Routech: Pohony Faulhaber v sondě InSight

124 automatizace l převody l pohony Cesta do duše planety Mars Již v listopadu přistane sonda InSight s pohony Faulhaber v důležité funkci Autor textu: Tomáš Přibyl, Foto: NASA, FAULHABER, © Sodern ArianeGroup 2018 Ke čtvrté planetě naší Sluneční soustavy se za posledního půlstoletí vydaly desítky průzkumníků. Aktuálně na její oběžné dráze nebo rovnou na povrchu pracuje hned osm sond. A devátá je na cestě: americká InSight ovšem míří tam, kde dosud žádný velvyslanec lidstva nebyl. Pod povrch Marsu. Povrch Marsu zkoumáme z uctivé vzdálenosti i z bezprostřední blízkosti, několik sond (TGO, Mangalyaan...) se zaměřilo na atmosféru planety nebo okolní prostředí. Ovšem právě pod povrch jsme se zatím nikdy pořádně nepodívali. Tedy nepočítámeli několik odhrabaných či odvrtaných centimetrů některými přistávacími sondami. Přitom pod povrchem toho planeta aktuálně skrývá nejvíce. Dokazuje to i objev učiněný evropskou sondou Mars Express a zveřejněný letos v červenci: pod povrchem se evidentně nacházejí rozsáhlá jezera vody v kapalném stavu. A kde je voda, může být i život. Otázky a odpovědi d Při zkoumání interiéru planety ale nejde jen o vodu. Jde třeba o studium procesů, které vedly ke vzniku planet terestického (zemského) typu. A to nejen v naší Sluneční soustavě, ale i v případě exoplanet u jiných hvězd. T+T T e c h n i k a a t r h 1 0 / 2 0 1 8 Sonda InSight by také měla přinést definitivní odpověď na otázku, zdali je Mars vulkanicky aktivní. Nachází se na něm největší známá sopka ve Sluneční soustavě (Olympus Mons má výšku 26 km), ale neznáme na něm žádnou sopku aktivní. Hledali jsme zatím špatně, nebo je Mars opravdu „vyhaslý”? V obou případech – proč? Přístroje InSightu budou tak citlivé, že mají být schopné registrovat otřesy po dopadech asteroidů v okruhu tisíců kilometrů. Stejně tak i „marsotřesení” jiného původu. Vědci podle stávajících modelů počítají, že jich během místního roku (trvá 780 dní pozemských) zaregistrují desítky až stovky. InSight bude dále studovat tepelný tok z nitra planety, především jeho velikost a stav. Data by nám měla pomoci odhalit, zdali má Mars jádro pevné nebo tekuté. Jinými slovy: InSight nám ukáže zcela novou tvář planety Mars, vývoje Sluneční soustavy a vesmíru i planet terestického typu. Tedy i naší Země. Cíl: nahlédnout pod povrch d Už v devadesátých letech minulého století rozpracovávala francouzská kosmická agentura CNES projekt NetLander: síť čtyř výsadkových modulů, které by společně studovaly seismické vlny na Marsu a dovolily nám tak nepřímo nahlédnout pod jeho povrch. V květnu 2003 byl ale projekt zastavený. Myšlenka však nezapadla: chopili se jí američtí vědci, kteří vypracovali projekt mise GEMS (Geophysical Monitoring Station). Ta počítala s trojicí výsadkových modulů odvozených od sondy Phoenix (start srpen 2007, přistání květen 2008, práce na povrchu 157 solů – místních dní). Vybavené měly být francouzskými přístroji. Problém ale byl v ceně: skoro miliarda dolarů za trojici identických sond byla moc. V roce 2010 je však myšlenka podpovrchového průzkumu zpět. Tentokrát je ve hře jedna jediná sonda odvozená od konstrukce Phoenix, která se uchází o financování v rámci programu Discovery „rychleji, lépe, levněji”. Tedy programu relativně levných jednoúčelových sond, jež je možné rychle nachystat. Do konkurzu jde proti 27 dalším návrhům, přesto je v roce následujícím vybrána mezi tři finalisty a po dalším posouzení v srpnu 2012 NASA oznamuje, že tato sonda dostává zelenou. Její jméno je právě InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport). Startovat má v březnu 2016, pro technické potíže ale bylo nutné vzlet odložit na další příhodné období pro let k Marsu. Na letošní květen. Přistání na vlastní pěst d Sonda InSight úspěšně odstartovala 5. 5. 2018 pomocí rakety Atlas V z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Bylo to mimochodem poprvé v historii, co USA vypustily meziplanetární sondu ze západního pobřeží. Druhá rampa pro rakety Atlas V na Floridě je totiž aktuálně přetížená, takže bylo rozhodnuto uskutečnit start z opačného konce pevniny. A to i za cenu snížené nosnosti rakety. Sonda InSight je ovšem dostatečně drobná (má hmotnost 360 kg a s roztaženými panely slunečních baterií rozpětí 6,1 m), takže nešlo o zásadní problém.