Výročí: osobnosti a události techniky 4/2023
Výročí v Technika a trh 4/2023: osobnosti a události z historie techniky
4
výroèí
TT ++ TT
Technika a trh 4/2023
Hans Liebherr (1. dubna 1915–7. října 1993)
Německý vynálezce a zakladatel koncernu Liebherr. Po návratu z války v roce 1945 vrátil domů, převzal stavební fir-
mu svých rodičů a začal naplňovat své ideje ulehčení těžké práce na staveništích. Do roku 1945 byly stavební je-
řáby velmi podobné jeřábům v přístavech a lodích a proto se daly použít jen na velkých stavbách. Na menších
stavbách se až do 50. let jeřáby nepoužívaly. V roce 1949 v Kirchdorfu založil Hans Liebherr svojí vlastní firmu.
Ve spolupráci se zámečníky a kováři postavil první mobilní věžový otočný jeřáb na světě. Jeřáb se dal lehce slo-
žit a znovu smontovat. Tento vynález si nechal patentovat. Krátce nato začal jeřáby vyrábět a z jeho stavební fir-
my se stala firma vyrábějící stavební stroje, ze které později vznikla skupina Liebherr. Skupina Liebherr-Internatio-
nal AG sídlí ve švýcarském městě Bulle v kantonu Fribourg, jejími majiteli jsou výlučně členové rodiny Liebherr.
Rodinný podnik vede už druhá generace, sourozenci Isolde a Willi Liebherrovi. Jako přední světový výrobce stavební
techniky v současnosti zaměstnává po celém světě (25 továren v 11 zemích) okolo 24 000 lidí a v roce 2005 byl její
zisk okolo 5,3 miliardy Euro.
Tomáš Baťa (3. dubna 1876–12. července 1932)
Jeden z nejvýznamnějších českých podnikatelů. V roce 1894 založil ve Zlíně obuvnický závod, který svého největšího
rozmachu dosáhl až v Československu. V roce 1922 podpořil Baťa Rašínovu měnovou politiku výprodejem zásob
za výrazně snížené ceny a vytvořil tak podmínky pro další výrobní rozvoj svého podniku, v němž po studijních
cestách do zahraničí začal zavádět moderní zásady řízení a organizace práce – mimo jiné pásovou výrobu, sa-
mostatně účtující výrobní jednotky, prémiový systém a podíl zaměstnanců na zisku. Nezanedbatelná byla i funk-
ce dobré reklamy. Československo pak zásluhou Baťových závodů dosáhlo světového prvenství ve výrobě obu-
vi. V roce 1931 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost, budující své sesterské podniky i v zahraničí a
zahrnující kromě výroby obuvi také surovinovou základnu a rozsáhlou obchodní síť. Baťovy závody si ve vlastní ško-
le vychovávaly zdatné spolupracovníky a zaměstnancům poskytovaly různé sociální výhody, například v bydlení. Síd-
lo závodů Zlín nabývalo „americké” podoby a bylo plné zahrad a rodinných domků pro zaměstnance. Baťa však pod-
poroval i další aktivity včetně umění, jak o tom svědčí mimo jiné výstavba filmových ateliérů, kde vznikaly vedle
reklamních i první české kreslené filmy.
Leonardo da Vinci (15. dubna 1452–2. května 1519)
Italský malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér, všestranná renesanční
osobnost. Vynikal i v technických oblastech jako vynálezce na tehdejší dobu převratných vynálezů. Byl fascinova-
ný fenoménem létání, vytvořil podrobné studie letu ptáků a plány na sestrojení několika létajících strojů, včetně
helikoptéry poháněné čtyřmi lidmi (která by patrně nefungovala, neboť by začala celá rotovat) a lehkého rogala.
V jeho poznámkách se též vyskytuje náčrt létacího stroje, na kterém stojí za povšimnutí precizně propracování
koncového kormidla. Ve svých poznámkách se též zabýval myšlenkou padáku, který však rozpracoval jen teore-
ticky. Jako pohon pro svoje létací stroje častokrát využíval lidskou sílu (např. pedály jako na kole), i když si uvě-
domoval, že to může fungovat jen teoreticky. Vynalezl anemometr na zjišťování rychlosti větru, anemoskop na zjiš-
ťování směru větru, a inklinometr na kontrolu vodorovné pozice při letu. Jeho deníky obsahují též několik vynálezů
vojenského charakteru, jako např. kulomety, obrněný tank s lidským či koňským pohonem či klastrovou bombu, a to
přesto, že pokládal války za nejhorší lidskou činnost. Zkonstruoval i ekvivalent bojového děla, které mělo možnost na-
stavení úhlu a výšky, bylo pohyblivé a využitelné v boji. Oprášil středověké náčrty a vylepšil beranidlo, které se dalo
používat přímo na hradby měst.
Anders Celsius (27. listopadu 1701–25. dubna 1744)
Švédský astronom a fyzik. Svými měřeními ověřil hypotézu I. Newtona, že je Země zploštělá. V roce 1741 založil
v Uppsale první švédskou hvězdárnu. Studoval i polární záře. Jako první si všiml souvislosti mezi polárními zářemi
a poruchami magnetického pole Země. Jako první také změřil jasnost více než 300 hvězd s průměrnou chybou
0,4 mag. Byl všestranně nadaný, vynikal v matematice, věnoval se geodézii, psal básně. Světovou proslulost mu
ale vynesl nápad zavést měření teploty desítkovou soustavou, kdy teplota varu vody má číslo nula a teplota tání
ledu 100 stupňů. Stupnici rozdělil na 100 dílů. Kdo později tyto hodnoty obrátil tak, jak je známe a používáme
dnes, nebylo s jistotou zjištěno. Celsiovo jméno se stalo věčným v roce 1948, kdy konference o váhách a mírách
rozhodla, že do té doby uváděné stupně setinkové (degrees centigrate) budou nahrazeny stupni Celsiovými (de-
grees celsius). Zemřel předčasně na tuberkulózu.
Samuel Finley Breese Morse (27. dubna 1791–2. dubna 1872)
Americký vynálezce morseovy abecedy, sochař a malíř portrétů a historických scén. Poté co jako dítě ukončil akade-
mii Phillips, začal ve svých 14 navštěvovat vysokou školu, krátce studoval i na univerzitě Yale, několikrát se zúčastnil
přednášek o elektřině od Benjamina Sillimana a Jeremiaha Daya. V té době ho živilo převážně malování portré-
tů a když v roce 1810 vystudoval na univerzitě Yale, začal od roku 1811 vášnivě cestovat po Evropě. Morseova
nezkrotitelná dychtivost něco nového vynalézat ho nakonec přivedla k jeho prvnímu vynálezu – tzv. mramorové
brázdičce, která mohla vytesat tři rozměrné sochy z mramoru nebo z kamene v poměrně dosti menším časovém
úseku. Tento vynález však již dříve patentoval Thomas Blanchard. V roce 1832 přišel Morse na myšlenku vynalézt
elektromagnetickou telegrafii a novou abecedu a pravděpodobně v roce 1837 či 1838 patentuje elektrický telegraf.
24. května 1844 poslal Morse první telegrafní zprávu z Washingtonu, D. C., svému asistentovi, Alfrédovi Vailovi, kte-
rý se nacházel v Baltimore, Marylandu. Zpráva zněla: „What hath God wrought” a byl to úryvek z Bible. Jeho vynález
se stal jedním z největších 19. století a Morse díky němu získal slávu, několik prestižních ocenění a vyznamenání.
vyroci_c_4.qxd 6.5.2023 15:15 Page 4