vyroci_c_4.qxd

4

6.5.2023

15:15

Page 4

výroèí

Hans Liebherr (1. dubna 1915–7. října 1993)

Německý vynálezce a zakladatel koncernu Liebherr. Po návratu z války v roce 1945 vrátil domů, převzal stavební firmu svých rodičů a začal naplňovat své ideje ulehčení těžké práce na staveništích. Do roku 1945 byly stavební jeřáby velmi podobné jeřábům v přístavech a lodích a proto se daly použít jen na velkých stavbách. Na menších

stavbách se až do 50. let jeřáby nepoužívaly. V roce 1949 v Kirchdorfu založil Hans Liebherr svojí vlastní firmu.

Ve spolupráci se zámečníky a kováři postavil první mobilní věžový otočný jeřáb na světě. Jeřáb se dal lehce složit a znovu smontovat. Tento vynález si nechal patentovat. Krátce nato začal jeřáby vyrábět a z jeho stavební firmy se stala firma vyrábějící stavební stroje, ze které později vznikla skupina Liebherr. Skupina Liebherr-International AG sídlí ve švýcarském městě Bulle v kantonu Fribourg, jejími majiteli jsou výlučně členové rodiny Liebherr.

Rodinný podnik vede už druhá generace, sourozenci Isolde a Willi Liebherrovi. Jako přední světový výrobce stavební

techniky v současnosti zaměstnává po celém světě (25 továren v 11 zemích) okolo 24 000 lidí a v roce 2005 byl její

zisk okolo 5,3 miliardy Euro.

Tomáš Baťa (3. dubna 1876–12. července 1932)

Jeden z nejvýznamnějších českých podnikatelů. V roce 1894 založil ve Zlíně obuvnický závod, který svého největšího

rozmachu dosáhl až v Československu. V roce 1922 podpořil Baťa Rašínovu měnovou politiku výprodejem zásob

za výrazně snížené ceny a vytvořil tak podmínky pro další výrobní rozvoj svého podniku, v němž po studijních

cestách do zahraničí začal zavádět moderní zásady řízení a organizace práce – mimo jiné pásovou výrobu, samostatně účtující výrobní jednotky, prémiový systém a podíl zaměstnanců na zisku. Nezanedbatelná byla i funkce dobré reklamy. Československo pak zásluhou Baťových závodů dosáhlo světového prvenství ve výrobě obuvi. V roce 1931 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost, budující své sesterské podniky i v zahraničí a

zahrnující kromě výroby obuvi také surovinovou základnu a rozsáhlou obchodní síť. Baťovy závody si ve vlastní škole vychovávaly zdatné spolupracovníky a zaměstnancům poskytovaly různé sociální výhody, například v bydlení. Sídlo závodů Zlín nabývalo „americké” podoby a bylo plné zahrad a rodinných domků pro zaměstnance. Baťa však podporoval i další aktivity včetně umění, jak o tom svědčí mimo jiné výstavba filmových ateliérů, kde vznikaly vedle

reklamních i první české kreslené filmy.

Leonardo da Vinci (15. dubna 1452–2. května 1519)

Italský malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér, všestranná renesanční

osobnost. Vynikal i v technických oblastech jako vynálezce na tehdejší dobu převratných vynálezů. Byl fascinovaný fenoménem létání, vytvořil podrobné studie letu ptáků a plány na sestrojení několika létajících strojů, včetně

helikoptéry poháněné čtyřmi lidmi (která by patrně nefungovala, neboť by začala celá rotovat) a lehkého rogala.

V jeho poznámkách se též vyskytuje náčrt létacího stroje, na kterém stojí za povšimnutí precizně propracování

koncového kormidla. Ve svých poznámkách se též zabýval myšlenkou padáku, který však rozpracoval jen teoreticky. Jako pohon pro svoje létací stroje častokrát využíval lidskou sílu (např. pedály jako na kole), i když si uvědomoval, že to může fungovat jen teoreticky. Vynalezl anemometr na zjišťování rychlosti větru, anemoskop na zjišťování směru větru, a inklinometr na kontrolu vodorovné pozice při letu. Jeho deníky obsahují též několik vynálezů

vojenského charakteru, jako např. kulomety, obrněný tank s lidským či koňským pohonem či klastrovou bombu, a to

přesto, že pokládal války za nejhorší lidskou činnost. Zkonstruoval i ekvivalent bojového děla, které mělo možnost nastavení úhlu a výšky, bylo pohyblivé a využitelné v boji. Oprášil středověké náčrty a vylepšil beranidlo, které se dalo

používat přímo na hradby měst.

Anders Celsius (27. listopadu 1701–25. dubna 1744)

Švédský astronom a fyzik. Svými měřeními ověřil hypotézu I. Newtona, že je Země zploštělá. V roce 1741 založil

v Uppsale první švédskou hvězdárnu. Studoval i polární záře. Jako první si všiml souvislosti mezi polárními zářemi

a poruchami magnetického pole Země. Jako první také změřil jasnost více než 300 hvězd s průměrnou chybou

0,4 mag. Byl všestranně nadaný, vynikal v matematice, věnoval se geodézii, psal básně. Světovou proslulost mu

ale vynesl nápad zavést měření teploty desítkovou soustavou, kdy teplota varu vody má číslo nula a teplota tání

ledu 100 stupňů. Stupnici rozdělil na 100 dílů. Kdo později tyto hodnoty obrátil tak, jak je známe a používáme

dnes, nebylo s jistotou zjištěno. Celsiovo jméno se stalo věčným v roce 1948, kdy konference o váhách a mírách

rozhodla, že do té doby uváděné stupně setinkové (degrees centigrate) budou nahrazeny stupni Celsiovými (degrees celsius). Zemřel předčasně na tuberkulózu.

Samuel Finley Breese Morse (27. dubna 1791–2. dubna 1872)

Americký vynálezce morseovy abecedy, sochař a malíř portrétů a historických scén. Poté co jako dítě ukončil akademii Phillips, začal ve svých 14 navštěvovat vysokou školu, krátce studoval i na univerzitě Yale, několikrát se zúčastnil

přednášek o elektřině od Benjamina Sillimana a Jeremiaha Daya. V té době ho živilo převážně malování portrétů a když v roce 1810 vystudoval na univerzitě Yale, začal od roku 1811 vášnivě cestovat po Evropě. Morseova

nezkrotitelná dychtivost něco nového vynalézat ho nakonec přivedla k jeho prvnímu vynálezu – tzv. mramorové

brázdičce, která mohla vytesat tři rozměrné sochy z mramoru nebo z kamene v poměrně dosti menším časovém

úseku. Tento vynález však již dříve patentoval Thomas Blanchard. V roce 1832 přišel Morse na myšlenku vynalézt

elektromagnetickou telegrafii a novou abecedu a pravděpodobně v roce 1837 či 1838 patentuje elektrický telegraf.

24. května 1844 poslal Morse první telegrafní zprávu z Washingtonu, D. C., svému asistentovi, Alfrédovi Vailovi, který se nacházel v Baltimore, Marylandu. Zpráva zněla: „What hath God wrought” a byl to úryvek z Bible. Jeho vynález

se stal jedním z největších 19. století a Morse díky němu získal slávu, několik prestižních ocenění a vyznamenání.

T+T T e c h n i k a a t r h 4 / 2 0 2 3