4

výroèí

James Prescott Joule ( 24. prosince–11. října 1889 )

Anglický fyzik. Studoval povahu tepla a objevil její vztah k mechanické práci a energii. To vedlo k teorii zachování

energie (První zákon termodynamiky). Spolupracoval s Williamem Thomsonem na vytvoření absolutní teplotní

stupnice, provedl pozorování magnetostrikce a našel vztah, nyní nazývaný Jouleův zákon. Zjistil také, že teplo není tekutina, čemu se v jeho době běžně věřilo, ale forma energie. Vysvětlil, že energie nikam nemizí, pouze přechází do jiných podob. Jedná se o jeden ze základních fyzikálních zákonů, který se dnes nazývá Zákon o zachování energie. Ten dal vznik nové vědní disciplíně zvané termodynamika. V roce 1846 objevil jev

magnetostrikce, kdy železná tyč mění svoji délku, když je zmagnetizována. Tento jev se nyní používá ve spojení

s ultrasonickými zvukovými vlnami. Byl také vynálezce, mezi jeho vynálezy patří například elektrické svařování nebo

výtlaková pumpa. Zemřel v chudobě na blíže neurčenou formu degenerace mozku.

Alexandre Gustave Eiffel (15. prosince 1832–27. prosince 1923)

Francouzský konstruktér a architekt. Studoval na Lycée Royal de Dijon a pokračoval na Ecole Centrale des Arts et

Manufactures v Paříži, kde se specializoval na chemii. Diplom obdržel v roce 1855, vystřídal několik zaměstnání

a nakonec skončil jako šéf konstrukční společnosti, která navrhovala železniční mosty. Eiffel se účastnil mezinárodní nabídky navrhnout a vybudovat 160 m dlouhý železniční most přes Dourovu řeku mezi Portem a Vila nova de Gaia v Portugalsku. Jeho návrh dvojitého obloukového mostu Ponte Maria Pia zvítězil, byl postaven za dobu kratší než dva roky a až do roku 1991 byl hojně využíván (114 let). Gustave Eiffel také navrhl kovovou

konstrukci domu La Ruche v Paříži, viadukt Garabit, železniční most blízko Ruynes en Margeride, maják na ostrově

Mony na Puertu Ricu. Eiffel také vypracoval bedlivě vnitřní strukturální prvky sochy Svobody, která byla darem Francie

Spojeným státům americkým. Stejně jako u Eiffelovy věže se Socha Svobody stala rychle národním symbolem svobody. Od roku 1887 se podílel na budování Panamského kanálu. Byl však obviněn z podvodu a na 2 roky musel do vězení. I když byl později očištěn, tento skandál jej připravil o kariéru konstruktéra i architekta a pošpinil jeho dobrou pověst.

Marie Curie-Sklodowska ( 7. listopadu 1867– 4. července 1934 )

Významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii. Zabývala se výzkumy v oblasti fyziky

a chemie. K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů a objev

dvou nových chemických prvků: polonia a radia (první gram radia izolovala ze smolince pocházejícího z českého Jáchymova). Pod jejím osobním vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity. Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 z fyziky spolu s manželem Pierrem

a objevitelem radioaktivity Henri Becquerelem za výzkumy radioaktivity a podruhé v roce 1911 z chemie za izolaci čistého radia. Zemřela na leukémii, která byla pravděpodobně způsobena radiací, se kterou pracovala. V roce 1995 byla jako první žena pochována pod kopulí pařížského Panteonu.

Viktor Kaplan (27. listopadu 1876–23. srpna 1934)

Rakouský inženýr a vynálezce Kaplanovy turbíny. V letech 1895-1900 vystudoval Vídeňskou Vysokou školu technickou, kde studoval stavbu strojů a Dieselových motorů. V roce 1901 začal pracovat ve strojírnách Genz and Co.

v Leobersdorfu u Vídně na spalovacích motorech. Po dvou letech odešel na Německou vysokou školu technickou v Brně, jako konstruktér ústavu nauky o strojích, kinematice a strojnictví. Roku 1913 se stal vedoucím katedry teorie a stavby vodních motorů, roku 1918 byl jmenován řádným profesorem, v roce 1926 získal čestný

doktorát na Vysoké škole technické v Praze a roku 1934 na Vysoké škole technické v Brně. Kaplan prováděl

v Brně množství pokusů, aby popsal nejvhodnější parametry Francisových turbín a modifikoval je pro různé hodnoty průtoků a spádů. Jeho vynález vodní turbíny s nastavitelnými oběžnými lopatkami, se datuje do roku 1912. Kaplan na ní začal pracovat v roce 1910, kdy byla zřízena za podpory slévárny a strojírny Ignáce Storka laboratoř, ve které prováděl své pokusy. Kaplanova turbína se dočkala svého patentu až po první světové válce, v roce 1920. Ale již

v roce 1918 byla započata výroba turbíny podle Kaplanových návrhů a výpočtů v brněnské továrně Ignáce Storka. Tato turbína byla uvedena do provozu v roce 1919 v přádelnách ve Velmu v Dolních Rakousech, kde pracovala až do

roku 1952. V roce 1931 byly spuštěny čtyři obří kaplanovy turbíny (průměr 7 m, výkon 35 MW v hydroelektrárně Ryburg-Schwörstadt na řece Rýnu na německo-švýcarské hranici.

Christian Andreas Doppler ( 29. listopadu 1803–17. března 1853 )

Rakouský fyzik a matematik. Po studiu na vídeňské polytechnice studoval od roku 1825 na vídeňské univerzitě. V roce 1829 se stal asistentem matematiky na vídeňské technice. Od roku 1835 působil na školách v Praze, Banské Štiavnici a ve Vídni. V roce 1850 se stal ředitelem fyzikálního institutu na univerzitě ve Vídni. Věnoval se mnoha oblastem, publikoval práce o rovnoběžkách, zlepšení mikroskopu, astrofyzice a dalších. V roce 1842 publikoval

práci „O barevném světle dvojhvězd a některých dalších hvězd”, kde vysvětlil princip, nazvaný později po něm

– Dopplerův jev. Vyslovil hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich pohybem, pokud se zdroj

vlnění (světla nebo zvuku) pohybuje od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí – v případě světla posun

k červené. Dopplerův jev se využívá řadě aplikací (např. pro radarové měření rychlosti) a pomocí něho vysvětlil

Edwin Hubble „rudý posuv” spekter galaxií.

T + T Technika a trh 12/2022