Petra Stupková, AI Act už platí. Ví to vaše firma?
technikaatrh.cz | 17
Agentura sepak podívá dovnitř abude hledat odpo-
vědného člověka. Tam užnastupují pravidla zákoníku
práce. Pokud to nejsou zaměstnanci, ale kontrak-
toři, tak ti jsou vtom celým svým majetkem aplnou
odpovědností. Záleží tonanastavení vztahů, aleroz-
hodně bych si nepředstavovala, že někdo dožene
kodpovědnosti rmy, které provozují ekosystémy AI.
Vněkterých ohledech nám uždnes pomáhají před-
pisy jako DSA, alepořád je naivní si myslet, žeodpo-
vědnost ponesou provozovatelé modelů AI.
Ptáte senadata citlivá zpohledu zákona nebonadata,
které organizace sama za citlivé považuje? Asi
všichni cítíme, žerady typu “ doAI nedávejte osobní
údaje” a “všechno anonymizovat” nejsou účinné,
ale ani reálné. Data, jejichž ztrátu může společ-
nost pociťovat velmi citelně totiž vůbec nemusí být
osobní. Nadruhou stranu osobní údaje budou vždy
podléhat režimu GDPR. Takže je toopět onastavení
procesů v organizaci, kde je potřeba identikovat,
cojsou vlastně citlivá data acoje zákonné minimum,
které sevyplatí dodržovat. Atyto procesy sevyplatí
nastavit efektivně, jelikož trestem nebývá ani tak
pokuta ze strany státu, ale prostý fakt, že organi-
zace často akvírují data, které pak nemůže použít.
Typicky proto, želidé otom, coseděje sjejich daty,
nebyli dopředu informováni anemohli říct, žetřeba
nechtějí být prolováni, nebo nechtějí, aby o jejich
právěch rozhodoval stroj. Navibecodit si aplikaci,
která nerespektuje zákon, je snadné anikdo vás pre-
ventivně varovat nebude.
Rámovat dodržování zákona jako dušení byznysu
je nesprávné. Rozumím tomu, že není snadné
sevprávní džungli předpisů vyznat. Chápu, žeprávní
řád není dokonalý. Alevzájmu každé společnosti je
generovat zisk.
Dobrá směrnice by měla být učiněná hlavně tak,
aby ochránila schopnost společnosti generovat
zisk. Především proto, aby chránila společnost
předchybou vlastních lidí. Možná je tonaivní pohled
aurčitě tonení snadná cesta, alejá ji vnímám jako
jedinou efektivní. Dobrá směrnice není zákaz,
ale návod, který jasně řekne, které nástroje jsou
schválené, jaká data sedonich smí anesmí vkládat,
a kdo je kontaktní osoba, když si někdo není jistý.
Musí obsahovat i to, jak se výstup z AI kontroluje
předpoužitím, protože odpovědnost zachybu vdoku-
mentu nenese model, alečlověk, který ho podepsal.
Přidala bych jasná pravidla prooznačování AI gene-
rovaného obsahu, hlavně tam, kdetovyžaduje AI Act
nebokdejde okomunikaci sklienty. Směrnice pak
musí respektovat potřeby běžného pracovního dne,
jinak ji lidé obejdou.
Shadow AI je nejzrádnější v tom, že o něm vedení
neví a nemůžete ho tím pádem řídit. Zaměstnanci
si najdou vlastní nástroje, protože jim ušetří čas,
arma tak ztrácí kontrolu nadtím, kam putují data
a jestli výstupy vůbec odpovídají realitě. Podchytit
to jde jedině správnou AI Governance, tedy prin-
cipy řízení umělé inteligence, které dávají jejímu
využití jasné mantinely ajsou jasně komunikované
i následně kontrolované. Lidé musí rizika poznat,
pochopit a pak jsou ochotni respektovat pravidla.
Zákaz beznáhrady zpravidla nefunguje nikdy.
Úplně první krok je mapování, jaké nástroje
sevorganizaci využívají akčemu. Dále silně dopo-
ručuji určit jednoho člověka nebotým, který agendu
AIGovernance vermě vede anese zani zodpověd-
nost. Jinak zpravidla není jasné, kdo je jejím vlast-
níkem. Ažpotom přichází nařadu klasikace rizik
podleAI Actu, interní směrnice aškolení lidí.