4

výroèí

Howard Robard Hughes (24. prosince 1905 – 5. dubna 1976)

Americký letecký konstruktér, pilot, podnikatel a filmový režisér a producent. Proslul díky překonání světového rekordu v rychlosti letu (566 km/h), rekordu v rychlosti letu kolem země (91 hod), konstrukci letounů Hughes H-1 Racer

a Hughes H-4 Hercules, produkci filmů Pekelní andělé (Hell's Angels) a Psanec (The Outlaw) a nakonec i stále více excentrickým způsobem života. Byl znám jako nenapravitelný sukničkář, výstřední člověk a jeden z nejbohatších lidí na světě. O nejzajímavějším období života Howarda Hughese pojednává oskarový film režiséra Martina

Scorseseho Letec (The Aviator) z roku 2004. V roce 1971 se spisovateli Cliffordu Irvingovi podařilo vydat jedinečné dílo. Na základě osobních setkání a rozhovorů, sepsal o Howardu Hughesovi biografickou knihu. To, co

Clifford Irving vydával za osobní paměti Howarda Hughese, bylo naprosto vykonstruované a smyšlené. Irving tím

docílil jednoho z největších mediálních podvodů a skandálů. O Cliffordu Irvingovi a jeho díle byl posléze natočen film

The Hoax z roku 2006, natočený režisérem Lasse Hallströmem s Richardem Gerem v hlavní roli.

Bohuslav Hostinský (5. prosince 1884 – 12. dubna 1951)

Český matematik a fyzik. Studoval na pařížské Sorbonně a tento pobyt ovlivnil celou jeho další práci. Habilitoval se

v lednu roku 1912 pro vyšší matematiku na pražské univerzitě. 9. srpna 1920 byl jmenován řádným profesorem teoretické fyziky Přírodovědecké fakulty MU v Brně a ředitelem ústavu. Na tomto místě působil až do své smrti.

Věnoval se nejprve diferenciální geometrii a pak se zaměřil na ty kapitoly matematiky, které mají význam pro teoretickou fyziku. Věnoval se kinetické teorii plynů, počtu pravděpodobnosti a teorii kmitů. Prostudoval práce ruského matematika Markova a upozornil na ně. Hostinského práce o pravděpodobnostech přechodu a Markovových řetězcích byly pak dále rozpracovávány mnohými zahraničními odborníky. Na jeho podnět byl kdysi zaveden

časový signál ve výšce komorního „a”. Bohuslav Hostinský publikoval asi 140 prací a vydal několik knih. Od vzniku

přírodovědecké fakulty až do roku 1948 (s přerušením v letech 1934–1939) byl redaktorem „Spisů” vydávaných touto fakultou. Byl několikrát děkanem přírodovědecké fakulty a v roce 1929-1930 rektorem. Byl členem mnoha vědeckých společností a v roce 1933 se stal mimořádným členem České akademie věd a umění. Aktivně se podílel na činnosti brněnského odboru Jednoty českých matematiků a fyziků, v těžkých letech 1942–1945 byl jeho předsedou.

Christiaan Huygens (14. dubna 1629 – 8. června 1695)

Význačný nizozemský matematik, fyzik, astronom, horolog a autor rané science fiction. K jeho zásluhám patří teleskopická pozorování vesmíru, díky nimž vysvětlil povahu prstenců kolem Saturnu a objevil jeho měsíc Titan, dále

pak pokusy týkající se měření času, vynález kyvadlových hodin či výzkumy optiky a odstředivé síly. Vyslovil myšlenku, že světlo je tvořeno vlněním (dnes je známá jako Huygensův princip), která byla klíčová pro pochopení

duality částice a vlnění. Znám je i pro svůj objev odstředivé síly a zákonů o kolizích vesmírných těles, vliv na vývoj moderního kalkulu a pokusy týkající se vnímání zvuku. V roce 1657 uveřejnil sdělení o svém vynálezu kyvadlových hodin s netlumeným pohybem kyvadla, používaných dodnes. Sestrojil je roku 1655 a podrobně popsal

ve spisu Horologium oscillatorium (1673). Nezávisle na Angličanu Hookovi vynalezl i setrvačku, regulátor pro přenosné hodiny. Zobecnil také zákony otáčivého pohybu (zavedením pojmu moment setrvačnosti), objevil zákon zachování momentu hybnosti (1656), zkoumal zákony rázu těles a odstředivé síly (1659). Od roku 1652 se také věnoval optice, dalekohledům a mikroskopům. Zkonstruoval po něm pojmenovaný dvoučočkový okulár a postavil několik

velkých dalekohledů s ohniskovou délkou až 75 metrů. V roce 1659 popsal skutečný tvar Saturnových prstenců

(1659), objevil jeho měsíc Titan (25. března 1655), popsal emisni mlhovinu dnes nazývanou Velká mlhovina v Orionu (M-42). Popsal vlnové vlastnosti světla (1678) a znovu zavedl starověký pojem éter (aithér). I když se teorie hmotného éteru ukázala později chybnou, ovlivnila na několik set let fyzikální uvažování než ji nahradil pojem fyzikální pole. Huygensův princip je dodnes platný pro všechny druhy šíření vln. V roce 1689 navštívil Anglii, kde se seznámil

s Isaacem Newtonem. Posléze se uchýlil do rodného Haagu, kde také zemřel.

Wilbur Wright (16. dubna 1867 – 30. května 1912)

Spolu se svým bratrem Orvillem byli tvůrci prvního letadla těžšího než vzduch (Wright Flyer). Ani jeden z nich neměl

potřebné vzdělání, ale byli velmi zruční. Obdivovali plachtění, které bylo novým sportem. Rozhodli se, že se pokusí postavit kolo s křídly a benzínovým motorem, který by je poháněl. V rodném Daytonu si otevřeli dílnu na opravy jízdních kol. Od roku 1892 zde kola také navrhovali a vyráběli (Wright Cycle Company). Takto si vydělávali

na financování svých experimentů s létáním. Na základě prací Sira George Cayleyho, Octava Chanuteho, Otto

Lilienthala a Samuela Pierpont Langleyho začali v roce 1899 s pokusy. Zlepšili řízení letadla, na rozdíl od ostatních, kteří se snažili hlavně zvýšit výkonnost. Vyvinuli systém ovládání letadla okolo tří os a tím zavedli principy

ovládání, které se používají dodnes. Jejich zaměstnanec Charlie Taylor postavil aerodynamický tunel, ve kterém vyzkoušeli více než 200 různých tvarů křídel a vytvořili vlastní tabulky o působení vztlaku vzduchu na tvar křídla. Jejich

zkušenosti s jízdními koly, převody, malými bicyklovými motory a rovnováhou měly velký význam pro jejich úspěšný

projekt vytvoření mechanického letadla. Více se zaobírali ovládáním letadla, než jeho pohonem a samotným vzletem

ze země. Proto nejdříve vyráběli kluzáky (od roku 1899), na kterých používali složitý systém nazývaný „wing warping”

(zkroucení křídel). V roce 1900 přestěhovali pokusy do Kitty Hawk v Severní Karolíně aby pokračovali v práci. Experimentovali s kluzáky od roku 1900 do roku 1902, přičemž každý rok zkonstruovali nový. 23. března 1903 si dali patentovat nový způsob řízení, který byl postaven na ovládaní letadla okolo tří os. V roce 1903 postavili Wright Flyer později zvaný Flyer I (avšak dnes je známý spíš jako Kitty Hawk). 17. prosince 1903 vzlétli, každý dvakrát. Čtvrtý let toho

dne byl jediným skutečně řízeným letem. Stavba letadla Flyer I stála méně než tisíc dolarů. Rozpětí křídel bylo 12 metrů, hmotnost 340 kg a jeho 77 kilogramový motor měl výkon 12 koňských sil (9 kW). Brzy po prvním letu Wrightové

požádali o patent na letadlo, ale až do roku 1908 nelétali – zřejmě v obavě o prozrazení jejich patentu.

T+T T e c h n i k a a t r h 4/ 2 0 2 2