4

výroèí

Marie Curie-Sklodowská (7. listopadu 1867 – 4. července 1934)

Významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii. Zabývala se výzkumy v oblasti fyziky

a chemie. K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů a objev dvou

nových chemických prvků: polonia a radia (první gram radia izolovala ze smolince pocházejícího z českého Jáchymova). Pod jejím osobním vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity.

Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 z fyziky spolu s manželem Pierrem a objevitelem radioaktivity Henri Becquerelem za výzkumy radioaktivity a podruhé v roce 1911 z chemie za izolaci čistého radia. Zemřela na leukémii, která byla pravděpodobně způsobena radiací, se kterou pracovala. V roce 1995

byla jako první žena pochována pod kopulí pařížského Panteonu.

Christian Andreas Doppler (29. listopadu 1803 – 17. března 1853)

Rakouský fyzik a matematik. Po studiu na vídeňské polytechnice studoval od roku 1825 na vídeňské univerzitě. V roce 1829 se stal asistentem matematiky na vídeňské technice. Od roku 1835 působil na školách v Praze, Banské Štiavnici a ve Vídni. V roce 1850 se stal ředitelem fyzikálního institutu na univerzitě ve Vídni. Věnoval se mnoha oblastem, publikoval práce o rovnoběžkách, zlepšení mikroskopu, astrofyzice a dalších. V roce 1842 publikoval

práci „O barevném světle dvojhvězd a některých dalších hvězd”, kde vysvětlil princip, nazvaný později po něm

– Dopplerův jev. Vyslovil hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich pohybem, pokud se zdroj vlnění (světla nebo zvuku) pohybuje od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí – v případě světla posun

k červené. Dopplerův jev se využívá řadě aplikací (např. pro radarové měření rychlosti) a pomocí něho vysvětlil Edwin Hubble „rudý posuv” spekter galaxií.

Johannes Kepler (27. prosince 1571 – 15. listopadu 1630)

Německý matematik, astrolog a astronom. V roce 1600 přišel Kepler do Prahy. Stal se asistentem Tychona Brahe a po

jeho smrti císařským matematikem a astrologem. Na Braheho podnět propočítal dráhu Marsu a po dlouhých výpočtech objevil v Praze první dva ze svých slavných Keplerových zákonů. Tyto výsledky publikoval v roce 1609 v

práci Astronomia Nova. V letech 1607–1612 bydlel v dnešním domě U Francouzské koruny. V roce 1612 odešel Kepler do Lince a později v roce 1626 do Ulmu. Ve svých pracích se zabýval astronomií, matematikou, mechanikou, krystalografií a astrologií. V roce 1615 vyšla jeho práce Nova Stereometria Doliorum Vinariorum, ve

které počítal objemy těles, které vznikly rotací kuželoseček kolem osy ležící v jejich rovině. Přitom použil infinitezimálních metod a toto dílo znamenalo významný krok ke vzniku moderních integračních metod. V práci Harmonices Mundi (1619) systematicky studoval mimo jiné problematiku konvexních a hvězdicovitých mnohoúhelníků a publikoval svůj třetí zákon. Ztotožňoval se s odsouzením Giordana Bruna, a jeho učení o Vesmíru plném sluncí považoval

za kacířství. Do moderních astrologických učebnic vstoupil Johannes Kepler zejména horoskopem Albrechta z Valdštejna, který bez znalosti konečného zákazníka sestavil v roce 1608 a v němž velmi přesně předpověděl Valdštejnovu

smrt. Za svůj život sestavil na 800 horoskopů, včetně svého. Na základě svých astronomických a astrologických výpočtů odhadl datum narození Ježíše na rok 7 př. n. l., kdy proběhla nepříliš častá vícenásobná konjunkce (podobná

nastala až v roce 1942). V pozdějším věku se podle některých životopisců už nemohl věnovat pozorování, protože trpěl krátkozrakostí a hvězdy patrně vůbec neviděl.

Michail Timofejevič Kalašnikov (10. listopadu 1919)

Ruský konstruktér a vynálezce. Narodil se jako sedmnácté dítě rodině, žijící v malé vesnici na Sibiři. Po ukončení základní školy se vyučil zámečníkem u Sibiřsko-turkestánské dráhy, kde později nastoupil jako mechanik. Na podzim roku 1938 nastoupil základní vojenskou službu. Již zde se projevil jeho technický talent tím, že vyrobil počitadlo výstřelů k tankovému kanónu a přizpůsobil pistoli Tokarev TT 30/33 ke střelbě zevnitř tanku. Jelikož

začala druhá světová válka, kde bojoval jako tankista, neměl již šanci zavést tyto novinky do praxe. Po léčbě

zranění a půlročním studiu zbraní zkonstruoval svůj první samopal. Během bezproblémových zkoušek dostal

šanci provést vylepšení zbraně v Moskevském leteckém institutu, odkud byl převelen do Hlavního dělostřeleckého úřadu. Ke konci války, v roce 1944, začal konstruovat automatickou pušku pro nový náboj 7,62×39 mm vzor

43, která byla v roce 1949 zavedena do výzbroje jako AK-47. Vyrobeno bylo přibližně 70 miliónů kusů, z čehož přibližně polovina v Rusku.

První živý tvor ve Vesmíru ( 3. listopadu 1957 )

Sputnik byla sovětská umělá družice Země, která byla vypuštěna na oběžnou dráhu 3. listopadu 1957 upravenou

nosnou raketou R-7 z kosmodromu Bajkonur. Na palubě nesla psa Lajku. Po vynesení na oběžnou dráhu došlo k odhození krytu družice, ovšem již se nepodařilo oddělit vlastní družici od zbytku nosné rakety. To následně zapříčinilo špatnou činnost termoregulačního systému. Původně bylo plánováno, že Lajka bude žít na

oběžné dráze 7–10 dnů a potom bude bezbolestně usmrcena ukončením dodávky kyslíku. S jejím návratem

se nepočítalo, technika té doby ještě návrat z oběžné dráhy neumožňovala. Díky poruše stabilizátoru teploty ovšem teplota v kabině vystoupala k 40 °C. Lajka tak na následky vzniklého stresu a přehřátí zemřela už po

přibližně 5–7 hodinách letu. I přesto znamenala data z letu první důležité informace o reakcích živého organismu na kosmický let.

T+T T e c h n i k a a t r h 11/ 2 0 2 1