MDČR, Luděk Sosna: Investice do železniční infrastruktury (3. strana)

06_08_MDCR_c_n.qxd 8 30.6.2020 8:09 Page 8 kolejová doprava l rozhovor l Ministerstvo dopravy ČR nezvýší a nabídnout cestujícím jednodušší formu odbavení v situaci, kdy máme na trhu více dopravců nebo připravit nové zastávky. Náš největší dopravce České dráhy, a.s. má ambici postupně dále modernizovat vozový park, to jsou všechno aspekty, které by měly zatraktivnit cestování vlakem. Dále podporujeme technologický pokrok na železnici, a to jak v oblasti dalšího zvyšování bezpečnosti železniční dopravy instalací jednotného evropského systému řízení železniční dopravy (ERTMS), tak v oblasti nových elektrizací tratí, což je v souladu i se Státní energetickou koncepcí. p Jaké jsou pro Vás nejvýznamnější mezinárodní projekty v železniční dopravě? je pověřena Správa železnic. Cílem je zatraktivnit paralelní trať přes Vysočinu, která může odlehčit trase koridoru v úseku Kolín – Brno. Tato trať byla od 50. let minulého století až do nedávné doby využívána přednostně nákladními vlaky. Po dokončení modernizace tranzitního koridoru však nákladní dopravci většinu vlaků přesunuli právě na trasu přes Českou Třebovou kvůli nižším nákladům na přepravu. Tato trasa je však silně vytížená osobní dálkovou dopravou. Nechceme znevýhodňovat nákladní dopravu tím, že bychom omezovali její provoz na koridoru, ale naopak pozitivně motivovat k využívání paralelní trasy. Pokud bude poskytována postrková lokomotiva všem dopravcům, nebude pro ně nutné s těžšími vlaky využívat přetíženou koridorovou trasu a kapacita pak bude moci být využita pro zvýšení spolehlivosti dopravy na koridoru, případně pro další vlaky, které není možné v současnosti v požadovaných parametrech provézt. Jak se tento předpoklad naplní, ukáže až praxe. Pro zavedení postrkové služby bylo však nutné provést měření z hlediska účinku vlaku s více moderními elektrickými lokomotivami na prvky infrastruktury. V současnosti probíhá vyhodnocování zkoušek. Předpoklad zavedení služby je v průběhu příštího roku. p Rozpočet Správy železnic pro letošní rok se zvýšil na 47 miliard, kde to bude vidět? Sledovat to bude možné na zahájení nových úseků, například železniční uzel Pardubice nebo 4. stavba železničního uzlu Plzeň, velké prostředky jsou věnovány samozřejmě pokračování velkých rozběhnutých staveb jako například PrahaSmíchov – Radotín, Praha hl.n. – Hostivař, 2. stavba, na stavbě Sudoměřice – Votice speciál 2020 T+T Technika a trh obsahující tunelové stavby nebo na úseku Soběslav-Doubí u Tábora. Na Moravě se například elektrizuje úsek Olomouc – Uničov, probíhá rekonstrukce železniční stanice Přerov, 2. stavba. K tomu probíhá řada menších akcí i na regionálních tratích, opravy financované ze zdroje CEF Blending call na I. či II. tranzitním železničním koridoru. p Které zásadní kroky vedou k zahájení výstavby rychlotratí? Probíhá zpracování několika studií proveditelnosti a je vedena také intenzivní komunikace a koordinace se sousedními zeměmi. K zahájení výstavby vysokorychlostních tratí, stejně jako k zahájení jiných částí konvenční infrastruktury, pak vedou zásadní kroky přes získání povolovacích procesů, tedy EIA, územního řízení či stavebního povolení. Bez nich se nerealizuje žádná stavba. V roce 2020 by mělo být vysoutěženo například zpracování EIA a dokumentace pro územní rozhodnutí na stavbu Praha – Běchovice – Poříčany. p Jaká je národní strategie železniční dopravy Zastřešujícím dokumentem je Dopravní politika pro období 2014–2020 s výhledem do 2050. Nyní probíhá její aktualizace. Na ní navazují další dílčí strategie. Pro oblast nákladní dopravy je to Koncepce nákladní dopravy, která zahrnuje i železniční dopravu. Ministerstvo dopravy se dále zaměřuje na rozvoj trvale udržitelného železničního systému, který ponese evropské prvky z hlediska interoperability. Naší snahou je zkracovat cestovní doby u dopravy osobní, navýšit kapacitu traťových úseků či stanic z důvodu dopravy nákladní, zvýšit obsazenost souprav, maximálně využít kapacitu tratí tam, kde se stavebně v nejbližší době Intenzivně probíhá projektová příprava nového vysokorychlostního železničního spojení Praha – Drážďany, jehož součástí je i výstavba nového podkrušnohorského tunelu. Zde jednají pracovní skupiny jak na úrovni ministerstev, tak správců infrastruktury. Toto spojení je vnímáno jako nedílná součást VRT mezi Berlínem – Prahou a Vídní a mezi Prahou a Frankfurtem. Další prioritou je modernizace a elektrizace spojení Plzeň – Domažlice – Česká Kubice – stanice hranice – Mnichov/Norimberk jako budoucího dálkového osobního a kapacitního nákladního železničního spojení z ČR do Bavorska a návazných směrů. Během poslední doby se zintenzivnila jednání s BMVI s cílem zajistit koordinaci při přípravě modernizace německého úseku. V neposlední řadě probíhají jednání v rámci spolupráce V4, která obsahuje přípravu vysokorychlostního spojení mezi Varšavou, Prahou, Brnem, Bratislavou a Budapeští. p V nedávné minulosti došlo k řadě havárií na přejezdech. Pracujete na vyšším zabezpečení železničních přejezdů? (např. doplnění výstražných světel, instalaci závorových břeven a také o nové technologie kompozitových břeven s LED diodami) V současné době postupně probíhají práce na zvyšování bezpečnosti přejezdů a v rámci projektové přípravy budou i nadále tyto záměry sledovány. Je nezbytné uvést, že havárie jsou v drtivé většině případů způsobeny neukázněností účastníků silničního dopravního provozu, než drážní dopravou. V rámci akcí BESIP je pozornost na tuto oblast směřována i na širokou veřejnost. p www.mdcr.cz Děkujeme za rozhovor redakce časopisu p