barevně rozlišeny plochy podle toho, kolik
světla na ně v průběhu dne dopadá. Majitelé si tak v případě zájmu o instalaci solárních panelů mohou nechat konkrétní
výnosy dopočítat.
„Taková mapa pouze říká, zda je střecha
pro fotovoltaiku vůbec vhodná. Na zjištění
konkrétní očekávané výroby elektrické
energie je potřeba provést ještě detailní
zaměření a výpočet pro konkrétní plochy.
I detailní zaměření a pasport střechy s přesností na centimetry lze provést z leteckých
snímků, bez nutnosti střechu navštívit,” doplňuje Drahomíra Zedníčková s tím, že TopGis tato data umí získat z vlastních leteckých snímků, které pokrývají území celé
České republiky.
p
www.technikaatrh.cz
37