Výročí: osobnosti a události techniky 10–11/2023
Výročí v Technika a trh 10–11/2023: osobnosti a události z historie techniky
4
výroèí
TT++TT
Technika a trh 10–11/2023
Erich Roučka (30. října 1888–16. března 1986)
Český technik a vynálezce. Za své dílo získal titul inženýr, i když vysokou školu nikdy nestudoval. V roce 1911 založil
v Blansku továrnu na elektrické měřicí přístroje, která byla první v tehdejším Rakousku-Uhersku. Své nápady pro-
jednával ve Spojených státech i s Thomasem A. Edisonem. Po návratu začal s výrobou automatických regulátorů
parních kotlů, jimž dal název E. R. Robot se svolením Karla Čapka. Za války byl nucen ve své továrně vyrábět od-
litky pro německou armádu, továrna však byla bombardována a velmi silně poničena. Roučka již dále v podni-
kání nepokračoval, od roku 1952 pracoval ve Výzkumném ústavu energetickém v Brně. V roce 1959 se rozhodl
emigrovat do Západního Berlína, několik let byl zaměstnancem firmy AEG.
Lise Meitner (7. listopadu 1878–27. října 1968)
Rakouská jaderná fyzička. Roku 1901 započala studium fyziky na univerzitě ve Vídni; k jejím profesorům patřil i Lud-
wig Boltzmann. Po obhajobě doktorátu se roku 1907 přestěhovala do Berlína; zde spolupracovala s Maxem Planc-
kem a chemikem Otto Hahnem. S Hahnem roku 1918 společně objevili chemický prvek protaktinium. Roku 1923
objevila neradioaktivní zářivý přechod známý jako Augerův jev; jev byl nazván podle francouzského fyzika Pier-
ra Augera, který jej nezávisle na nich objevil o dva roky později. V roce 1944 obdržel Hahn Nobelovu cenu za
chemii, avšak komise pro udělení Nobelovy ceny neocenila její podíl. Její práce byla oceněna až v roce 1966,
kdy oba společně s Fritzem Strassmannem byli oceněni cenou Enrica Fermiho. Zemřela roku 1968 v Cambridgi.
Na její počest byl pojmenován prvek s atomovým číslem 109 meitnerium.
Jack St. Clair Kilby (8. listopadu 1923–20. června 2005)
Významný americký elektroinženýr, který v roce 2000 obdržel Nobelovu cenu za fyziku (společně s dalšími dvěma
vědci). Během práce ve společnosti Texas Instruments (TI) v roce 1958 vynalezl integrovaný obvod. V létě 1958
pracoval Kilby jako nově přijatý inženýr v TI, který dosud neměl právo na letní prázdniny. Léto strávil prací na pro-
blému návrhu obvodů, kterému se běžně říkalo „tyranie množství”, a dospěl k závěru, že ekonomickým řešením
může být použití polovodičů jako základu všech součástek obvodu, což dovolí vytvořit obvod na jediné polo-
vodičové desce. Svůj objev prezentoval 12. září před vedením Texas Instruments: ukázal jim kus germania, na
kterém byl vyleptán obvod oscilátoru, k němuž byl dráty připojen osciloskop. Zmáčkl tlačítko a osciloskop ukázal
spojitou sinusoidu, což dokazovalo, že jeho integrovaný obvod pracuje, a že tedy problém vyřešil. Patent na „Jed-
nodílný obvod vytvořený z germania”, první integrovaný obvod, byl podán 6. února 1959.
Kromě integrovaného obvodu je Kilby patentujícím vynálezcem přenosné kalkulačky (1966, byla založena na inte-
grovaném obvodu umějícím sčítat, odčítat, násobit a dělit) a termální tiskárny užívané v datových terminálech. Celkem
držel 60 patentů.
Oskar Barnack (1. listopadu 1879–16. ledna 1936)
Německý optický inženýr, přesný mechanik, průmyslový designér a otec kinofilmové fotografie. V roce 1911 se zú-
častnil výzkumu mikroskopu pro společnost Ernst Leitz ve Wetzlaru. Byl nadšený fotograf, ale kvůli svému zdra-
votnímu stavu nemohl zvládnout tehdejší těžké vybavení. V roce 1912 zkonstruoval 35mm filmovou kameru Le-
ica. Slovo Leica vzniklo ze spojení Leitz Camera Začátek první světové války zdržel výrobu první Leicy až do roku
1924, přičemž veřejnosti byla představena až o rok později, kdy šéf Leicy optik Ernst Leitz, na sebe vzal riziko vý-
roby 1 000 kusů fotoaparátů. Leica se stala záhy nesmírně populární a dala vzniknout zcela novému vizuálnímu
stylu na hranici dokumentu a repurtáže, který se dodnes označuje jako leica styl.
Theodor Georg Knorr (15. října 1859–15. dubna 1911)
Inženýr a podnikatel v oblasti kolejových vozidel a zakladatel společnosti Knorr-Bremse. Je známý pro vývoj samo-
činné tlakové brzdy a navrhl i lokomotivní kompresor pro získávání tlakového vzduchu. Jím založená firma Knorr-
Bremse měla před válkou pozici největšího výrobce brzd pro kolejová vozidla v Evropě. Obnova závodu po
2. světové válce si vyžádala přesunutí sídla společnosti do Mnichova. V roce 1985 přebírá společnost pan Heinz
Hermann Thiele. Vynálezcem brzdy je George Westinghouse, učinil tak ve Spojených státech roku 1869 speci-
álně pro drážní provoz. 5. března 1872 obdržel na svůj vynález ve Spojených státech patent. Brzda využívá stla-
čený vzduch k přenosu energie pro brždění a zároveň i k ovládání brzd na všech vozidlech soupravy. Vlastní brž-
dění se pak děje prostřednictvím zdrží přitlačovaných na jízdní plochu kola, resp. čelistí na kotouče u kotoučové brzdy.
Samočinná brzda vozidel většiny evropských železničních dopravců odpovídá mezinárodním normám a vyhláškám
Mezinárodní železniční unie, takže vozidla jsou vzájemně kompatibilní.
Paul Sabatier (5. listopad 1854–14. srpen 1941)
Francouzský chemik. Ve své doktorské práci se věnoval termochemii síry a kovových sulfidů. V Toulouse pokračoval
ve fyzikálním a chemickém výzkumu sulfidů, chloridů, chromanů a sloučenin mědi. Také studoval oxidy dusíku a
kyselinu nitrosodisírovou a její soli. Provedl základní výzkum v oblasti distribučních koeficientů a absorpčních
spekter. Jeho nejdůležitější prací je průmyslové využití hydrogenace. V roce 1897 objevil, že nikl je schopen ka-
talyzovat hydrogenaci nenasycených uhlovodíků. Sabatier je známý díky Sabatierovu procesu a také díky jeho
práci La Catalyse en Chimie Orgarnique (katalýza v organické chemii) z roku 1913. Společně s Victorem Grig-
nardem získal roku 1912 Nobelovu cenu.
vyroci_c_10-11.qxd 29.11.2023 15:38 Page 4