Technika a trh

T+T Technika a trh: odborný průmyslový časopis pro techniky, konstruktéry a management výrobních firem. Online archiv vydání od roku 2016 zdarma.

Milníky techniky: historie techniky

Milníky techniky: významné vynálezy a výročí z dějin techniky a průmyslu

«
milníky techniky
TT ++ TT
T e c h n i k a a t r h 8 / 2 0 2 4
Siegfried Günter (8. prosince 1899–20. června 1969)
Walter Günter (8. prosince 1899–21. září 1937)
Siegfried a Walter Günterové byli dvojčata a letečtí konstruktéři. Oba sloužili za první světové války. Po válce studo-
vali techniku na univerzitě v Hannoveru. Jejich talent poprvé rozpoznal Paul Bäumer, kterého zaujaly výkony
hydroplánu, který Günterové postavili se svými kamarády Walterem Mertensem a Wernerem Meyer-Casselem.
Bäumer všem čtyřem nabídl práci v jeho továrně Bäumer Aero v Berlíně. Zde začali navrhovat motorové kluzá-
ky a později rychlá sportovní letadla. V roce 1931 Güntery najal Ernst Heinkel pro práci v jeho společnosti He-
inkel v Rostocku. Zde navrhli několik důležitých a nejznámějších letounů firmy jako Heinkel He 51, He 70 a He
111. 21. září 1937 se Walter zabil během autonehody. Po válce Siegfried pracoval v Berlíně v obchodu s automobi-
ly svého tchána. Nabídl své znalosti spojencům; to mu bylo ale odmítnuto, stejně jako i azyl, což ho donutilo vrátit se
do sovětského sektoru. Roku 1948 byl sovětskými agenty odvlečen do SSSR, kde pracoval na konstrukci ruských le-
tounů. V červenci roku 1954 se vrátil do NDR a roku 1957 odešel do Západního Německa.
Edgar Schmued (30. prosince 1899–1. června 1985)
Edgar Schmued byl americký letecký konstruktér německého původu. Proslavil se zejména jako hlavní konstruktér
slavného letadla P-51 Mustang a později i letounu F-86 Sabre. Edgar Schmued se narodil v německém městě Horn-
back, tvrdě studoval, aby se mohl stát inženýrem. Talentovaný a nápaditý Schmued získal americké občanství
a po předchozích zkušenostech byl roku 1936 zaměstnán u North American Aviation (NAA) vlastněné General
Motors jako konstruktér prvotního vývoje, později jako šéf celého tohoto oddělení. Nejznámějším a také prvním
letounem postaveným společností NAA byl P-51 Mustang. Mustang byl původně vyvinut pro britské královské
letectvo, protože nemělo dostatek strojů proti Luftwaffe. První stroj vzlétl 178 dní po zadání objednávky. Kon-
strukce prototypu byla výborná, byl použit nový laminární profil křídla. Konstrukce s mnoha inovacemi z letadla uči-
nila kvalitní a rychlý stroj, který vyhrával soutěže a také stanovoval nové rychlostní rekordy v kategorii strojů s písto-
vými motory ještě mnoho desítek let po skončení výroby.
Anthony Colin Bruce Chapman (19. května 1928–16. prosince 1982)
Colin Chapman byl britský konstruktér automobilů a zakladatel společnosti Lotus Cars, výrobce sportovních a zá-
vodních vozů. Colin Chapman studoval stavební inženýrství na University College London a v rámci studia absol-
voval též letecký výcvik RAF pro studenty vysokých škol. V roce 1952 založil společnost Lotus Cars, kterou zpo-
čátku řídil ve svém volném čase. Díky své znalosti konstrukce letadel dokázal v automobilovém světě dosáhnout
skvělých úspěchů. Jeho četné inovace se staly vzorem pro ostatní a jeho tým udával směr vývoje. Mezi Chap-
manovy nejdůležitější inovace patří například zavedení stavby samonosných karoserií v 60. letech, zavedení
„okřídlených” vozů (s aerodynamicky tvarovaným podvozkem) v 70. letech a stejně tak legendární vůz formule 1
Lotus 88 s dvojitým šasi a karoserií z uhlíkových vláken. V roce 1954 vznikl závodní tým Lotus. Chapman si poprvé
udělal jméno mezi konstruktéry díky aerodynamickému vozu Lotus Mark 8. Díky úspěchu tohoto vozu vstoupil Lotus
v roce 1958 do formule 1 s vozem Lotus 12 a způsobil tak technickou revoluci. Pod Chapmanovým vedením získal
tým Lotus mezi lety 1962 a 1978 sedm titulů Poháru konstruktérů ve formuli 1, šest titulů v kategorii jezdců ve for-
muli 1 a v závodě 500 mil Indianapolis ve Spojených státech.
Sir George Cayley (27. prosince 1773–15. prosince 1857)
George Cayley byl jedním z prvních průkopníků v novodobé konstrukci kluzáků. Popsal základní principy letadel těž-
ších než vzduch. Svůj první bezmotorový kluzák postavil roku 1804. Na výhody zakřivených křídel přišel v roce
1807. Objevil základní principy mechaniky letu, pro které má těžiště a jeho poloha naprosto zásadní význam. Sir
George uskutečnil i úspěšné lety modelů kluzáků, avšak předběhl dobu o 70 let. Na jeho poznatky nebyl nikdo
schopen navázat. Přenos informací byl v té době velmi obtížný a výsledky výzkumu zřejmě nebyl nikdo schopen
ani pochopit. George Cayley také postavil trojplošník, s jehož pomocí se desetiletý chlapec vznesl do výšky ně-
kolika metrů při sbíhání z kopce. Stále však neexistoval motor, který by byl schopen vynést letadlo vzhůru.
Michail Timofejevič Kalašnikov (10. listopadu 1919–23. prosince 2013)
Michail Kalašnikov byl ruský konstruktér pěchotních zbraní. Narodil se 10. listopadu 1919 ve vesnici Kurja v Altajské
oblasti. Byl sedmnáctým dítětem Timofěje Alexandroviče Kalašnikova a Alexandry Frolovny Kalašnikovové. Po ukon-
čení základní školy se vyučil zámečníkem u Sibiřsko-turkestánské dráhy ve stanici Mataj. Ve druhé světové válce
bojoval jako tankista v 1. tankové armádě maršála Katukova, v říjnu 1941 se zúčastnil bitvy o Brjansk, kde utrpěl
vážné zranění ramene po zásahu jeho tanku BT-7. Byl převezen do nemocnice ve městě Jelec, kde z nemocniční
knihovny získal první poznatky o konstrukci zbraní. Po propuštění z nemocnice dostal šestiměsíční dovolenou, kte-
rou využil ke konstrukci svého prvního samopalu. Během zkoušek se zjistilo, že samopal funguje bez problému a tak
dostal šanci provést vylepšení zbraně v Moskevském leteckém institutu. Po přezkoumání vylepšeného modelu A. A.
Blagonravem, byl na jeho doporučení Kalašnikov převelen do GAU (Hlavní dělostřelecký úřad). Ke konci Velké vla-
stenecké války, v roce 1944, začal konstruovat automatickou pušku pro nový náboj 7,62×39 mm vzor 43. Po splnění
všech podmínek byla zbraň v roce 1949 zavedena do výzbroje jako AK-47. Výroba probíhala v Iževské zbrojovce „Mo-
tozavod”. Vyrobeno bylo přibližně 70 miliónů kusů AK-47, z čehož přibližně polovina byla vyrobena v Rusku.
04_vyroci_08.qxd 26.11.2024 18:21 Page 4
Technika a trh