Výročí: osobnosti a události techniky 3/2019
Výročí v Technika a trh 3/2019: osobnosti a události z historie techniky
výroèí
Německý fyzik, nositel Nobelovy ceny. Od roku 1862 studoval na technické škole v Utrechtu, odkud byl vyloučen, v roce
1865 začal studovat tamtéž fyziku na univerzitě, studoval i strojní inženýrství na polytechnice v Curychu. Stal se uznávaným
experimentálním fyzikem a působil jako profesor na univerzitách ve Štrasburku, Giessenu, Würzburgu a Mnichově. Pub-
likoval vědecké práce z oblasti piezoelektrických a pyroelektrických vlastností krystalů, popsal například jev, kdy rotující
dielektrikum v elektrickém poli má magnetické vlastnosti (toto zjištění přispělo k formulování Lorentzovy elektronové
teorie), zabýval se i studiem kapalin, plynů. V roce 1895 při pokusech s katodovými paprsky objevil nový druh záření, pa-
prsky X (nazvány rentgenové) a zkoumal jejich vlastnosti. Zhotovil první rentgenové snímky kovových předmětů a snímky
kostí ruky (své manželky). Zemřel na leukémii v důsledku ozáření. V roce 1901 se stal laureátem Nobelovy ceny za objev
rentgenových paprsků.
Wilhelm Conrad Röntgen (27. března 1845–10. února 1923)
Český vědec a vynálezce známý především jako muž, který postavil první bleskosvod (hromosvod). Je však autorem ještě jed-
noho slavného vynálezu – hudebního nástroje nazvaného Denis d´or (Zlatý Diviš). Je to strunný nástroj poháněný elektřinou
– má čtrnáct rejstříků, 790 kovových strun a je poháněn elektřinou z leidenských lahví. Diviš tento unikát sestrojil v roce
1753, po jeho smrti byl Zlatý Diviš převezen do Vídně, na jednom z koncertů se pak ale ztratil a už nikdy nebyl nalezen.
Prokop Diviš (26. března 1698–25. prosince 1765)
Italský matematik, astronom a teolog. Patřil k osmičlenné komisi pro reformu kalendáře, kterou jmenoval papež Řehoř XIII.
(Gregorius XIII.). Z několika návrhů na reformu kalendáře se papež rozhodl právě pro návrhy Clavia a uzákonil je roku
1582 papežskou bulou Inter Gravissimas. Clavius mimo jiné navrhl, aby po čtvrtku 4. října 1582 (což bylo 5. 10. 1582
juliánského kalendáře) následoval pátek 15. října 1582 gregoriánského (řehořského) kalendáře. Dále navrhl pravidla pro
určení přestupného roku: přestupný rok je takový, který je beze zbytku dělitelný čtyřmi; jestliže je ale rok dělitelný stem,
je přestupný pouze v případě, že se dá vydělit beze zbytku zároveň i čtyřmi sty. Proto roky 1600 a 2000 jsou přestupné,
naopak roky 1700, 1800, 1900 a 2100 přestupné nejsou. Tato pravidlo používáme dodnes. Po Ch. Claviovi je pojmenován
kráter na Měsíci.
Christopher Clavius (25. března 1538–12. února 1612)
Americký fyzik, který získal v roce 1923 Nobelovu cena za fyziku primárně za výzkum elementárního elektrického náboje
a fotoelektrického jevu. Millikan vystudoval fyziku na Columbijské univerzitě, kde také získal doktorát. V letech 1910–21 byl
profesorem na univerzitě v Chicagu a v roce 1921 se stal ředitelem fyzikální laboratoře v Pasadeně. Zabýval se mechani-
kou, molekulární fyzikou, termofyzikou, elektřinou, akustikou a optikou, měřením elektrického náboje elektronu, přímým
určením kvanta záření, studiem Brownova pohybu v plynech, expanzí ultrafialového spektra a pohybovými zákony částic,
které dopadají z atmosféry na povrch Země. V roce 1909 změřil experimentálně velikost elementárního náboje. Jeho pokus
spočívá v porovnání sil, kterými působí elektrostatické a gravitační pole na malé nabité kapičky oleje. Od roku 1901 byla
známa přibližná hodnota Planckovy konstanty. Ale až v letech 1913–16 v pokusu navrženém Robertem Millikanem došlo
k jejímu přesnému určení. Pro tento účel využil fotoelektrický jev.
Robert Andrews Millikan (22. března 1868–19. prosince 1953)
Profesor elementární matematiky a praktické geometrie na Královském českém stavovském učilišti technickém v Praze v letech
1837 až 1847. Publikoval řadu významných vědeckých studií, mj. v roce 1842 práci, v níž poprvé vyslovil teorii, jejíž závěr,
známý jako Dopplerův efekt, se stal základním zákonem astrofyziky. Dopplerův efekt nebo také Dopplerův posun popisuje
změnu vlnové délky vlnění v závislosti na vzájemném pohybu pozorovatele a zdroje vlnění. V Dopplerově době se jev
uplatňoval především v akustice. Ve 20. století však Dopplerův jev přinesl revoluci v astrofyzice. Uznání se Dopplerovi
dostalo až v roce 1859 (6 let po jeho smrti) objevem spektrální analýzy.
Christian Doppler (29. listopadu 1803–17. března. 1853)
Albert Einstein (14. března 1879–18. dubna 1955)
Německý fyzik žijící v USA, který vytvořil speciální a obecnou teorii relativity. Prvním nezávislým experimentálním potvrzením
správnosti teorie relativity (publikována 20. 3. 1916) bylo pozorování ohybu paprsků v blízkosti Slunce při úplném slunečním
zatmění v roce 1919. Einstein rovněž významně přispěl k vývoji kvantové mechaniky. V posledních letech života se snažil
vypracovat sjednocující teorii elektromagnetismu a gravitace, ale neuspěl. Roku 1921 mu byla udělena Nobelova cena za
objasnění fotoefektu.