Kateřina Çakin, Největší konkurencí AI není lepší aplikace, ale Excel a zaběhnutá rutina
22 | Technika & trh | 7-8/2026
AI V PRAXI
AI v praxi
Pokud nevím, proč mám AI třikrát týdně použít, je
taková metrika téměř bezcenná.
Velmi pravděpodobně pouze naučí lidi splnit poža-
davek, ne hledat situace, ve kterých má AI reálnou
hodnotu.
Každý uživatel si zaslouží rozumět tomu, pročmá měnit
svůj způsob práce. Místo „použijte AI třikrát týdně“
bych septala: Která činnost vám bere zbytečně mnoho
času amůžeme zjistit, jestli ji sAI zvládnete lépe?
Cílem byneměl být počet použití AI. Cílem byměl být
lepší způsob práce.
Lidé se často nevracejí ke starému postupu proto,
že by školení bylo špatné. Vrací se k němu proto,
žestarý postup je automatický anový ponich ještě
nějakou dobu vyžaduje přemýšlení.
Aby se nový návyk chytil, musí být nový způsob
práce nejen lepší, aletaké dostatečně snadný nato,
aby člověk překonal počáteční nepohodlí. Proto je
podlemě mnohem účinnější než obecné školení najít
jednu konkrétní opakující sečinnost, ukteré člověk
rychle zažije: takhle je toopravdu jednodušší.
Velkou roli má přímý nadřízený. Ne tím, žekontro-
luje, kolikrát kdoAI použil, aletím, ženovému způ-
sobu práce vytváří prostor. Může setřeba naporadě
pravidelně zeptat: „Covám tento týden díky AI fun-
govalo lépe?“ nebonechat někoho během pěti minut
ukázat ostatním konkrétní postup.
Nový návyk se podle mě skutečně chytí ve chvíli,
kdyAI přestane být něco, co si musím připomínat,
žemám používat, astane sepřirozeně nejjednodušší
cestou, jakdanou práci udělat.
Lidé musí vědět, pročrma AI zavádí acoseodnich
skutečně očekává. Pokud kolem změny necháme
informační vakuum, zaměstnanci si ho velmi rychle
vyplní vlastními obavami.
Nejlepší situace samozřejmě nastává, když člověk
sám zjistí: Tohle chci používat, protože mi topomáhá.
Když někomu nabídnu pomocníka, který mu připraví
kvalitní podklady, odstraní rutinní část práce nebomu
ušetří čas, azároveň ví, ževýsledek zůstává podjeho
kontrolou, motivace přichází mnohem přirozeněji.
Zároveň alepodlemě není správné lidem automaticky
říkat: „Nemusíte sebát, AI nikoho nenahradí.“ Pokud
rma sama neví, jaktechnologie vbudoucnu promění
některé role, měla by toříct otevřeně. Důvěru nevy-
tváří falešné uklidňování, aletransparentnost.
První skutečný signál není počet promptů anipočet
přihlášení doaplikace.
Je tookamžik, kdylidé začnou AI přirozeně používat
bez připomínání shora a sami přicházejí s návrhy,
kdedále zapojit moderní technologii.
Ještě silnějším signálem je, když si začnou zkušenosti
předávat mezisebou – někdo ukáže kolegovi postup,
který mu funguje, jiný upozorní, kde AI naopak
selhává, a tým si postupně vytváří vlastní pravidla
dobrého používání.
V tu chvíli už technologie není projekt vedení. Stala
sesoučástí způsobu, jakým lidé přemýšlejí osvé práci.
Aprávě tehdy podlemě můžeme říct, žeadopce sku-
tečně začala.