06_08_MDCR_c_n.qxd

8

30.6.2020

8:09

Page 8

kolejová doprava l rozhovor l Ministerstvo dopravy ČR

nezvýší a nabídnout cestujícím jednodušší formu odbavení v situaci, kdy máme na

trhu více dopravců nebo připravit nové

zastávky. Náš největší dopravce České

dráhy, a.s. má ambici postupně dále modernizovat vozový park, to jsou všechno

aspekty, které by měly zatraktivnit cestování vlakem.

Dále podporujeme technologický pokrok

na železnici, a to jak v oblasti dalšího zvyšování bezpečnosti železniční dopravy instalací jednotného evropského systému řízení

železniční dopravy (ERTMS), tak v oblasti

nových elektrizací tratí, což je v souladu i se

Státní energetickou koncepcí.

p Jaké jsou pro Vás

nejvýznamnější mezinárodní

projekty v železniční dopravě?

je pověřena Správa železnic. Cílem je zatraktivnit paralelní trať přes Vysočinu,

která může odlehčit trase koridoru v úseku Kolín – Brno. Tato trať byla od 50. let

minulého století až do nedávné doby využívána přednostně nákladními vlaky. Po

dokončení modernizace tranzitního koridoru však nákladní dopravci většinu vlaků

přesunuli právě na trasu přes Českou Třebovou kvůli nižším nákladům na přepravu.

Tato trasa je však silně vytížená osobní

dálkovou dopravou. Nechceme znevýhodňovat nákladní dopravu tím, že bychom omezovali její provoz na koridoru,

ale naopak pozitivně motivovat k využívání paralelní trasy. Pokud bude poskytována postrková lokomotiva všem dopravcům, nebude pro ně nutné s těžšími

vlaky využívat přetíženou koridorovou

trasu a kapacita pak bude moci být využita pro zvýšení spolehlivosti dopravy na koridoru, případně pro další vlaky, které není možné v současnosti v požadovaných

parametrech provézt.

Jak se tento předpoklad naplní, ukáže až

praxe. Pro zavedení postrkové služby bylo

však nutné provést měření z hlediska účinku vlaku s více moderními elektrickými lokomotivami na prvky infrastruktury. V současnosti probíhá vyhodnocování zkoušek.

Předpoklad zavedení služby je v průběhu

příštího roku.

p Rozpočet Správy železnic pro

letošní rok se zvýšil na 47 miliard,

kde to bude vidět?

Sledovat to bude možné na zahájení nových úseků, například železniční uzel Pardubice nebo 4. stavba železničního uzlu

Plzeň, velké prostředky jsou věnovány

samozřejmě pokračování velkých rozběhnutých staveb jako například PrahaSmíchov – Radotín, Praha hl.n. – Hostivař,

2. stavba, na stavbě Sudoměřice – Votice

speciál 2020

T+T Technika a trh

obsahující tunelové stavby nebo na úseku

Soběslav-Doubí u Tábora. Na Moravě se

například elektrizuje úsek Olomouc –

Uničov, probíhá rekonstrukce železniční

stanice Přerov, 2. stavba. K tomu probíhá

řada menších akcí i na regionálních tratích, opravy financované ze zdroje CEF

Blending call na I. či II. tranzitním železničním koridoru.

p Které zásadní kroky vedou

k zahájení výstavby rychlotratí?

Probíhá zpracování několika studií proveditelnosti a je vedena také intenzivní

komunikace a koordinace se sousedními

zeměmi. K zahájení výstavby vysokorychlostních tratí, stejně jako k zahájení jiných částí konvenční infrastruktury, pak

vedou zásadní kroky přes získání povolovacích procesů, tedy EIA, územního řízení

či stavebního povolení. Bez nich se nerealizuje žádná stavba. V roce 2020 by mělo

být vysoutěženo například zpracování EIA

a dokumentace pro územní rozhodnutí na

stavbu Praha – Běchovice – Poříčany.

p Jaká je národní strategie

železniční dopravy

Zastřešujícím dokumentem je Dopravní

politika pro období 2014–2020 s výhledem do 2050. Nyní probíhá její aktualizace. Na ní navazují další dílčí strategie. Pro

oblast nákladní dopravy je to Koncepce

nákladní dopravy, která zahrnuje i železniční dopravu.

Ministerstvo dopravy se dále zaměřuje

na rozvoj trvale udržitelného železničního systému, který ponese evropské prvky

z hlediska interoperability. Naší snahou je

zkracovat cestovní doby u dopravy osobní,

navýšit kapacitu traťových úseků či stanic z

důvodu dopravy nákladní, zvýšit obsazenost souprav, maximálně využít kapacitu

tratí tam, kde se stavebně v nejbližší době

Intenzivně probíhá projektová příprava

nového vysokorychlostního železničního

spojení Praha – Drážďany, jehož součástí

je i výstavba nového podkrušnohorského

tunelu. Zde jednají pracovní skupiny jak

na úrovni ministerstev, tak správců infrastruktury. Toto spojení je vnímáno jako

nedílná součást VRT mezi Berlínem – Prahou a Vídní a mezi Prahou a Frankfurtem.

Další prioritou je modernizace a elektrizace spojení Plzeň – Domažlice – Česká

Kubice – stanice hranice – Mnichov/Norimberk jako budoucího dálkového osobního a kapacitního nákladního železničního spojení z ČR do Bavorska a návazných

směrů. Během poslední doby se zintenzivnila jednání s BMVI s cílem zajistit koordinaci při přípravě modernizace německého úseku.

V neposlední řadě probíhají jednání

v rámci spolupráce V4, která obsahuje

přípravu vysokorychlostního spojení mezi Varšavou, Prahou, Brnem, Bratislavou

a Budapeští.

p V nedávné minulosti došlo

k řadě havárií na přejezdech.

Pracujete na vyšším zabezpečení

železničních přejezdů?

(např. doplnění výstražných světel, instalaci

závorových břeven a také o nové

technologie kompozitových

břeven s LED diodami)

V současné době postupně probíhají práce na zvyšování bezpečnosti přejezdů

a v rámci projektové přípravy budou i nadále tyto záměry sledovány. Je nezbytné

uvést, že havárie jsou v drtivé většině případů způsobeny neukázněností účastníků

silničního dopravního provozu, než drážní

dopravou. V rámci akcí BESIP je pozornost na tuto oblast směřována i na širokou

veřejnost.

p

www.mdcr.cz

Děkujeme za rozhovor

redakce časopisu p