Technika a trh

ROBOTIKA zaostřeno na průmysl

pohony

automatizace

převody

Exkurze do historie průmyslové

robotiky a perspektiva vývoje d

KDYŽ SE ŘEKNE ROBOT, co se vám vy-

baví jako první? Možná humanoidní zabi-

ják z budoucnosti ztvárněný Arnoldem

Schwarzeneggerem ve filmu Terminátor,

nebo přátelský zdravotník Baymax z Velké

šestky?

Nespočetná zobrazení různých vizí ro-

botů v populární kultuře prostřednictvím

komiksů, filmů a knih ukazují, že lidé na

roboty pohlíží s úžasem i strachem. Bez

ohledu na to však roboti hrají čím dál zá-

sadnější roli v našem světě.

Počátky průmyslové robotiky d

Nejstarší průmysloví roboti byli sestrojeni

ve třicátých letech dvacátého století ve

Spojených státech. Byli modelováni jako

lidské paže a navrženi tak, aby vykonávali

podobné typy pohybů imitující tlačení, ta-

žení, zvedání a lisování. Programování by-

lo obtížné a časově náročné, ale první ro-

boti umožnili provádět opakující se práce,

považované lidmi za nepříjemné, bezpeč-

něji, rychleji a snadněji.

První skutečně průmyslový robot, kte-

rý vypadal podobně jako ti, které zná-

me dnes, byl „Unimate”. Tento robot,

jehož název vznikl spojením slov ‚Uni-

verzální' a „Automatizace”, byl digitál-

ně přeprogramovatelný a schopný zruč-

né manipulace. Jeho účelem bylo

nahradit lidi při monotónních a nebez-

pečných úkonech. Přestože byli tito ro-

boti vytvořeni již v padesátých letech mi-

nulého století, začali se široce zavádět až

o celé desetiletí později, kdy na ně Jo-

seph Engleberger, často považovaný za

„otce robotiky”, získal patent. V roce

1961 byli tito roboti instalováni ve vý-

robním závodu General Motors, aby

přemisťovali žhavé tlakové odlitky a při-

vařovali k nim další automobilové sou-

částky. Tvář automobilové výroby se tak

navždy změnila.

Až do sedmdesátých let měla společnost

Unimate jen velmi malou konkurenci. V té

době však situací na trhu zamíchalo něko-

lik velkých japonských konglomerátů vy-

rábějících typově podobné roboty. Toto

nadšení se rychle dostalo až do Evropy

a vyvrcholilo prvním komerčně dostup-

ným robotem řízeným mikroproceso-

rem. Koncem sedmdesátých let byl prů-

mysl na vzestupu a na trh se začala

dostávat konkurence a start-upy ze Spo-

jených států.

Výhody a rizika d

Termín „robot” vychází z českého slova

„robota” označujícího nucenou práci. Ja-

ko první jej použil Karel Čapek ve své di-

vadelní hře o mechanické pracovní síle,

která se vzbouří proti svým lidským tvůr-

cům. I to může být oprávněnou obavou

mnoha pracovníků z automatizace, a také

ze ztráty pracovních míst. „Na roboty však

můžeme pohlížet i jinak,” říká Yusuke Ta-

kita, team leader, Marketing Department,

Trelleborg Sealing Solutions v Japonsku.

„Mohou vytvořit další místa a přesunout

lidi od stereotypních a rizikových úkonů

k důležitějším pracím vyšší úrovně, které

skutečně přidávají hodnotu.”

Lidstvo již využívá roboty k operacím v ne-

příznivém prostředí. Dříve zmíněná prů-

myslová paže snese vysoké teploty i jedo-

vatou atmosféru. Jako extrémní příklad

můžeme vzít průzkumná vozítka Mars

Exploration Rover, která brázdí povrch

Marsu a shromažďují vědcům cenné

údaje o planetě. „Využití robotů může po-

sunout kupředu celé lidstvo, zejména při

spolupráci s nimi. A až se sníží náklady,

bude možné dále automatizovat více

podřadných činností,” míní Yusuke.

Od zdravotnických zařízení až po továr-

ny najdeme řadu úkonů, které by mohly

být považovány za příliš časově náročné

na to, aby je vykonával plně kvalifikovaný

pracovník nebo lékař. Během posledních

deseti let se pozornost zaměřuje na zvy-

šování efektivity a optimalizaci, a uvolnění

lidí pro důležitější práce je tak zásadní.

Jednoduché úkony by mohli provádět ro-

boti, dříve považovaní za příliš drahé, spo-

lečně se stroji navrženými tak, aby se sní-

žil počet zranění v důsledku opakujícího

se zatížení nebo zvedání a přenášení těž-

kých nákladů i další škodlivé dopady, kte-

ré může mít taková práce na lidi.

Rozšiřování trhů d

Přestože letos jeví trh známky útlumu v dů-

sledku pandemie COVID-19, z dlouhodo-

bého hlediska se očekává pozitivní růst.

V roce 2010 bylo ve výrobních závodech

instalováno více než 120 000 robotů.

O pět let později začalo na linkách po ce-

lém světě pilně pracovat 254 000 jedno-

tek. V roce 2018 bylo podle nejnovějších

údajů instalováno po celém světě více než

400 000 robotů v celkové hodnotě odha-

dované na 16,5 miliardy USD. Celý prů-

mysl vzrostl o 6 % a očekává se, že v příš-

tích letech dále poroste.

I po šedesáti letech je automobilový prů-

mysl stále největším odběratelem průmyslo-

vé robotiky. „Třicet procent všech průmy-

slových robotů se prodá automobilovým

společnostem. Poptávka roste díky investi-

cím do nových moderních výrobních me-

tod a zvýšení výrobní kapacity na nově se

objevujících trzích,” vysvětluje Yusuke.

„O první místo však v současné době jed-

noznačně usiluje trh s elektronikou.” Celo-

světově největším trhem s průmyslovou ro-

botikou je Asie. „V roce 2018 byli dva ze tří

nových robotů instalovány v Asii,” říká Yu-

suke. Podíváme-li se na čísla, jen těžko lze

přehlédnout, že pět zemí vyčnívá. Čína, Ja-

ponsko, Spojené státy, Korejská republika a

Německo tvoří 74 % celosvětového prode-

je robotů,” uvádí Yusuke.

A budoucnost... d

V době, kdy Průmysl 4.0 podporuje vý-

robní trendy zahrnující více automatizace

a přístupů založených na datech (tzv.

„Čtvrtá průmyslová revoluce”), je robotika

přirozeným průkopníkem mnoha těchto

systémů.

„Jsme svědky rostoucí touhy po úplné

autonomii využívající umělou inteligenci

TT ++ TT

T e c h n i k a a t r h 6 / 2 0 2 5

...ROBOTIKA

zaostřeno na průmysl

Trelleborg_c.qxd 28.9.2025 10:48 Page 44

Technika a trh