4
výroèí
André E. Regenermel (31. března 1914–30. září 1941)
Poručík André Regenermel byl americký radiotelegrafista a konstruktér. Sestavil miniaturní vysílačku, které se říkalo „stříkačka“.
Regenermel se sice narodil v americkém Brooklynu, ale krátce po jeho narození, ještě před vypuknutím první světové války,
odjela rodina na návštěvu do Rakouska-Uherska, do Prahy. Zde je ovšem zastihl začátek válečných bojů a nebylo jim umožněno navrátit se zpět do Spojených států. Rodina se tak v Čechách usadila natrvalo. André vystudoval Smíchovskou střední
průmyslovou školu a v roce 1938 dokončil studia Vojenské akademie v Hranicích. Během bojů druhé světové války se zapojil
do československého domácího odboje a podílel se na radiotelegrafickém spojení s exilovou vládou v Londýně. Během
předávání zpráv byl ovšem 7. května 1941 zatčen, následně vyslýchán (během výslechů ale nikoho nevyzradil) a na konci
září toho roku bez soudu popraven v kasárnách v Ruzyni. Stal se tak prvním americkým občanem, jehož nacisté popravili.
Příbuzné a přátelé Regenermela následně vyslýchalo gestapo a posléze trpěli perzekucemi ze strany komunistické moci.
Čeněk Daněk (5. dubna 1826–19. března 1893)
Čeněk Daněk byl inženýr, konstruktér a významný český průmyslník, zakladatel firmy, která se později stala jádrem ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk). Narodil se v rodině sládka v obci Choltice. Studoval ve Vídni polytechniku, poté techniku v Praze.
V roce 1852 nastoupil do firmy Breitfeld & Evans jako konstruktér. V roce 1854 koupil spolu se starostou Karlína Josefem
Götzlem strojírenský závod A. Meisner & Comp., který pod novým názvem Daněk & Co. vyráběl stroje pro cukrovary, jejichž
rozmach v té době začínal. V roce 1871 pak svou firmu prodal nově založené akciové společnosti Breitfeld, Daněk a spol.,
kterou založil s původní firmou Breitfeld & Evans a jež se stala jednou z hlavních součástí později vzniklého (v roce 1927)
koncernu ČKD. Sám zanechal podnikání a žil na svém velkostatku Trnová. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen též
poslancem Českého zemského sněmu. Za zásluhy o budování průmyslu mu byl roku 1878 udělen rytířský řád Františka Josefa
se šlechtickým přídomkem von Esse.
Maurice Alain Farman (21. března 1877–25. února 1964)
Maurice Alain Farman byl francouzský automobilový závodník, letec, konstruktér a výrobce letadel. Narodil se v Paříži anglickým rodičům. Maurice a jeho bratr Henri se nejprve stali šampióny v tandemové cyklistice. Maurice poté začal závodit
s automobilem Panhard, se kterým v roce 1901 vyhrál Grand Prix de Pau, první závod, který byl kdy nazýván Velkou cenou.
V květnu 1902 zvítězil v závodě Circuit du Nord z Paříže do Arrasu a zpět. Brzy nato se soustředil na motorové létání
a v roce 1909 vytvořil řadu vytrvalostních a rychlostních rekordů. Začal také se stavbou nových typů letadel. Například
Japonsko licenčně vyrobilo několik jeho letounů. Tyto letouny provedly 5. září 1914, v průběhu bitvy o Tsingtao, první nálet
námořních letounů v historii. V roce 1912 Maurice Farman spojil svou firmu s továrnou svého bratra Henriho, aby tak vytvořil
důležitého leteckého výrobce Farman.
Jean-François Pilâtre de Rozier (30. března 1757–15. června 1785)
Jean-François Pilâtre de Rozier byl francouzský fyzik a průkopník letectví. Mladý Pilastre studoval chemii a v 18 letech odešel do Paříže,
kde si poněkud změnil jméno a získal přízeň králova bratra. Roku 1781 založil první technické muzeum, kde konal fyzikální a chemické
pokusy. Na něho se obrátili bratři Montgolfierové o posouzení jejich převratného objevu. A tak první historicky ověřený let člověka
letadlem lehčím vzduchu se zdařil 15. října roku 1783 tehdy 26letému fyzikovi de Rozierovi v balonu plněném horkým vzduchem,
sestrojeným bratry Montgolfiery (tzv. montgolfiera). Balon dosáhl výšky 26 metrů a byl upoután k zemi lany. Již 21. listopadu téhož
roku následoval první volný let balonem, který absolvoval Pilatre de Rozier s baronem Francois d´Arlandes. Let trval 25 minut, když
start byl v zahradě loveckého zámku La Muette. Trasa vedla v délce 12 km přes řeku Seinu a přistání proběhlo na okraji Paříže. Rozier
pak vyvinul svůj systém balonu – tzv. rozieru. Tento letoun byl kombinací balonu plněného vodíkem (tzv. charliery) a montgolfiery.
Tento realizovaný nápad se mu stal osudným, když 15. června 1785 s ním startoval z Boulogne-sur-Mer s úmyslem přeletět kanál La
Manche do Velké Británie. Asi po 5 km plavby ve výši cca 900 m došlo ke vznícení vodíku v náplni balonu a jeho explozi. Rozier a jeho
společník Pierre Romain při pádu přišli o život. Stali se tak prvními oběťmi letectví.
Sir Benjamin Thompson, hrabě Rumford (26. března 1753–21. srpna 1814)
Sir Benjamin Thompson byl angloamerický fyzik a vynálezce, jehož výsledky v teoretické fyzice přinesly v 19. století revoluci v termodynamice. Jeho experimenty v dělostřelbě a s výbušninami ho přivedly k zájmu o teplo. Vymyslel metodu pro měření měrného tepla
pevných těles. Kolem roku 1798 konal měření tření v souvislosti s vytvářením tepla při vrtání dělových hlavní a vytvořil teorii, že teplo
je forma kinetické energie. Jeho měření vyvrátilo všechny předchozí takzvané kalorické teorie (teorie flogistonu, jakési éterické látky
unikající při hoření). Protože však jeho měření byla velmi nepřesná, ponechávala ještě velký prostor pro pochybnosti. Thompson
dále zkoumal izolační vlastnosti různých materiálů včetně kožešiny, vlny a chmýří. Správně vyhodnotil, že izolační vlastnosti těchto
přírodních materiálů jsou způsobeny tím, že brání průchodu vzduchu. Byl nejen teoretikem, ale i přímým vynálezcem. Jedním z jeho
nejznámějších vynálezů je takzvaný Rumfordův krb.
Karl Johann Nüchterlein (14. března 1904–?. duben 1945)
Karl Johann Nüchterlein byl konstruktér prvních úspěšných sériově vyráběných jednookých zrcadlovek. Nüchterlein se tři
roky učil mechanikem v továrně na psací stroje Seidel & Naumann. V roce 1923 začal pracovat jako mechanik u firmy Ihagee Kamerawerk Steenbergen & Co. V roce 1936 představila firma na jarním veletrhu v Lipsku fotoaparát Kine Exakta na
svitkový film, který zkonstruoval Karl Nüchterlein. Byla první jednookou zrcadlovkou. Nüchterlein získal v oboru více než
dvacet patentů, například na zrcadlovku s expozimetrem (1939). V roce 1942 byl Karl Nüchterlein povolán do Wehrmachtu.
V dubnu roku 1945 sloužil v Jugoslávii, od té doby je nezvěstný a není známo ani přesné datum jeho úmrtí.
T+T T e c h n i k a a t r h 3 / 2 0 2 0