Kaleidoskop: zprávy z průmyslu 8/2024 (3. strana)
Kaleidoskop Technika a trh 8/2024: krátké zprávy a novinky z průmyslu a techniky
w w w . t e c h n i k a a t r h . c z
kaleidoskop
7
také stále častěji využívají nové techniky, jako jsou ransomware
útoky nebo phishing,” popsala Vladimíra Tesková z TeskaLabs,
která vyvíjí pokročilé softwarové produkty pro kybernetickou
bezpečnost.
Forma útoků se liší podle cíle. Nejčastějšími typy útoků jsou
podle odborníků phishing, ransomware a Distributed Denial of
Service (DDoS) útoky. „Phishingové útoky míří na lidskou chybu,
hackeři se jejich prostřednictvím pokouší ukrást vaše peníze ne-
bo vaši identitu tak, že vás přimějí odhalit osobní údaje – napří-
klad čísla kreditních karet, bankovní údaje nebo hesla. Právě ten-
to typ útoků nejčastěji cílí na jednotlivce například v podobě
e-mailu. Alarmující je, že přes 40 % Čechů uvádí, že někdy otev-
řeli podezřelý e-mail, i když věděli, že se může jednat o hrozbu.
Ransomware blokuje například prostřednictvím stažené aplikace
přístup k systémům a požaduje výkupné, takový útok může mít
výrazný dopad na fungování celé firmy. DDoS je forma kyberne-
tického útoku, při kterém se útočníci snaží narušit nebo poškodit
webovou stránku, síť nebo jinou online službu tím, že ji přetíží vel-
kým množstvím falešných nebo nevyžádaných požadavků. Tako-
vé útoky pak velmi často cílí na poskytovatele veřejných služeb,”
popsala Denisa Janatová.
Takzvané spamy ohrožují data v počítači nejčastěji – někdy jsou
snadno rozpoznatelné, jindy se ale tváří jako věrohodná e-mailo-
vá zpráva od poskytovatele služeb. „Ke každé zprávě od nezná-
mého odesílatele je třeba přistupovat opatrně, zkontrolovat e-ma-
il, ze kterého byla zpráva odeslána, to bývá první indicií, že nezní
jako obvyklé formální adresy. Sdělení bývá naléhavé, nutí adresá-
ta, aby rozklikl přílohu nebo odkaz, to je další indicie. Pokud se
navíc jedná o služby, které v posledních dnech adresát nijak ne-
poptával, nabídku peněz, zázračného produktu nebo naopak vý-
zvu k zaplacení dluhu či zadání osobních údajů, je vhodné zprá-
vu ihned označit jako nevyžádanou a smazat,” popsal Martin
Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky.
Hlavním cílem útočníků je finanční profit, jedním vydařeným ky-
bernetickým útokem mohou vydělat miliony. „Útočník je buď cí-
leně zaplacen další osobou, nebo předpokládá zisk po úspěšném
provedení ransomwarového útoku, a tedy následném vyplacení
výkupného. I v dnešní době je bohužel poměrně časté, že infra-
struktura obětí není v takovém stavu, aby dokázala útokům odo-
lat. Oběť má pak dvě možnosti – srovnat se se ztrátou dat, ne-
bo zaplatit výkupné. První možnost bývá často likvidační, na to
útočníci spoléhají, proto počítají se ziskem. Časté jsou i pokusy
o prodej ukradených citlivých dat,” uvedl Tomáš Holomek.
Přestože je Česká republika jedním z hlavních evropských cílů
kybernetických útoků, dosahuje v oblasti kybernetické bezpeč-
nosti solidních výsledků. „Přibližně 70 až 80 % kybernetických
útoků je dnes úspěšně odraženo díky moderním bezpečnostním
technologiím, jako jsou firewally, antiviry a systémy detekce na-
rušení. Útoky se ale vyvíjejí, a proto je důležité neustále aktuali-
zovat technologie a postupy. Průměrné náklady pro firmy po ús-
pěšném kybernetickém útoku se mohou pohybovat od statisíců
až po miliony korun, v závislosti na rozsahu škod. Náklady zahr-
nují nejen přímé ztráty, ale i obnovu systémů, ztrátu důvěry zá-
kazníků a pokuty spojené s porušením pravidel o ochraně dat,”
vyjmenovala Denisa Janatová.
Jedním z důvodů, proč je Česko terčem množství kybernetic-
kých útoků, je fakt, že kybernetická bezpečnost českých společ-
ností je silně podfinancovaná. Podle letošního průzkumu agentu-
ry Ipsos více než polovina oslovených společností investuje do
zabezpečení firemních sítí a koncových bodů částku do 100 tisíc
korun ročně. „Klíčové technologie pro kybernetickou bezpečnost
dnes zahrnují Zero Trust Architecture, která vyžaduje neustálé
ověřování uživatelů a zařízení, a automatizaci s umělou inteligen-
cí, která umožňuje rychlou detekci a reakci na hrozby. Ochrana
cloudových služeb je důležitá kvůli přesunu dat do cloudu, roste
i význam kybernetické odolnosti, tedy schopnosti rychle se zota-
vit z útoků. Taková opatření s sebou ale samozřejmě nesou urči-
té finanční náklady, které rozhodně nejsou v řádech desítek tisíc
korun,” uvedla Vladimíra Tesková.
Problémem nejsou pouze finance, které se zatím firmám do
ochrany jejich dat nechtějí investovat. Česku chybějí i odborníci,
kteří s potřebnými technologiemi umí pracovat. „Česko, stejně ja-
ko mnoho jiných zemí, čelí nedostatku kvalifikovaných odborníků
na kybernetickou bezpečnost. Tento problém je jedním z hlav-
ních důvodů, proč je nutné investovat do vzdělávání a tréninku
specialistů. Hlavní trendy v oblasti kybernetické bezpečnosti za-
hrnují rostoucí využití umělé inteligence a strojového učení pro
detekci hrozeb, rozvoj Zero Trust modelů a posílení cloudových
bezpečnostních technologií. To logicky vyžaduje i nárůst odbor-
níků, kteří budou umět tyto systémy do firem zavádět,” uzavřela
Denisa Janatová. p
05-07_kaleidoskop_8.qxd 27.11.2024 13:51 Page 7