SPCR_c.qxd
13.9.2019
9:53
Page 39
služby l podpora výroby
patentů udělených pro technologie využívající umělou inteligenci se za posledních
deset let ve světě zvýšil na pětinásobek,
uvádí pravidelná zpráva Světové obchodní organizace (WTO) za rok 2018. Stejně
strmě roste také počet vědeckých publikací v oblasti umělé inteligence.
České firmy si v rámci EU vedou v oblasti integrace digitálních technologií poměrně dobře. Podle hodnocení Evropské komise DESI jsou v EU na 12. místě a v míře
a úspěšnosti integrace těchto technologií
jsou nad průměrem EU. Malé a střední
podniky jsou na evropské špičce v prodeji přes internet. Celkově však Evropě trochu ujíždí vlak. Hlavní hráči v digitální oblasti rostou v USA a v Asii.
Stát v digitalizaci zaostává
d
K firmám by se konečně měla přidat také
vláda. Ta už přijala řadu strategií a plánů
v oblasti digitalizace, na jejichž tvorbě
spolupracoval také Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Nyní vláda musí začít do jednotlivých opatření investovat, aby nezůstalo jen u plánů. Situace se pomalu
zlepšuje, nicméně na výsledcích to ještě
není vidět. V pravidelném hodnocení digitální připravenosti DESI, který sestavuje
Evropské komise, jsme až na 18. místě
z 28 členských států. Navíc v posledních
třech letech se Česko v žebříčku propadalo,” říká Hanák.
V oblasti digitálních veřejných služeb je
Česko v Evropské unii až na 20. místě. Navzdory zlepšením ještě v žádném ze sledovaných ukazatelů nedosahuje průměru
EU. S komplexní digitalizací státu vláda
počítá až kolem roku 2024. Z pěti hodnocených ukazatelů, které sleduje žebříček
DESI, je česká úroveň digitalizace veřejných služeb nejhorší.
Nové technologie mění světový obchod
Digitální technologie už mění mezinárodní obchod. Vzhledem k tomu, že český
průmysl je silně orientovaný na export,
dotknou se tyto změny i tuzemských firem. V prvé řadě digitální technologie
usnadňují zahraniční obchod díky snižování nákladů na logistiku či administrativu
a díky zrychlení dodávek koncovým zákazníkům. Do roku 2030 jen kvůli tomuto
efektu naroste objem světového obchodu
podle odhadů WTO o 31 až 34 %.
Digitalizace také vytváří nové příležitosti v prodeji služeb do zahraničí. Ať už jde
o služby v oblasti telekomunikací, informačních technologií, nebo nových typů
služeb, které budou navázány na fyzický
výrobek. Podíl služeb na světovém obchodu se do roku 2030 zvedne z nynějších 21 na 25 procent, uvádí WTO.
Významným trendem, který se může v budoucnu dotknout českého průmyslu, je nástup 3D tisku. Při stávajícím tempu firemních
investic do pořizování 3D tiskáren a technologie aditivní výroby, by se mohlo v roce 2060 tímto způsobem vyrábět až polovina průmyslového zboží. Pokud se
tempo investic do 3D tisku zdvojnásobí,
posune se tento okamžik už na rok 2040.
Protože takto vytvářené produkty se budou vyrábět blízko místu spotřeby, může
3D tisk výrazně snížit potřebu jejich dovozu ze zahraničí, a tím také objem mezinárodního obchodu. WTO odhaduje, že by
mohlo jít o pokles v řádu desítek procent.
Nejvíce už nyní do 3D tisku a souvisejících služeb investují výrobci strojů, letadel, automobilů, zdravotnických zařízení
a elektroniky.
Export letos dál roste
d
Českým exportérům se zatím daří. Po loňském rekordním roce rostl vývoz i na začátku letošního roku. Export v národním
pojetí za leden až květen byl meziročně
o 5,6 % vyšší než loni. Částečně je to dáno
tím, že skoro 90 procent vývozu směřuje
do vnitřního trhu Evropské unie. Většina
českých firem tak nemusí bezprostředně
zápasit s rostoucím obchodním protekcionismem ve světě. Zprostředkovaně se ale
ochranářství může projevit v úbytku zakázek od evropských odběratelů, kteří vyvážejí mimo Evropskou unii.
Obchodní spory mezi USA a Čínou,
USA a Evropskou unií, Japonskem a Jižní
Koreou, hrozba tvrdého brexitu, sankce
proti Rusku či Íránu ohrožují světový hospodářský růst. Evropská komise spočítala,
že loni se rozrostly bariéry obchodu mimo
EU na rekordních 425 ochranářských
opatření v 59 státech. Evropské firmy kvůli
nim přicházejí každý rok o miliardy EUR.
V době, kdy hospodářský růst v Evropě
i v Česku slábne, je to pro tuzemské firmy
další potenciální riziko, s nímž se budou
muset vyrovnat.
„Je proto třeba ocenit společnou obchodní politiku EU, která se snaží podporovat obchod založený na pravidlech
a principech WTO a rozšiřuje okruh zemí, s nimiž má EU dohody o volném obchodu. Je to jedna z nejúčinnějších společných politik a silný nástroj podpory
zájmů EU v zahraniční a přináší hmatatelné výsledky,” uvádí Hanák. Exportní podporu potřebují firmy také od českých politiků, kteří by měli tuzemským výrobcům
otevírat dveře v jihovýchodní Asii, zemích
SNS, v subsaharské Africe a Jižní Americe. I tím jim mohou pomoci, aby si udržely
v příštích letech vysokou výkonnost. p
www.spcr.cz
www.technikaatrh.cz
39