4

48

obrábění l tváření l svařování

Celkový čas výroby

ý

ý y

d

Analýza efektivity výrobního provozu a eliminace ztrát může přinést více času pro obrábění, a tím zvýšit pružnost výroby i schopnost rychlé reakce na potřeby zákazníků.

Celkový čas nezbytný k výrobě dílu je

součtem trvání mnoha samostatných činností. Zahrnuje skutečnou dobu obrábění,

manipulaci s nástroji, manipulaci s obrobkem, kontrolu kvality, neplánované problémy, čekání, administrativní úkoly a další.

Některé z těchto činností jsou zásadní

a nelze je eliminovat, například výměnu

nástrojů a manipulaci s obrobkem. Kromě

nezbytných činností se však také věnuje

mnoho času na řešení nepředvídaných

okolností, jako jsou třeba změny v plánování, problémy s kvalitou nebo čekání na

chybějící nástroje či polotovary.

V jednom výrobním provozu například

hodnotili různé aktivity probíhající při výrobě konkrétního dílu, aby zjistili, jaký podíl času představují (obrázek 3). Vlastní

obrábění tvořilo 15 procent celkového času výroby, zatímco příprava a čekání zabraly čtvrtinu času a neplánované komplikace, jako chybějící nebo pozdě dodané

nástrojové sestavy či odstávky kvůli odstraňování příliš dlouhých třísek, představovaly

dalších 25 %. Zkrácením času stráveného

nad řešením problémů, přípravami, manipulací s nástroji, čekáním a administrativou

narostla vlastní doba obrábění na 50 procent celkového času (obrázek 4). To poskytlo provozu lepší možnosti přizpůsobení obráběcích operací specifickým

požadavkům zákazníka.

snížení účinnosti v oblasti jiné. Z toho vyplývá, že provozní změny je třeba zohledňovat ve vztahu k celkovému procesu výroby. Jde o obtížně dosažitelnou

rovnováhu a neexistují žádná obecná pravidla – jen nekončící hledání způsobů, jak

využít čas skutečně co nejefektivněji.

Změna p

plánů

Neočekávané efekty

opatření pro úsporu času

p

p

p

d

V důsledku průzkumu zaměřeného na

úsporu času, podobně jako v příkladu výše, dokázal jiný výrobní provoz ztrojnásobit dobu, kdy vřetena aktivně obráběla díly. Současně však bylo zjištěno, že se

neztrojnásobil výkon produkce.

Podrobnější studie odhalila řadu faktorů,

které k tomu přispěly. Hlavním z nich byla

skutečnost, že původní procesní čas zahrnoval odstraňování otřepů mimo stroj.

Scénář možných opatření pro úsporu času naznačil, že odstraňování otřepů přímo

na stroji bude efektivnější. Když se však tato operace na obráběcí stroj skutečně

přesunula, prodloužil se o její trvání celkový čas práce vřetena. Situace ukazuje, že

časové úspory v jedné oblasti mohou vést

ke zvýšení spotřeby času nebo zjevnému

d

K dosažení efektivity a flexibility je potřeba

soustavného přizpůsobování měnícím se

požadavkům na výrobu. Změny často přicházejí zvenčí, když zákazník upraví konstrukci výrobku nebo změní počet objednaných dílů. Na to musí provoz reagovat

změnou svých plánů, což však může zasáhnout celkový harmonogram a přivodit dezorganizaci, která způsobí další narušení.

Nastane-li taková situace, začínají mnohé provozy zpracovávat výrobky v náhodném pořadí na právě dostupném stroji,

což ale vede k dalším problémům. Může

vzniknout začarovaný kruh. Jakmile se objeví problémy s plánováním, začnou se

množit jako viry. I malé narušení někdy

přeroste ve veliké problémy. A stejně jako

u lidského viru, může být velmi obtížné takovou situaci překonat.

Varianta záložní kapacity

p

y

d

Jedním ze způsobů, jak zabezpečit lepší

efektivitu a pružnost výroby, je navýšení

záložní kapacity. Tento koncept je však

většině provozů cizí. Finanční oddělení sice často podporuje investice do posílení

výrobní kapacity, ale současně vyžaduje,

aby nové vybavení nezahálelo. Stroj je

vnímán jako investice za jeden nebo dva

miliony eur (či dolarů) a neexistuje, aby jako prostředek záložní kapacity pravidelně

nepracoval. Ve skutečnosti dělá takový

„nevyužitý” stroj něco velmi významného:

zajišťuje totiž spokojenost zákazníků. Jedná se o užitečnou zálohu, která podporuje flexibilitu a usnadňuje řešení neočekávaných problémů.

V mnoha případech se však provozy snaží namísto nákupu záložního stroje pracovat s vlastním vybavením až do přetížení

kapacity a pak pověřit výrobou subdodavatele. Pokud ale i subdodavatel zápasí

s podobnými problémy, má příliš mnoho

práce a nedostatek zaměstnanců, přenese

odpovědnost jednoduše na někoho dalšího. Přesvědčit výrobní provozy, aby si zajistily záložní kapacitu s výhledem, že ji budou pravděpodobně používat jen zřídka,

je většinou mimořádně obtížné.

Dlouhé dodací lhůty

versus včasné doručení

d

Tlak na včasné dodání může dobu výroby paradoxně prodloužit. Trvá-li výroba

zakázky za normálních podmínek jeden

týden a zákazník požaduje absolutní

T+T T e c h n i k a a t r h 3 / 2 0 1 9