4

výroèí

Leonhard Euler (15. dubna 1707–18. září 1783)

Švýcarský vědec se narodil v Basileji, jeho otec byl duchovním, ale matematika byla jeho velkou zálibou. Leonhard Euler začal studovat na basilejské univerzitě již ve 13 letech a kromě teologie a klasických jazyků si přibral i fyziku, matematiku, astronomii, ale i medicínu. Učení mu šlo velmi snadno a studium úspěšně ukončil již v šestnácti letech.

Poté odjel na pozvání Bernoulliho do Ruska, kde byl jmenován profesorem. Ve své práci publikoval ucelený výklad diferenciálního a integrálního počtu. Je také objevitelem mnoha významných vztahů v téměř všech oblastech matematiky. Za jeho nejvýznamnější objev je považována vlnová rovnice, se kterou přišel za svého pobytu

v Berlíně, kam odjel roku 1741 pozvání pruského krále. V roce 1766 se Leonhard Euler na pozvání ruské carevny

Kateřiny Veliké vrátil zpět do Ruska, kde strávil zbytek života. Zemřel 18. září 1783.

Louis Pasteur (27. prosince 1822–28. září 1895)

Louis Pasteur, francouzský biolog a chemik, zakladatel mikrobiologie a významná osobnost dějin lékařství, se narodil

ve francouzském městečku Arbois 27. prosince 1822. Pasteur byl nadaným žákem a brzy odešel studovat do Paříže, kde již roku 1847 získal doktorát. Od té doby začíná jeho slavná vědecká kariéra, během níž přišel s několika

geniálními objevy. Vědecky potvrdil, že alkoholové kvašení je způsobeno kvasinkami, a kvašení způsobují živé

buňky bez přístupu vzduchu. Podle něj se také jmenuje proces, kdy se mléko ohřeje pod tlakem na vysokou teplotu, tím dojde ke zničení kvasinek a mikrobů a mléko nezkysne, pasterizace. Dalším jeho důležitým objevem byl

důkaz, že život některých organismů je možný i bez přístupu kyslíku. Neméně významným objevem je i očkování, které zabraňuje onemocnění vzteklinou u lidí pokousaných vzteklým zvířetem. Roku 1888 byl v Paříži založen institut pro léčbu vztekliny, nesoucí jeho jméno. Louis Pasteur byl národním hrdinou a když 28. září 1895 zemřel, byl

mu vypraven státní pohřeb.

Roy J. Glauber (*1. září 1925)

Roy J. Glauber, teoretický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2005, se narodil 1. září 1925 ve Spojených Státech, v New York City. Roy J. Glauber je znám především pro objevy v oblasti fotodetkce a kvantové optiky. Nobelovu cenu obdržel za svůj „příspěvek ke kvantové teorii optické koherence”. Nobelovu cenu obdržel spolu

s Johnem L. Hallem a Theodorem W. Hänschem. Ve své práci publikované v roce 1963 vytvořil model fotodetekce a vysvětlil základní charakteristiky různých typů světla, jako je laserové světlo nebo žárovkové světlo. Jeho

teorie má široké uplatnění na poli kvantové optiky. Roy J. Glauber v současnosti žije v Arlingtonu v Massachusetts a je profesorem fyziky na Harvardově Univerzitě, má dvě děti, syna a dceru a pět vnoučat.

Jean Maurice Émile Baudot (11. září 1845–28. března 1903)

Jean Maurice Émile Baudot se narodil 11. září 1845 ve francouzském Magneux. Narodil se v rodině farmáře a dostalo se mu pouze základního vzdělání. Hned po skončení školy začal pracovat na otcově farmě. V roce 1870 nastoupil do Správy telegrafních linek, kde začala jeho vědecká kariéra. Naučil se vše o elektrice a mechanice, roku 1880 se stal kontrolorem a jeho dalším cílem bylo stát se inženýrem, zejména po prvním úspěchu, kdy jeho

telegrafický přístroj fungoval. Roku 1882 byl jmenován inženýrem. Svůj vylepšený model, který dokázal přenášet

šest zpráv současně, představil na Výstavě elektroniky. Tento Baudotův systém byl používán po celém světě více

než 70 let, a to jak pro přenos po zemi, tak i pod mořem. Jako inženýr Francouzských telekomunikačních služeb stále pracoval na zlepšování telegrafu a potýkal se s mnoha problémy, především s časovou chybou mezi fázemi vysílání a příjmu. Nakonec vyvinul telegraf nazvaný Baudot printing teleraph a roku 1870 také Baudotův telegrafický kód,

což byl opravdu první digitální kód, skládající se z dvou logických stavů – 1 a 0. Roku 1874 Baudot patentoval Systém

rychlého telegrafu. V roce 1878 získal Baudot za svůj přístroj velkou zlatou medaili na Světové výstavě. Jean Maurice

Émile Baudot zemřel 28. března 1903 nedaleko Paříže, v Sceaux, ve věku padesáti sedmi let, po dlouhé nemoci.

Georges Charpak (1. srpna 1924–29. září 2010)

Francouzský fyzik polského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1992), kterou obdržel za vynález a vývoj částicových detektorů, zejména drátěné komory. Tento detektor je schopen zachytit každou sekundu dráhu několika miliónů částic a tato data předat počítači k vyhodnocení. Dřívější detektory, jako bublinková komora či mlžná komora, měli řádově nižší schopnost záchytu částic. Rychlost a přesnost detektoru vyvolala převrat v částicové fyzice.

Od roku 1990 se drátěná komora používá téměř u všech experimentů v částicové fyzice. Charpakova komora

nalezla také uplatnění v medicíně, biologii a v průmyslu. Charpak se do Paříže z Polska přestěhoval s celou svojí rodinou v sedmi letech. Za druhé světové války byl v odboji a v roce 1943 byl zajat vichisty. V roce 1944 vězněn v koncentračním táboře v Dachau, odkud byl po roce propuštěn a stal se občanem Francie.

Irene Joliot-Curie (12. září 1897–17. března 1956)

Irene Joliot-Curie, francouzská fyzička a chemička, nositelka Nobelovy ceny z roku 1935, se narodila 12. září 1897

v Paříži. Irene Joliot-Curie, dcera slavných manželů Curieových, nejprve studovala na Faculty of Science v Paříži, ale

během první světové války sloužila jako zdravotní sestra rentgenologa. Roku 1925 se stala doktorkou věd. Irene Joliot-Curie, sama i se svým manželem Frédéricem Joliotem učinila významné objevy v oblasti přírodní i umělé radioaktivity a jaderné fyziky. Spolu s manželem také obdrželi roku 1935 Nobelovu cenu za chemii. O dva roky

později zdědila po matce vedení Ústavu pro výzkum radia v Paříži, ze kterého si přála vybudovat nejmodernější ústav pro aplikace záření. Byla také tajemnicí pro výzkum ve francouzské vládě. Dalším významným objevem

Irene Joliot-Curie bylo štěpení jádra, které pozorovala již v roce 1938. Irene Joliot-Curie měla dvě děti, dceru Helene a syna Pierra. Irene Joliot-Curie zemřela 17. března 1956 v Paříži.

T+T T e c h n i k a a t r h 9/ 2 0 2 2