4

výroèí

Anton Herman Gerard Fokker (6. dubna 1890 – 23. prosince 1939)

Nizozemský letecký konstruktér a výrobce letadel. Narodil se v Blitar na Jávě, v té době součásti Nizozemské východní Indie (nyní

Indonésie), v rodině pěstitele kávy. Poté, co se přestěhoval do Nizozemska, byl ve škole považován za velmi zlobivé dítě, nakonec

nedokončil ani střední školu. Již během středoškolských let sledoval veškeré dění okolo nového oboru letectví a v roce 1910

ve svých dvaceti letech sestrojil první letadlo Fokker Spin (pavouk). Rok na to, v roce 1911, získal pilotní osvědčení a začal

podnikat nebezpečné exhibiční lety. Tak vstoupil do dějin letectví „Létající Holanďan“. Po obchodních nezdarech v Rusku,

kde se snažil získat zakázku na výrobu letadel, se zúčastnil soutěže na dodávku letadel pro německou armádu. Podařilo se

mu uspět a obdržel objednávku na 10 strojů. Záhy na to začala 1. světová válka a objednávky německé armády přibývaly.

Během války navrhl a vyrobil mnoho typů letadel a do dějin letectví se zapsal velkou spoustou technických vynálezů

a zdokonalení. Narůstala však také konkurence, která měla lepší konexe a získávala stále více zakázek na úkor jeho továrny. Fokkera však podporovali sami piloti, kteří jeho letadla považovali za nejlepší, a to mu zajistilo slušnou prosperitu

až do samého konce války. Na konci války, kdy spojenci Dohody likvidovali a ničili veškeré stroje a zařízení v německých

továrnách, se Fokkerovi podařilo velkou část letadel i vybavení továrny přesunout do Nizozemska, kde pokračoval ve vývoji

a výrobě letadel, tentokrát už také civilních.

Alexandre Gustave Eiffel (15. prosince 1832 – 27. prosince 1923)

Francouzský konstruktér a architekt. Studoval na Lycée Royal de Dijon a pokračoval na Ecole Centrale des Arts et Manufactures

v Paříži, kde se specializoval na chemii. Diplom obdržel v roce 1855 a poté vystřídal několik zaměstnání a nakonec skončil jako

šéf konstrukční společnosti, která navrhovala železniční mosty. Eiffel se učastnil mezinárodní nabídky navrhnout a vybudovat

160 m dlouhý železniční most přes Dourovu řeku, mezi Portem a Vila nova de Gaia v Portugalsku. Jeho návrh dvojitého

obloukového mostu Ponte Maria Pia zvítězil byl postaven za dobu kratší, než dva roky, byl hojně využíván až do roku 1991

(114 let). Gustave Eiffel také navrhl Laa Ruche v Paříži, viadukt Garabit, železniční most blízko Ruynes en Margeride, maják

na ostrově Mony na Puertu Ricu. Socha. Eiffel také vypracoval bedlivě vnitřní strukturální prvky sochy Svobody, byl to dar

Francie Spojeným státům americkým. Stejně jako u Eiffelovy věže se Socha Svobody stala rychle národním symbolem svobody.

Od roku 1887 se podílel na budování Panamského kanálu. Byl však obviněn z podvodu a na 2 roky musel do vězení. I když

byl později očištěn, tento skandál jej připravil o kariéru konstruktéra i architekta a pošpinil jeho dobrou pověst.

Marie Curie-Sklodowská (7. listopadu 1867 – 4. července 1934)

Významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii. Zabývala se výzkumy v oblasti fyziky a chemie.

K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů a objev dvou nových chemických

prvků: polonia a radia (první gram radia izolovala ze smolince pocházejícího z českého Jáchymova). Pod jejím osobním

vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity. Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou

cenou. Poprvé v roce 1903 z fyziky spolu s manželem Pierrem a objevitelem radioaktivity Henri Becquerelem za výzkumy

radioaktivity a podruhé v roce 1911 z chemie za izolaci čistého radia. Zemřela na leukémii, která byla pravděpodobně způsobena radiací, se kterou pracovala. V roce 1995 byla jako první žena pochována pod kopulí pařížského Panteonu.

Christian Andreas Doppler (29. listopadu 1803 – 17. března 1853)

Rakouský fyzik a matematik. Po studiu na vídeňské polytechnice studoval od roku 1825 na vídeňské univerzitě. V roce 1829 se stal

asistentem matematiky na vídeňské technice. Od roku 1835 působil na školách v Praze, Banské Štiavnici a ve Vídni. V roce 1850 se

stal ředitelem fyzikálního institutu na univerzitě ve Vídni. Věnoval se mnoha oblastem, publikoval práce o rovnoběžkách, zlepšení

mikroskopu, astrofyzice a dalších. V roce 1842 publikoval práci „O barevném světle dvojhvězd a některých dalších hvězd“, kde

vysvětlil princip, nazvaný později po něm – Dopplerův jev. Vyslovil hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich

pohybem, pokud se zdroj vlnění (světla nebo zvuku) pohybuje od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí – v případě

světla posun k červené. Dopplerův jev se využívá řadě aplikací (např. pro radarové měření rychlosti) a pomocí něho vysvětlil

Edwin Hubble „rudý posuv“ spekter galaxií.

Johannes Kepler (27. prosince 1571 – 15. listopadu 1630)

Německý matematik, astrolog a astronom. V roce 1600 přišel Kepler do Prahy. Stal se asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matematikem a astrologem. Na Braheho podnět propočítal dráhu Marsu a po dlouhých výpočtech objevil v Praze první dva

ze svých slavných Keplerových zákonů. Tyto výsledky publikoval v roce 1609 v práci Astronomia Nova. V letech 1607–1612 bydlel

v dnešním domě U Francouzské koruny. V roce 1612 odešel Kepler do Lince a později v roce 1626 do Ulmu. Ve svých pracích

se zabýval astronomií, matematikou, mechanikou, krystalografií a astrologií. V roce 1615 vyšla jeho práce Nova Stereometria

Doliorum Vinariorum, ve které počítal objemy těles, které vznikly rotací kuželoseček kolem osy ležící v jejich rovině. Přitom

použil infinitezimálních metod a toto dílo znamenalo významný krok ke vzniku moderních integračních metod. V práci Harmonices Mundi (1619) systematicky studoval mimo jiné problematiku konvexních a hvězdicovitých mnohoúhelníků a publikoval

svůj třetí zákon. Ztotožňoval se s odsouzením Giordana Bruna, a jeho učení o Vesmíru plném sluncí považoval za kací řství.

Do moderních astrologických učebnic vstoupil Johannes Kepler zejména horoskopem Albrechta z Valdštejna, který bez znalosti konečného zákazníka sestavil v roce 1608 a v němž velmi přesně předpověděl Valdštejnovu smrt. Za svůj život sestavil na

800 horoskopů, včetně svého. Na základě svých astronomických a astrologických výpočtů odhadl datum narození Ježíše na rok

7 př. n. l., kdy proběhla nepříliš častá vícenásobná konjunkce (podobná nastala až v roce 1942). V pozdějším věku se podle některých

životopisců už nemohl věnovat pozorování, protože trpěl krátkozrakostí a hvězdy patrně vůbec neviděl.

T+T T e c h n i k a a t r h 1 2 / 2 0 2 0