Kateřina Çakin, Největší konkurencí AI není lepší aplikace, ale Excel a zaběhnutá rutina
technikaatrh.cz | 21
Běžný uživatel podle mě nepotřebuje rozumět modelům,
API ani stavět vlastní automatizace. Potřebuje bezpečně
asmysluplně ovládat několik funkcí, které skutečně souvi-
sejí sjeho prací.
Lidé, kteří adopci vedou, užalepotřebují hlubší porozumění:
umět vybírat vhodné nástroje, vyhodnocovat jejich limity
arizika, nastavovat pravidla ahlavně rozpoznat, kdeAI při-
náší skutečnou hodnotu akdejenpřidává technologii navíc.
Častou chybou je, žepovšech chceme příliš mnoho příliš
brzy. Pokud zkaždého zaměstnance chceme udělat malého
AI specialistu, můžeme lidi odradit ještě předtím, než vůbec
zažijí první užitečný výsledek.
Je rozdíl, jestli přicházím knové agendě bez vytvořených
návyků, nebojestli mám vypěstovaný systém práce. Vdru-
hém případě pomně nechcete jen, abych senaučila nový
nástroj. Chcete pomně změnit něco, comi funguje.
Protobych změnu nespouštěla předdůležitým deadlinem
anivechvíli, kdyje tým podmaximálním tlakem.
Jedna konkrétní věc, kterou lze udělat hned příští týden,
je vybrat jeden nízkorizikový úkol, dát lidem čas si AI
beztlaku vyzkoušet anásledně společně probrat, cofun-
govalo acone. Bezhodnocení, bezsoutěže, bezočekávání,
ževýsledek musí být perfektní.
Nejhorší kombinací je přikázat používání nové technologie
asoučasně očekávat okamžitý výkon.
Nejlépe sepodlemé zkušenosti učíme odsebe navzájem.
Early adopters jsou velmi důležití, alene proto, aby ostat-
ním předváděli, kolik funkcí znají. Jejich největší hodnota
je vtom, žeukážou konkrétní příklad zpráce, kterou dělají
iostatní.
Ve školách jsme opakovaně slyšeli jednoduchou větu:
„Tochci taky.“
Když vidím kolegyni, která dělá stejnou práci jako já, adíky
novému nástroji zvládne zadeset minut něco, comně trvá
půl hodiny, nepotřebuji další přednášku oAI. Dostala jsem
důvod seji naučit.
Pokročilým bych protodala prostor experimentovat azačá-
tečníkům konkrétní, malé a bezpečné scénáře použití.
Nemusí seučit totéž stejným tempem.
Je potřeba nejdřív zjistit, copřesně člověk odmítá.
Člověk, který sebojí, potřebuje bezpečné prostředí azku-
šenost, ženástroj zvládne. Přetížený člověk může odmítat
iskvělou technologii jednoduše proto, žemomentálně nemá
kapacitu vstřebat nic nového. A člověk, který nesouhlasí
zprincipu, potřebuje především prostor říct proč.
Ne každého musíme okamžitě přesvědčit. Energie vložená
do jednoho hlasitého odpůrce někdy přinese mnohem
menší změnu než energie vložená dodeseti lidí, kteří jsou
zvědaví achtějí začít.
Záleží nacharakteru změny. Pokud rma přechází nanový
povinný systém, není možné čekat, až sekaždý rozhodne
sám.
Pokud alenejde ozměnu, kterou musí přijmout všichni oka-
mžitě, jsem zastáncem postupné adopce. Začít slidmi, kteří
mají zájem, dát jim prostor získat dobrou zkušenost avytvo-
řit si nový návyk. Když ostatní vidí, žekolegům nový způsob
práce dlouhodobě funguje, přirozeně ho začnou zkoušet
také apostupně ho přijímají zasvůj.
Určitá „dvourychlostnost“ je v přechodném období přiro-
zená. Problém nastává vechvíli, kdysezní stane trvalá pro-
past – jedna skupina získává nové kompetence avýhody,
zatímco druhá nemá podporu, čas nebopříležitost sepřidat.
Skvělým ambasadorem může být člověk, který byl původně
vůči technologii skeptický, má běžné digitální dovednosti
anový nástroj mu vyřešil konkrétní problém.
Jeho zkušenost je totiž autentická. Místo obecného nad-
šení zmožností technologie může ukázat konkrétní přínos
ve své běžné agendě. Pro ostatní je pak mnohem snazší
sesjeho zkušeností ztotožnit azískat pocit, žepokud změnu
zvládl on, zvládnou ji také.
Odvedení aleambasador potřebuje hlavně čas, legitimitu
a podporu. Pokud má pomáhat ostatním pouze „navíc“
ke své běžné práci, velmi rychle z něj uděláme interní
helpdesk zdarma.
Potřebuje také vidět smysl své role. Pokud má pocit, žejeho
práce skutečně pomáhá kolegům aževedení jeho roli bere
vážně, je mnohem větší šance, že mu energie a motivace
vydrží.