Milníky techniky: historie techniky
Milníky techniky: významné vynálezy a výročí z dějin techniky a průmyslu
«
milníky techniky
TT ++ TT
T e c h n i k a a t r h 9 / 2 0 2 4
Wilhelm Eduard Weber (24. října 1804–23. června 1891)
Wilhelm Eduard Weber byl německý fyzik. Společně s Carlem Friedrichem Gaussem vynalezl elektromagnetický te-
legraf. Společně ho zkonstruovali roku 1833 na univerzitě v Göttingenu, kam Gauss Webera pozval roku 1831,
aby se zde stal již v sedmadvaceti letech profesorem fyziky. V mládí se věnoval zvláště akustice, ale nakonec, pod
Gaussovým vlivem, napsal řadu významných prací zejména o elektromagnetismu, elektrických veličinách a ge-
omagnetismu. Vybudoval dodnes platný systém elektrických měr. Roku 1856 spolu s Rudolfem Kohlrauschem
nastolil tezi, že některé elektromagnetické jednotky se pohybují rychlostí světla, to velmi ovlivnilo Jamese Clerka
Maxwella v jeho názoru, že viditelné světlo je příčné elektromagnetické vlnění. Jednotka soustavy SI udávající mag-
netický indukční tok – weber – je pojmenována po něm. Roku 1859 získal Copleyho medaili.
David Joseph Bohm (20. prosince 1917–27. října 1992)
David Joseph Bohm byl americko-britský fyzik a představitel tzv. kvantové mystiky. Pokusil se aplikovat kvantovou te-
orii na oblast filozofie mysli a rozbít s její pomocí „karteziánský řád”. Úzce přitom spolupracoval s Karlem Pribra-
mem, jehož holonomní model mozku pomáhal formulovat. Ve své snaze vyřešit znepokojivé paradoxy moderní
fyziky vzkřísil Bohm teorii skrytých proměnných, kterou považovali za vyvrácenou takoví eminentní fyzici a ma-
tematici jako Einstein a John von Neumann. Bohm popsal podstatu skutečnosti všeobecně a vědomí zvláště ja-
ko spojitý a soudržný celek, který podléhá nikdy nekončícímu procesu změn – celopohybu (holomovement).
Svět je ve stálém toku proměn a stabilní struktury jakéhokoliv druhu jsou pouze abstrakce. Jakýkoliv popsatelný
objekt, entitu nebo událost považuje Bohm za odvozeniny od nedefinovatelné a neznámé totality. Jevy, které přímo
vnímáme našimi smysly a pomocí vědeckých přístrojů, představují jen zlomek celé skutečnosti, rozvinutý nebo expli-
citní řád.
Louis Clément François Breguet (22. prosince 1804–27. října 1883)
Breguet byl francouzský hodinář, fyzik a vynálezce, který se podílel na vynálezu a zavedení telegrafie. Jako vnuk slav-
ného hodináře A. L. Bregueta měl převzít rodinnou firmu, vyučil se hodinářem ve Švýcarsku a 1833 firmu převzal.
Vyráběl hlavně námořní i astronomické chronometry a komplikované kapesní hodinky, ale zajímal se především
o elektrotechniku. Roku 1844 byl pověřen výstavbou experimentální telegrafní linky na železniční trati Paříž-Rou-
en a roku 1856 postavil centrální síť veřejných hodin v Lyonu. Roku 1866 si dal patentovat hodiny řízené velkou
ladičkou místo kyvadla. Roku 1870 svěřil řízení firmy Edwardu Brownovi, jehož rodina ji pak sto let vedla, a sám
se věnoval svým pokusům a telegrafii. Zkonstruoval rotující zrcadlo, kterým Fizzeau a Foucault měřili rychlost svět-
la. Je také jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.
John Smeaton (8. červen 1724–28. říjen 1792)
John Smeaton byl stavebním inženýrem – je často považován za otce stavebního inženýrství – odpovědným za pro-
jektování mostů, průplavů, přístavů a majáků. Byl také více než schopný strojní inženýr a významný fyzik, součas-
ně byl také členem Lunar Society. Narodil se v Austhorpe poblíž Leedsu v Západním Yorkshiru v Anglii. Po ab-
solvování studia na Grammar School v Leedsu se zapojil do práce v otcově právnické firmě, ale posléze ji opustil,
tvořil různé matematické přístroje (spolupracoval s Henrym Hindleyem), stal se vývojářem, vyvinul mezi jinými
přístroji pyrometr ke studiu rozpínání materiálu a otáčivý reflektor pro námořní navigaci. Roku 1753 byl zvolen
za člena Royal Society (Královské společnosti) a roku 1759 obdržel Copleyovu medaili za výzkum mechaniky vod-
ních kol a větrných mlýnů. Jeho pojednání věnované vztahu mezi tlakem a rychlostí pro objekty pohybující se vzdu-
chem a jeho koncepty vedly později k definování „Smeatonova koeficientu”.
Igor Ivanovič Sikorskij (25. května 1889–26. října 1972)
Igor Sikorskij byl leteckým konstruktérem a průkopníkem letectví. Jako první navrhl a postavil čtyřmotorový letoun
(RBVZ Russkij viťaz), letadlo se samonosným křídlem, a první úspěšný vrtulník s konfigurací jednoho hlavního ro-
toru a jednoho ocasního. V roce 1919 emigroval do USA, v Evropě by jako letecký konstruktér nenašel příliš vel-
ké uplatnění a také byl zklamán z bolševické revoluce v Rusku. Sikorského letecká společnost je dnes jedním
z největších světových výrobců vrtulníků. Sikorskij experimentoval s létacími stroji typu vrtulník ještě v Rusku, nic-
méně první úspěšný let se uskutečnil teprve 24. května 1940. Použitý vrtulník nesl název Vought-Sikorsky 300.
Měl jeden třílistý rotor poháněný motorem o výkonu 56 kW (75 koňských sil). Jeho dalším známým výrobkem je
například vrtulník Sikorsky SH-60 Seahawk.
Arthur Woolf (listopad 1766–26. října 1837)
Arthur Woolf byl inženýr, který se nejvíce proslavil jako konstruktér vysokotlakých parních strojů a jeho práce má mi-
mořádný přínos v oblasti rozvoje a zdokonalování strojů. Woolf z Cornwalldu začal v roce 1785 pracovat ve stro-
jírně Joseph Bramah v Londýně. Působil tam i pro jiné firmy jako inženýr a stavitel motorů do roku 1811, kdy se
vrátil do Cornwallu. Měl hrubé návrhy nových motorů, které se lišily od zastaralých Wattových patentů. Dozvě-
děl se, že Bramah vynalezl a aplikoval metody inženýrství pro kontrolu kvality. Právě ověřování kvality umožnilo
konstrukci nových strojů. Woolf byl hlavní inženýr v Harvey & Co v Hayle, vedoucí strojíren a sléváren, které na-
konec pohltila konkurenční společnost Copperhouse Foundry od Sandyse, Carne a Vivian. Po mnoho let byla ta-
to firma nejlepší v konstrukci čerpadel a pump pro odvodňování. Nizozemská vláda pomocí jejich pump odčerpala
Haarlem Mere (Haarlemské moře). V době, kdy Woolf v roce 1836 odešel od firmy, byly jeho stroje na vrcholu tech-
nické dokonalosti. V roce 1803, získal Woolf patent na vylepšení kotle pro výrobu vysokotlaké páry. V roce 1805 si
nechal patentovat svůj nejlepší vynález - sdružený parní stroj.
04_vyroci_09.qxd 12.12.2024 20:45 Page 4