výroèí

Bohuslav Hostinský (5. prosince 1884–12. dubna 1951)

Český matematik a fyzik. Studoval na pařížské Sorbonně a tento pobyt ovlivnil celou jeho další práci. Habilitoval se

v lednu roku 1912 pro vyšší matematiku na pražské univerzitě. 9. srpna 1920 byl jmenován řádným profesorem teoretické fyziky Přírodovědecké fakulty MU v Brně a ředitelem ústavu. Na tomto místě působil až do své smrti. Věnoval se

nejprve diferenciální geometrii a pak se zaměřil na ty kapitoly matematiky, které mají význam pro teoretickou fyziku.

Věnoval se kinetické teorii plynů, počtu pravděpodobnosti a teorii kmitů. Prostudoval práce ruského matematika

Markova a upozornil na ně. Hostinského práce o pravděpodobnostech přechodu a Markovových řetězcích byly pak

dále rozpracovávány mnohými zahraničními odborníky. Na jeho podnět byl kdysi zaveden časový signál ve výšce

komorního „a“. Bohuslav Hostinský publikoval asi 140 prací a vydal několik knih. Od vzniku přírodovědecké fakulty

až do roku 1948 (s přerušením v letech 1934–1939) byl redaktorem „Spisů“ vydávaných touto fakultou. Byl několikrát

děkanem přírodovědecké fakulty a v roce 1929–1930 rektorem. Byl členem mnoha vědeckých společností a v roce

1933 se stal mimořádným členem České akademie věd a umění. Aktivně se podílel na činnosti brněnského odboru

Jednoty českých matematiků a fyziků, v těžkých letech 1942–1945 byl jeho předsedou.

Christiaan Huygens (14. dubna 1629–8. června 1695)

Význačný nizozemský matematik, fyzik, astronom, horolog a autor rané science fiction. K jeho zásluhám patří teleskopická pozorování vesmíru, díky nimž vysvětlil povahu prstenců kolem Saturnu a objevil jeho měsíc Titan, dále pak

pokusy týkající se měření času, vynález kyvadlových hodin či výzkumy optiky a odstředivé síly. Vyslovil myšlenku, že

světlo je tvořeno vlněním (dnes je známá jako Huygensův princip), která byla klíčová pro pochopení duality částice

a vlnění. Znám je i pro svůj objev odstředivé síly a zákonů o kolizích vesmírných těles, vliv na vývoj moderního kalkulu

a pokusy týkající se vnímání zvuku. V roce 1657 uveřejnil sdělení o svém vynálezu kyvadlových hodin s netlumeným

pohybem kyvadla, používaných dodnes. Sestrojil je roku 1655 a podrobně popsal ve spisu Horologium oscillatorium

(1673). Nezávisle na Angličanu Hookovi vynalezl i setrvačku, regulátor pro přenosné hodiny. Zobecnil také zákony

otáčivého pohybu (zavedením pojmu moment setrvačnosti), objevil zákon zachování momentu hybnosti (1656), zkoumal zákony rázu těles a odstředivé síly (1659). Od roku 1652 se také věnoval optice, dalekohledům a mikroskopům.

Zkonstruoval po něm pojmenovaný dvoučočkový okulár a postavil několik velkých dalekohledů s ohniskovou délkou

až 75 metrů. V roce 1659 popsal skutečný tvar Saturnových prstenců (1659), objevil jeho měsíc Titan (25. března 1655),

popsal emisni mlhovinu dnes nazývanou Velká mlhovina v Orionu (M-42) v souhvězdí Oriona. V mikroskopii objevil

metodu pozorování na temném pozadí. Popsal vlnové vlastnosti světla (1678) a znovu zavedl starověký pojem éter

(aithér). I když se teorie hmotného éteru ukázala později chybnou, ovlivnila na několik set let fyzikální uvažování než

ji nahradil pojem fyzikální pole. Huygensův princip je dodnes platný pro všechny druhy šíření vln.

Joseph-Armand Bombardier (16. dubna 1907–18. února 1964)

Kanadský vynálezce, konstruktér a zakladatel firmy Bombardier. Jako patnáctiletý postavil prvního předchůdce sněžného skútru: saně, poháněné motorem z vyřazeného vozu Ford a vrtulí z letadla. V roce 1926 si otevřel autodílnu

s čerpací stanicí. V roce 1930 představil první pásové vozidlo, jehož ovládání vyřešil přibržděním jednoho nebo

druhého pásu. Bombardier se snažil vyvinout vozidlo, které by mohlo jezdit po sněhu. V roce 1936 vyjel jeho první

vynález, předchůdce dnešní rolby: vozidlo s ližinami vpředu a patentovanými pásy poháněnými ozubeným kolem

vzadu, ovládání řidič prováděl natáčením ližin. Prototyp si nechal v následujícím roce patentovat a začal s výrobou

sedmimístného skůtru B7, kterého hned první rok prodal 12 kusů. Později konstruoval různá polopásová vozidla. Také

experimentoval s motory, loďmi a letadly. 29. ledna 1941 založil společnost L’Auto-Neige Bombardier Limitée, která

svá vozidla dodávala zejména kanadským ozbrojeným silám. O rok později začal vyrábět později velmi úspěšný typ

B12. Typ B12 se po mnoha vylepšeních v několika modifikacích vyráběl několik desetiletí.

Howard Robard Hughes (24. prosince 1905–5. dubna 1976)

Americký letecký konstruktér, pilot, podnikatel a filmový režisér a producent. Proslul díky překonání světového rekordu v rychlosti letu (566 km/h), rekordu v rychlosti letu kolem Země (91 hod), konstrukci letounů Hughes H-1 Racer

a Hughes H-4 Hercules, produkci filmů Pekelní andělé (Hell‘s Angels) a Psanec (The Outlaw) a nakonec i stále více

excentrickým způsobem života. Byl znám jako nenapravitelný sukničkář, výstřední člověk a jeden z nejbohatších lidí

na světě. O nejzajímavějším období života Howarda Hughese pojednává oskarový film režiséra Martina Scorseseho

Letec (The Aviator) z roku 2004. V roce 1971 se spisovateli Cliffordu Irvingovi podařilo vydat jedinečné dílo. Na základě osobních setkání a rozhovorů, sepsal o Howardu Hughesovi biografickou knihu. To, co Clifford Irving vydával za

osobní paměti Howarda Hughese, bylo naprosto vykonstruované a smyšlené. Irving tím docílil jednoho z největších

mediálních podvodů a skandálů. O Cliffordu Irvingovi a jeho díle byl posléze natočen film The Hoax z roku 2006,

natočený režisérem Lasse Hallströmem s Richardem Gerem v hlavní roli.

Wilbur Wright (16. dubna 1867–30. května 1912)

Spolu se svým bratrem Orvillem byli tvůrci prvního letadla těžšího než vzduch (Wright Flyer). Ani jeden z nich neměl

potřebné vzdělání, ale byli velmi zruční. Rozhodli se, že se pokusí postavit kolo s křídly a benzínovým motorem, který

by je poháněl. V rodném Daytonu si otevřeli dílnu na opravy jízdních kol. Takto si vydělávali na financování svých

experimentů s létáním. Zlepšili řízení letadla, na rozdíl od ostatních, kteří se snažili hlavně zvýšit výkonnost. Vyvinuli

systém ovládání letadla okolo tří os a tím zavedli principy ovládání, které se používají dodnes. Jejich zaměstnanec

Charlie Taylor postavil aerodynamický tunel, ve kterém vyzkoušeli více než 200 různých tvarů křídel a vytvořili vlastní

tabulky o působení vztlaku vzduchu na tvar křídla. 23. března 1903 si dali patentovat nový způsob řízení, který byl

postaven na ovládaní letadla okolo tří os. V roce 1903 postavili Wright Flyer později zvaný Flyer I (avšak dnes je známý

spíš jako Kitty Hawk).

T+T T e c h n i k a a t r h 4 / 2 0 1 8