Technika a trh

pohony l automatizace l převody

a jejich připravenosti k výrobě téměř

metodou „plug-and-produce” v řádu

pár desítek minut. Všechno chce svůj

čas – a úsilí…

Například u robotů Fanuc, které využívají pro všechny modely stejný systém, je instalace a zprovoznění se základní znalostí

programování otázkou několika hodin,

přičemž následně lze zjistit online, jak si

roboty vedou ve výrobě pomocí smartphonu nebo tabletu. Filozofie výrobce

je, aby byl systém otevřený pro každého

a uživatel nepotřeboval drahé specialisty,

kteří mají zkušenosti s určitým vývojovým

prostředím.

Každý výrobce robotů provádí školení

uživatelů, aby porozuměli implementaci

robotizovaných systémů a zajistili ve firmě

vyšší produktivitu. Jak např. uvádí Michal

Žáček, Sales Engineer z firmy Fanuc:

„Během několikadenního kurzu, kdy zákazník projde naší FANUC akademií, se

naučí 90 % toho co potřebuje. Základní

systém robota, vytvořit program a nějakou logiku, ovládat chapadla robota nebo

pracovat se signály ze stroje, se naučí za

čtyři dny.”

Roboty vs. lidé:

Jsou konkurenti?

Berou skutečně roboty lidem práci, kterou

přitom nezvládnou tak dobře jako oni?

Roboty obecně neberou práci, ale

usnadňují ji. Zejména tu těžkou a rutinní.

Umí zvládnout řadu operací lépe a rychleji – a podstatné je, že třeba i nonstop ve

stejném tempu a s vysokou přesností,

kterou těžko lze očekávat od člověka na

závěr několikahodinové směny. Člověk

např. nemůže 8 hodin v kuse manipulovat

se zátěží o hmotnosti 20 kg, zatímco robot to zvládne bez problémů, přitom

mnohem rychleji.

Dobře naprogramované roboty, zejména jsou-li vybaveny dalšími specializovanými technologiemi, jako je např. strojové vidění, jsou schopné pracovat

přinejmenším stejně precizně jako lidé,

bez chyb a výkyvů výkonnosti v čase, typickými pro lidský personál, čímž významně zvyšují kvalitu výroby a snižují riziko

ztrát v důsledku zmetkovitosti.

Statistiky ukazují, že roboty dokonce lidem práci i vytvářejí. Na jedno robotické

místo může vzniknout i několik nových

pro lidi, kteří se tak mohou místo rutinních

monotónních (ale nezbytných) činností

věnovat práci s vyšší přidanou hodnotou.

Takže uvolnění zaměstnanci se mohou

stát třeba právě programátory nebo integrátory robotů.

Automatizace ano,

ale s rozumem

Je nutno si uvědomit, že automatizace,

zejména s využitím robotů, není zázračným všelékem, a ne vždy se opravdu vyplatí. Především je potřeba pečlivě zvážit

všechny aspekty, zda má takovéto řešení

(zejména z hlediska operací, kde mají být

roboty nasazeny) skutečně opodstatnění

a smysl vzhledem k cílům, které mají být s

jeho pomocí dosaženy.

Pokud je cílem firmy větší efektivita výroby nebo se potýká s nedostatkem pracovníků, má smysl uvažovat o automatizaci

vybraných procesů. Důvodem k robotizaci

může být i bezpečnost práce nebo hygienické požadavky na manipulaci s materiálem. Pro posuzování vhodnosti či nevhodnosti automatizace a možnosti nasazení

robotů je dobré zaměřit se hlavně na jednoduché úkoly a vyhledat ve výrobním

procesu činnosti, které se často nemění,

a kde jsou výrobky umísťovány v přesné

poloze a orientaci, nebo je požadována

buď fyzicky náročná činnost či vysoce

přesné operace. Tady je pořízení robota

a nahrazení lidské práce s jeho pomocí

namístě.

Na začátku by ale měla být vždy kvalitní

příprava projektu, kterou se rozhodně nevyplácí podceňovat – studie a analýza toho, co podnik od robotizace očekává,

a na jejím základě pak hledat vhodná řešení. To předpokládá mj. projít detailně

výrobní proces, identifikovat kritická stěžejní zařízení, posoudit požadavky na

bezpečnost a ergonomii. V tom může

kvalifikovaně poradit zejména dodavatel

– výrobce robotů, distributor nebo certifikovaný integrátor s potřebnými praktickými zkušenostmi. To umožní vyhnout se

chybám, jež by vedly k problémům v budoucnu. Dokáže navrhnout optimální variantu pro daný případ anebo doplnění

dalších funkcí, které umožní navýšení produktivity, přesnosti či vylepšení schopností robota.

Kdy a kde má smysl?

K základním faktorům pro rozhodování

patří samotný charakter výroby. Ideálními

kandidáty na robotizaci jsou hlavně procesy s monotónně se opakujícími operacemi, např. ve velkosériové výrobě (kde je

důraz na rychlost), ve výrobních operacích zahrnující manipulaci s předměty (jejich vkládání na dopravníky), velmi rychlé

opakované zakládání a třídění nebo operace s ostrými, horkými, chemickými či jinak lidem nebezpečnými předměty a látkami.

Naopak špatně se budou robotizovat

různorodé činnosti, které vyžadují operativní přizpůsobování rychle se měnicím

podmínkám. Tady mají lidé zatím stále navrch, i když s postupujícím vývojem technologií, jako jsou strojové vidění a umělá

inteligence, mohou mít i tyto případy své

robotické alternativy. Pro dynamickou výrobu v menších sériích (spíše zakázkového typu) mohou být u některých aplikací

vhodným řešením i koboty, které jsou

rychle přizpůsobitelné, pokud dojde ke

změně podmínek či charakteru výroby.

Nicméně přeprogramovat lze poměrně

operativně i klasické průmyslové roboty.

Pro posuzování vhodnosti či nevhodnosti automatizace je obecně důležité zaměřit se hlavně na jednoduché úkoly a vyhledat ve výrobním procesu činnosti,

které se často nemění, a kde výrobky jsou

pracovníkovi dodávány v přesné poloze

a orientaci, nebo kde je požadována fyzicky náročná činnost nebo vysoce přesné operace. Tady se pořízení robota a nahrazení lidské práce s jeho pomocí

prakticky vždy vyplatí.