point.x: mobilní řešení pro logistiku (inzerce)

elektrotechnika I energetika I mìøení a regulace již lze upevnit např. na výrobek, který má být označen. Tag se skládá z 3 hlavních částí: RFID čip, anténa pro rádiovou komunikaci a zapouzdření. Čip plus anténu poměrně často výrobci dodávají již spojené, ve formě tzv. inlay (tedy čip + anténa na tenké průhledné fólii). Inlay se používá jako polotovar pro finální „zapouzdřený“ tag. Zapouzdření může mít nejrůznější formu od papírové etikety, přes plastové kotoučky, karty, krabičky až po velmi odolná zapozdření např. pro vysoké teploty (keramická pouzdra). Jak je zřejmé, smyslem zapouzdření je umožnit fyzickou manipulaci s tagem, jeho upevnění na výrobek a zejména mu dodat potřebnou mechanickou odolnost, odpovídající cílovému prostředí. Pomocí speciálního zapouzdření se řeší také problematika „tag na kovu“ (RFID na frekvenci HF/UHF má problém s umístěním tagu přímo na kov). Výše uvedené je důležité pro pochopení cen a vyvarování se nepříjemných omylů. V tisku často najdete údaj o ceně RFID tagu v řádu jednotlivých eurocentů. Tím je ale obvykle míněn jen samotný čip nebo v lepším případě inlay, cena kompletního tagu je výrazně vyšší (minimálně jednotlivé koruny pro papírovou RFID etiketu). Ceny odolných zapouzdřených tagů se pak pohybují v desítkách až stovkách korun (cenu také obvykle výrazně ovlivňuje objednané množství – cena 100 ks je dosti odlišná od ceny několika miliónů tagů). Aktivní/pasivní RFID p d Doposud jsme se zabývali jen pasivní RFID technologií. V tomto případě tag nemá vlastní zdroj napájení a energii pro odeslání informace získává přeměnou rádiového signálu čtečky na elektrický proud. Z toho je jasné, že vysílací výkon tagu je velmi malý a komunikace tudíž nemůže být na velké vzdálenosti (pohybuje se od několika cm po několik metrů, přičemž ta vyšší hodnota se týká jen UHF frekvence za „dobrých“ podmínek). Proto vznikla ještě třída „aktivního RFID“, kdy je tag vybaven vlastním napájecím zdrojem (baterií). Tím samozřejmě dramaticky vzrůstá komunikační vzdálenost čtečka-tag a to až na několik stovek metrů! Ruku v ruce s tím jde ovšem nárůst rozměrů tagu (typicky hranolek o velikosti cca půl krabičky cigaret) a také řádové zvýšení ceny. Použití aktivního RFID je zejména v kontejnerové dopravě, kde cena kontejneru a zboží v něm je v relaci k vyšší ceně aktivního tagu. RFID kontra čárové kódy y d V čem je vlastně rozdíl mezi RFID a čárovým kódem? Samozřejmě ve způsobu čtení (optické versus rádiové), to je zřejmé. Ale rozdílů je víc... Čárový kód je „read only“ technologie, obsah etikety nemůžete pomocí čtečky změnit ani do ní nic zapsat. V případě RFID to tak není. Tag může být vybaven přepisovatelnou pamětí (až několik Kbit, obvykle) a informace do ní můžete i zapisovat! Což je v řadě projektů velmi užitečná schopnost. Druhým kardinálním rozdílem je možnost zapouzdření RFID pro „drsná“ prostředí, kde je označení čárovým kódem prakticky nemožné. Příkladem je výrobek, který prochází procesem lakování a vypalování nebo obaly v nápojářském průmyslu (proces mytí) atp. RFID a čárový kód jsou technologie, které se spíše doplňují než si konkurují. Naprosto se nenaplnil předpoklad starý cca 10 let, že RFID vytlačí čárové kódy a stane se dominantní identifikační technologií. Nicméně je řada oblastí, kde RFID je velmi logickou volbou a dává lepší výsledky než čárový kód. inzerce w w w. t e c h n i k a a t r h . c z 55