124

automatizace l převody l pohony

Cesta do duše planety Mars

Již v listopadu přistane sonda InSight

s pohony Faulhaber v důležité funkci

Autor textu: Tomáš Přibyl, Foto: NASA, FAULHABER, © Sodern ArianeGroup 2018

Ke čtvrté planetě naší

Sluneční soustavy se za

posledního půlstoletí

vydaly desítky průzkumníků.

Aktuálně na její oběžné dráze

nebo rovnou na povrchu pracuje hned osm sond.

A devátá je na cestě: americká InSight ovšem míří

tam, kde dosud žádný velvyslanec lidstva nebyl.

Pod povrch Marsu.

Povrch Marsu zkoumáme z uctivé vzdálenosti i z bezprostřední blízkosti, několik

sond (TGO, Mangalyaan...) se zaměřilo na

atmosféru planety nebo okolní prostředí.

Ovšem právě pod povrch jsme se zatím nikdy pořádně nepodívali. Tedy nepočítámeli několik odhrabaných či odvrtaných centimetrů některými přistávacími sondami.

Přitom pod povrchem toho planeta aktuálně skrývá nejvíce. Dokazuje to i objev

učiněný evropskou sondou Mars Express

a zveřejněný letos v červenci: pod povrchem se evidentně nacházejí rozsáhlá jezera vody v kapalném stavu. A kde je voda, může být i život.

Otázky a odpovědi

d

Při zkoumání interiéru planety ale nejde

jen o vodu. Jde třeba o studium procesů,

které vedly ke vzniku planet terestického

(zemského) typu. A to nejen v naší Sluneční soustavě, ale i v případě exoplanet

u jiných hvězd.

T+T T e c h n i k a a t r h 1 0 / 2 0 1 8

Sonda InSight by také měla přinést definitivní odpověď na otázku, zdali je Mars

vulkanicky aktivní. Nachází se na něm největší známá sopka ve Sluneční soustavě

(Olympus Mons má výšku 26 km), ale neznáme na něm žádnou sopku aktivní. Hledali jsme zatím špatně, nebo je Mars opravdu „vyhaslý”? V obou případech – proč?

Přístroje InSightu budou tak citlivé, že

mají být schopné registrovat otřesy po dopadech asteroidů v okruhu tisíců kilometrů. Stejně tak i „marsotřesení” jiného původu. Vědci podle stávajících modelů

počítají, že jich během místního roku (trvá

780 dní pozemských) zaregistrují desítky

až stovky. InSight bude dále studovat tepelný tok z nitra planety, především jeho velikost a stav. Data by nám měla pomoci odhalit, zdali má Mars jádro pevné

nebo tekuté. Jinými slovy: InSight nám

ukáže zcela novou tvář planety Mars, vývoje Sluneční soustavy a vesmíru i planet

terestického typu. Tedy i naší Země.

Cíl: nahlédnout pod povrch

d

Už v devadesátých letech minulého století rozpracovávala francouzská kosmická

agentura CNES projekt NetLander: síť čtyř

výsadkových modulů, které by společně

studovaly seismické vlny na Marsu a dovolily nám tak nepřímo nahlédnout pod

jeho povrch. V květnu 2003 byl ale projekt zastavený.

Myšlenka však nezapadla: chopili se jí

američtí vědci, kteří vypracovali projekt

mise GEMS (Geophysical Monitoring Station). Ta počítala s trojicí výsadkových modulů odvozených od sondy Phoenix (start

srpen 2007, přistání květen 2008, práce

na povrchu 157 solů – místních dní). Vybavené měly být francouzskými přístroji.

Problém ale byl v ceně: skoro miliarda dolarů za trojici identických sond byla moc.

V roce 2010 je však myšlenka podpovrchového průzkumu zpět. Tentokrát je ve

hře jedna jediná sonda odvozená od konstrukce Phoenix, která se uchází o financování v rámci programu Discovery „rychleji, lépe, levněji”. Tedy programu

relativně levných jednoúčelových sond,

jež je možné rychle nachystat. Do konkurzu jde proti 27 dalším návrhům, přesto je

v roce následujícím vybrána mezi tři finalisty a po dalším posouzení v srpnu 2012

NASA oznamuje, že tato sonda dostává

zelenou. Její jméno je právě InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport). Startovat má v březnu 2016, pro technické

potíže ale bylo nutné vzlet odložit na další příhodné období pro let k Marsu. Na letošní květen.

Přistání na vlastní pěst

d

Sonda InSight úspěšně odstartovala 5. 5.

2018 pomocí rakety Atlas V z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Bylo

to mimochodem poprvé v historii, co

USA vypustily meziplanetární sondu

ze západního pobřeží. Druhá rampa

pro rakety Atlas V na Floridě je totiž

aktuálně přetížená, takže bylo rozhodnuto uskutečnit start z opačného konce pevniny. A to i za cenu snížené

nosnosti rakety. Sonda InSight je

ovšem dostatečně drobná (má hmotnost

360 kg a s roztaženými panely slunečních baterií rozpětí 6,1 m), takže

nešlo o zásadní problém.