Vodík není o dotacích, ale o odbytu
60 | Technika & trh | 9-10/2026
hydrogen
Dnes bych protoúspěch poměřoval především tím,
kolik projektů má zajištěný odběr audržitelnou eko-
nomiku. Potřebujeme získávat zkušenosti zprovozu
apodlenich upravovat další postup. Unové techno-
logie musíme mít ambici, aletaké schopnost realis-
ticky vyhodnotit výsledky.
Moravskoslezský kraj má pro rozvoj vodíku velmi
dobré předpoklady. Je zde průmyslová základna,
technické vzdělávání, výzkum ilidé, kteří mají zkuše-
nost snáročnými výrobními provozy. Transformace
takového regionu musí přinášet nové zakázky akva-
likovaná pracovní místa. Vodíkové technologie
ktomu mohou přispět.
Podpojmem vodíkové údolí si představuji především
fungující spolupráci. Výrobce potřebuje vědět, komu
vodík prodá, průmyslový podnik potřebuje znát cenu
adopravce musí mít jistotu, žekaždý den natankuje.
Právě propojení těchto potřeb v jednom regionu
může dávat ekonomický smysl.
Úlohu státu vidím ve třech konkrétních oblastech:
vytvořit srozumitelná pravidla, zrychlit povolování
a nastavit podporu tak, aby na sebe výroba, infra-
struktura a spotřeba skutečně navazovaly. Vedle
investic je potřeba podporovat také vývoj aověřování
technologií. ProMoravskoslezský kraj bude rozhodu-
jící, kolik ztěchto příležitostí dokážou využít místní
rmy ajejich zaměstnanci.
Vodík dotéto koncepce patří jako průmyslová atech-
nologická příležitost. Důležité jsou dvě roviny. První
je jeho využití tam, kdemůže pomoci snižovat emise
akdejsou jiné možnosti technicky neboekonomicky
omezené. Druhá je schopnost českých rem vyví-
jet avyrábět zařízení, komponenty ařídicí systémy
provodíkové hospodářství.
Právě druhou rovinu považuji zavelmi podstatnou.
Česká rma může narozvoji vodíku vydělávat také
jako dodavatel technologie nebo odborných služeb.
Tojsou příležitosti prostrojírenství, elektrotechniku
ivýzkum anásledný export.
Současně musíme respektovat podmínky české
energetiky. Výroba vodíku elektrolýzou potřebuje
velké množství elektřiny a její cena zásadně ovliv-
ňuje celý projekt. Apředstava, ževodíkem vkrátké
době plošně nahradíme zemní plyn, není realistická.
Chci sesoustředit nakonkrétní aplikace, ukterých
dokážeme obhájit technický přínos, cenu adlouho-
dobé fungování.
Princip, že evropský výrobce nemá nést náklady
naemise ajeho konkurent dovážející ze třetí země
jim zcela uniknout, je pochopitelný. Zároveň musíme
sledovat, co výsledné nastavení udělá s náklady
rem, které dovážené suroviny potřebují provlastní
výrobu.
Uvodíku nelze říct, ževeškerý dovoz zdraží ostejné
procento. Záleží na emisích spojených s jeho výro-
bou, ceně certikátů, příslušných úpravách a pří-
padné ceně uhlíku již zaplacené v zemi původu.
Dopad seprotobude lišit podledodavatele. Pročeské
rmy to znamená i požadavek na kvalitní údaje
ovýrobě dováženého vodíku.
Je také potřeba rozlišovat jednotlivé termíny. Režim
sevztahuje nadovoz odroku 2026, aleprodej certi-
kátů začne vroce 2027. Náklad spojený sletošním
dovozem tím nezmizí.
Moje výhrada k evropské politice je obecnější:
ochrana na hranici sama o sobě nevyřeší drahou
energii anipřebujelou administrativu uvnitř Evropy.
Pokud chceme konkurenceschopný průmysl,
musíme řešit ityto náklady.
Smyslem samostatného rámce je dát investorům
jasná pravidla propodnikání vevodíkové infrastruk-
tuře. Potřebují vědět, zajakých podmínek budou sítě
azásobníky provozovat, jaké budou jejich povinnosti
ajakbude fungovat přístup zákazníků. Uinfrastruk-
tury sdlouhou životností je právní jistota zásadní.
U peněz musíme přesně rozlišovat mezi obje-
mem vyhlášených programů, podporou přiznanou
„
“