3

34

materiály l komponenty l plasty

Možnosti a způsoby

průmyslového lepení

...komplexní technologický proces

V oblasti spojování

materiálů je lepení jednou

z nejběžnějších metod,

kterou každý známe

z domova například

v podobě sekundového

lepidla či lepicí pásky.

Průmyslové lepení

je oproti běžnému lepení

mnohem komplexnější

proces, neboť jsou na

výsledný spoj kladeny

přísnější požadavky.

Pojďme se tedy

podívat, jak a co

se lepí za zavřenými

dveřmi továren.

Průmyslové lepení

y

p

d

Úspěšná realizace spoje, tak aby splňoval

všechna potřebná kritéria, není definovaná pouze lepeným materiálem a výběrem

lepidla. Do procesu vstupuje mnoho dalších faktorů, které mají na výsledek zásadní vliv. Mezi takové faktory patří například,

teplota materiálu, jeho povrchová úprava,

rychlost výroby, přesnost, relativní vlhkost

okolí atd. Teplota je zásadním faktorem

především u tavných lepidel. Technické

řešení, které funguje správně v letních měsících výroby už nemusí fungovat v měsících zimních, a k tomu stačí snížení okolní

teploty o pár stupňů Celsia. V Kaletechu

mluvíme o „15 neznámých”, které ovlivňují lepení. Všechny tyto neznámé je třeba brát v úvahu a poznat ještě před navržením řešení.

Rozsah možností průmyslového lepení

je obrovský a způsoby aplikací se liší podle potřeb jednotlivých výrobních segmentů. Zdaleka nejrozšířenějším je způsob nanášení tavného lepidla, anglicky znám

jako „hotmelt”. Princip je vcelku jednoduchý. V tavné jednotce se lepidlo roztaví na

pracovní teplotu (obvykle kolem 160 °C),

a v potřebné dávce se pomocí aplikační

T+T T e c h n i k a a t r h 7 – 8 / 2 0 2 0

hlavy nanese na materiál, kde zchladne

a slepí spoj. Tavné lepení nachází uplatnění snad ve všech průmyslových segmentech, ať už jde o lepení obalů, dřeva nebo

plastů (lepidla EVA, APAO) či konstrukční

lepení a lepení vysoce odolných spojů

(reaktivní lepidla PUR, POR). Další skupinou aplikací jsou takzvané „aplikace za

studena”. Zde se používají buď disperzní

lepidla (typu Herkules), dvoukomponentní PUR, butyly, či rozpouštědlová lepidla

od kterých se ale v současné době opouští kvůli jejich špatnému vlivu na ekologii.

Novinkou od března 2020

j p

je aplikační hlava

d

SPEED STAR od výrobce Robatech, která

je unikátním řešením jednak pro svoji

rychlost (800 bodů/s), ale lze ji zakomponovat i do zařízení s velmi omezeným prostorem. Důležitou vlastností je i vysoce

přesné nanášení po celou dobu životnosti

(500 mil. spínacích cyklů s automatickým

nastavením zdvihu).

Lepení kovů

p

d

Lepení kovů je v dnešní době již běžně

praktikovaná metoda a výsledky nejednou předčí konvenční technologie jako

svařování či pájení. Typicky se však ale

uplatní tam, kde tyto metody nejsou

vhodné (např. svařování hliníku) Oproti

snadno slepitelným materiálům jako je papír či dřevo vyžaduje lepení kovů zkušenosti a vhodné testování. Nelze obecně

říct, které kovy lepit jde a které ne. Je

nutné posoudit konkrétní aplikaci vždy

případ od případu a pečlivě projít všech

zmíněných „15 neznámých”. Nejčastější

hrozbou při lepení kovů je ztráta adheze

lepidla, tedy jeho přilnutí k povrchu. To

může být způsobeno několika důvody.

Jedním z nich jsou například nečistoty na

povrchu materiálu. Dalším nepřítelem adheze je příliš vysoké povrchové napětí. To

nabývá příliš vysokých hodnot především

u kovů odolných proti korozi (chromované díly, eloxované povrchy, nerezová

ocel). Nízká adheze nastane i v případě,

že je povrch materiálu příliš hladký či nízko porézní. Všechna tato omezení se však

dají řešit a lepený spoj je možné realizovat.

Jde jen o to, nastavit správné podmínky

pro aplikaci. Je tedy třeba zajistit, aby byl

lepený díl správně vyčištěný a odmaštěný.

Univerzálnost tavného lepení podtrhuje

i schopnost nanášení třemi základními způsoby:

• housenkou nebo bodově

• plošný nános kontaktní hlavou

• sprejování lepidla

Každý z těchto způsobů má své výhody

a také svá omezení.