4

výroèí

L is e M e i t n e r ( 7 . l i s t o p a d u 1 8 7 8 –2 7 . ř íjna 1968)

Lise Meitner se narodila 7. listopadu 1878 ve Vídni. Pocházela z židovské rodiny a byla třetím dítětem z osmi sourozenců.

Vystudovala na Vídeňské univerzitě fyziku pod vedením Ludwiga Boltzmanna. V roce 1906 získala doktorát a o rok

později odešla studovat do Berlína k Maxi Planckovi a Ottu Hahnovi. Byl jí však odepřen přístup do laboratoří, protože

byla žena. Lise Meitner spolupracovala s Hahnem 30 let a díky spojení jejích znalostí z fyziky a jeho chemických vědomostí, společně objevili v roce 1918 přirozený radioaktivní prvek, protaktinium. V roce 1923 Lise Meitner objevila

neradioaktivní přechod známý jako Augrův jev, pojmenovaný po Pierru Victoru Augerovi, francouzském vědci, který

tento jev objevil o dva roky později. V roce 1938 byla Lise Meitner donucena opustit Německo a odletět do Švédska,

aby si zachránila život. O rok později spolu s Frischem publikovala zprávu o procesu nazvaném nukleární štěpení.

Práci v Los Alamos Lise Meitner odmítla se slovy: „Nechci mít nic společného s bombou!“. Když v roce 1944 Hahn

obdržel Nobelovu cenu, nebyla o Lise Meitner nikde ani zmínka. Malou náplastí na tuto „Nobelovu chybu“ byla v roce

1966 cena Enrica Fermiho, kterou obdrželi Hanh, Meitner a Strassman. V roce 1968 se Lise Meitner přestěhovala do

Anglie, kde 27. října v Cambridgi zemřela.

F ran t i š e k Kl ok n e r ( 1 0 . l i s t o p a d u 1 8 7 2– 8. ledna 1960)

František Klokner, zakladatel české betonářské školy a také zkušebnictví v oboru stavebních hmot a konstrukcí, se

narodil 10. listopadu 1872. Klokner působil na Vysoké škole stavebního inženýrství ČVUT v Praze, kde byl jmenován

nejprve mimořádným a později i řádným profesorem. Na ČVUT působil také jako děkan i rektor. Významný je jeho

přínos v oboru technologie a zkoušení betonu. Zabýval se tvorbou norem a napsal mnoho vysokoškolských skript.

Brzy zjistil, že pouhá teorie nestačí, a proto se podílel na vzniku výzkumného ústavu pro zkoušení materiálů a stavebních hmot, který byl v té době jeden z největších a nejlépe vybavených ústavů ve střední Evropě. Profesor František

Klokner zemřel 8. ledna 1960 v Praze.

G er n ot Z i ppe ( 1 3 . l i s t o p a d u 1 9 1 7 –7 . kv ětna 2008)

Gernot Zippe, fyzik a vynálezce tzv. Zippovy centrifugy, se narodil 13. listopadu 1917 ve Varnsdorfu. Vystudoval

univerzitu ve Vídni a promován byl krátce po začátku války. Později působil jako vědec u německé Luftwaffe. V roce

1945 byl zajat Rusy a spolu s dalšími odborníky se dostal do speciálního tábora, kde vedl tým pracující na výzkumu

centrifugy pro Sovětský Svaz. Roku 1956 se směl vrátit do Vídně. Když se o rok později dostal na konferenci o výzkumu centrifugy, zjistil že svět je daleko za tím, čeho byl schopen dosáhnout jeho tým. Jeho poznámky mu však byly

zabaveny, proto centrifugu znovu vytvářel ve Spojených Státech. Zde dostal i nabídku k práci na tajném jaderném

výzkumu, tu však odmítl a vrátil se do Evropy. Gernot Zippe zemřel 7. května 2008.

J an Z v on í č e k ( 2 1 . l i s t o p a d u 1 8 6 5 –2 6 . ledna 1926)

Jan Zvoníček, český vynálezce, rektor ČVUT, se narodil 21. listopadu 1865 v Týništi nad Orlicí. Působil na Vysokém

Učení Technickém v Brně i na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde byl v letech 1922 až 1923 rektorem. Jan

Zvoníček se proslavil především sestrojením první české parní turbíny. V oboru stavby parních motorů a kompresorů

podal i několik patentů. Zabýval se také konstrukcí elektrických jeřábů nebo rychloběžných čerpadel. Jan Zvoníček

zemřel 26. ledna 1926 v Praze.

Ed w i n P ow e l l H u b b l e ( 2 9 . l i s t o p a d u 1889– 28. z áří 1953)

Edwin Powell Hubble se narodil ve Spojených Státech Amerických, v Marshfieldu, ve státě Missouri 29. listopadu 1889.

V roce 1898 se celá rodina přestěhovala do Chicaga, kde Edwin vystudoval střední školu. Již od dětství jej přitahovala

věda a záhady, byl náruživým čtenářem Julese Verna a Henryho Ridera Haggarda. Hubble byl dobrým studentem

a ještě lepším atletem, je držitelem rekordu ve skoku vysokém, exceloval i v dalších sportech, jako například v basketbalu nebo boxu. Po ukončení vysokoškolského studia matematiky a astronomie přešel na Oxfordskou univerzitu,

kde se věnoval studiu práv. V roce 1913 se vrátil z Anglie, ale kariéra právníka jej neuspokojovala, proto začal znovu

studovat na Yerkes Observatory a v roce 1917 získal doktorát v oboru astronomie. Hubble navrhl klasifikační systém

pro různé galaxie, které pozoroval. Rozdělil je podle vzdálenosti, tvaru, světlosti apod. Zformuloval Hubbleův zákon,

pomocí nějž astronomové určují stáří vesmíru. Jeho pozorování byla revolucí astronomie, stál u vzniku teorie velkého

třesku. Hubble pomáhal při návrhu Haleova teleskopu, který byl umístěn v observatoři v Mount Palomar. Hubble měl

tu čest být prvním uživatelem tohoto teleskopu. Edwin Hubble pokračoval ve své práci v observatořích až do 23. září

1953, kdy zemřel na trombózu v mozku.

Chr i s t i a n A n dre a s Do p p l e r ( 2 9 . l i s t opadu 1803– 17. břez na 1853)

Rakouský fyzik a matematik. Po studiu na vídeňské polytechnice studoval od roku 1825 na vídeňské univerzitě. V roce

1829 se stal asistentem matematiky na vídeňské technice. Od roku 1835 působil na školách v Praze, Banské Štiavnici

a ve Vídni. V roce 1850 se stal ředitelem fyzikálního institutu na univerzitě ve Vídni. Věnoval se mnoha oblastem, publikoval práce o rovnoběžkách, zlepšení mikroskopu, astrofyzice a dalších. V roce 1842 publikoval práci „O barevném

světle dvojhvězd a některých dalších hvězd“, kde vysvětlil princip, nazvaný později po něm – Dopplerův jev. Vyslovil

hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich pohybem, pokud se zdroj vlnění (světla nebo zvuku) pohybuje

od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí – v případě světla posun k červené. Dopplerův jev se využívá řadě

aplikací (např. pro radarové měření rychlosti) a pomocí něho vysvětlil Edwin Hubble „rudý posuv“ spekter galaxií.

T+T T e c h n i k a a t r h 1 1 / 2 0 1 7