Technika a trh

služby l podpora výroby

Soužití s „vylepšenými” lidmi

budí naděje i obavy

Chceme v Evropě kyborgy?

Podle průzkumu bezpečnostní firmy Kaspersky budí

umělé rozšiřování lidských schopností v evropských

zemích rozporuplné reakce, ať už jde o osobní či

pracovní vztahy. Studie naznačuje, že by tyto rozpory

mohly výrazně zbrzdit slibný technologický vývoj.

kdyby měl takový rodinný příslušník bionickou paži (38 %) nebo nohu (37 %),

nejvstřícněji pak na tuto eventualitu reagovali obyvatelé Velké Británie. K dobrovolnému vylepšení jsou lidé vstřícní především v Portugalsku a Španělsku, kde 56 %,

resp. 51 % respondentů uvedlo, že si

každý se svým tělem může naložit dle libosti. V Británii je v tomto ohledu vstřícných lidí nejméně (36 %). Téměř tři Evropané z deseti (29,5 %) by podpořili

rodinného příslušníka, který by se k vylepšení rozhodl, bez ohledu na to, jaký

způsob by zvolil. Největší podporu dali

najevo Portugalci (46 %), nejmenší Francouzi (19 %).

Jen 16,5 % považuje volbu nechat se vylepšit za podivnou – toto stanovisko se pohybuje od 8 % v Portugalsku po 30 % ve

Velké Británii. Téměř čtvrtina lidí (24 %)

považuje sebevylepšení za odvážné.

Více než čtvrtina (27 %) respondentů je

přesvědčena, že by vylepšení lidé měli mít

zastoupení na vládní úrovni. Proti je 41 %

respondentů.

Téměř polovina dospělé evropské populace (46,5 %) věří, že by vylepšování přirozených lidských schopností pomocí vyspělých technologií nemělo narážet na žádné

překážky. Řada dalších se ovšem obává

dlouhodobých společenských dopadů takové technologie. Dokazuje to nový průzkum, který v rámci celé Evropy provedla

společnost Kaspersky, jedna z největších

světových firem v oblasti kybernetické

bezpečnosti.

Vylepšování přirozených lidských schopností se dělí do dvou hlavních kategorií.

První představuje řešení zdravotních problémů (sem patří třeba umělé bionické

končetiny), druhou pak dobrovolné rozhodnutí (díky němuž si lidé nechávají například implantovat RFID čipy).

Rozsáhlý průzkum, jehož se zúčastnilo

na 6 500 dospělých Evropanů ze sedmi

zemí, odhalil, že by jen 12 % obyvatel Evropy odmítlo pracovat s člověkem s rozšířenými schopnostmi, protože by podle nich

takový člověk byl nespravedlivě zvýhodněn. Téměř dvě pětiny Evropanů (39 %)

ovšem mají obavy, že by takové umělé vylepšování mohlo vést k budoucím sociálním

T+T T e c h n i k a a t r h 9 / 2 0 2 2

nerovnostem nebo konfliktům. Naopak

optimisticky či nadšeně se k budoucímu

spolužití „vylepšených” a běžných jedinců

staví bezmála polovina respondentů (49 %).

Každý dvacátý Evropan

už měl nebo má vztah

s „vylepšeným” člověkem

Více než polovina Evropanů (51 %) se

podle průzkumu už s někým "vylepšeným" setkala. Pokud jde o soukromý život, neměla by s takovým partnerem či

partnerkou problém necelá polovina obyvatel (45 %). A 5,5 % respondentů už takový vztah dokonce mělo nebo má. Více

než třetina dotazovaných uvedla, že vylepšené jedince „za všech okolností akceptuje” a 17 % se vůči nim tváří vstřícněji než před deseti lety. Polovina

evropských mužů (50 %) uvedla, že se na

budoucí soužití obou skupin dívá optimisticky nebo s nadšením. U žen toto číslo

dosáhlo 40 %.

Pokud by technologické vylepšení potřeboval někdo z rodiny ze zdravotních

důvodů, většině lidí by bylo nejpříjemnější,

Marco Preuss, ředitel oddělení globálních průzkumů a analýzy společnosti Kaspersky, k průzkumu dodává:

„Technologické vylepšování lidských

schopností má podporu po celé Evropě

a budí velký zájem, ale zároveň s sebou

nese pochopitelné obavy z dopadů této

technologie na společnost. Vlády, velké

firmy i jedinci s vylepšenými schopnostmi

by měli společně pracovat na budoucnosti tohoto oboru, aby se mohl dále rozvíjet

regulovaným a bezpečným způsobem.”

Hannes Sjöblad, generální ředitel zdravotnické společnosti DSruptive, ředitel inovačního centra Epicenter a děkan Singularity University Nordic, doplnil:

„Technologie schopná vylepšit přirozené lidské schopnosti musí být cenově i jinak dostupná všem, nezávisle na majetku

či privilegiích. Každý by měl mít možnost

využívat její