výroèí

4

Hans Liebherr (1. dubna 1915–7. října 1993) Německý vynálezce a zakladatel koncernu Liebherr. Po návratu z války v roce 1945 vrátil domů, převzal stavební firmu svých rodičů a začal naplňovat své ideje ulehčení těžké práce na staveništích. Do roku 1945 byly stavební jeřáby velmi podobné jeřábům v přístavech a lodích a proto se daly použít jen na velkých stavbách. Na menších stavbách se až do 50. let jeřáby nepoužívaly. V roce 1949 v Kirchdorfu založil Hans Liebherr svojí vlastní firmu. Ve spolupráci se zámečníky a kováři postavil první mobilní věžový otočný jeřáb na světě. Jeřáb se dal lehce složit a znovu smontovat. Tento vynález si nechal patentovat. Krátce nato začal jeřáby vyrábět a z jeho stavební firmy se stala firma vyrábějící stavební stroje, ze které později vznikla skupina Liebherr. Skupina Liebherr-International AG sídlí ve švýcarském městě Bulle v kantonu Fribourg, jejími majiteli jsou výlučně členové rodiny Liebherr. Rodinný podnik vede už druhá generace, sourozenci Isolde a Willi Liebherrovi.

Zénobe Théophile Gramme (4. dubna 1826–20. ledna 1901) Belgický konstruktér a vynálezce. Pracoval jako modelář v dílnách firmy Compagnie l´Alliance. V roce 1873 náhodně objevil první prakticky využitelný motor na stejnosměrný proud, když vodivě spojil roztočené dynamo s druhým stojícím dynamem, z něhož se tak stal napájený motor. Gramme byl samouk bez technického vzdělání. Jeho talent byl především v řemeslné dovednosti. Po ukončení školy se stal truhlářem. Poté, co se přestěhoval do Paříže, nastoupil jako modelář ve společnosti, která vyráběla elektrická zařízení, tam se začal zajímat o technologii. Po vybudování vylepšeného dynama Gramme otevřel ve spolupráci s Hippolytem Fontainem továrnu na vývoj zařízení. Obchod, zvaný Société des Machines Magnéto-Électriques Gramme, vyrobil Grammeovo dynamo, Grammeův prsten, Grammeovu armaturu a další zařízení. V roce 1873 bylo jeho dynamo vystaveno na vídeňské výstavě.

Leonardo da Vinci (15. dubna 1452–2. května 1519) Italský malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel, vynálezce a konstruktér, všestranná renesanční osobnost. Vynikal i v technických oblastech jako vynálezce na tehdejší dobu převratných vynálezů. Byl fascinovaný fenoménem létání, vytvořil podrobné studie letu ptáků a plány na sestrojení několika létajících strojů, včetně helikoptéry poháněné čtyřmi lidmi (která by patrně nefungovala, neboť by začala celá rotovat) a lehkého rogala. V jeho poznámkách se též vyskytuje náčrt létacího stroje, na kterém stojí za povšimnutí precizně propracování koncového kormidla. Ve svých poznámkách se též zabýval myšlenkou padáku, který však rozpracoval jen teoreticky. Jako pohon pro svoje létací stroje častokrát využíval lidskou sílu (např. pedály jako na kole), i když si uvědomoval, že to může fungovat jen teoreticky. Vynalezl anemometr na zjišťování rychlosti větru, anemoskop na zjišťování směru větru, a inklinometr na kontrolu vodorovné pozice při letu. Jeho deníky obsahují též několik vynálezů vojenského charakteru, jako např. kulomety, obrněný tank s lidským či koňským pohonem či klastrovou bombu.

Richard Edler von Mises (19. dubna 1883–14. července 1953) Rakouský matematik a fyzik působící delší dobu v Brně. V letech 1893–1901 studoval ve Vídni na gymnáziu a od roku 1901 do ledna 1906 na technice. Své studium tak zakončil v době, kdy již byl asistentem Georga Hamela na brněnské německé technice. Během svého brněnského pobytu získal v roce 1908 na vídeňské technice doktorát a v tomtéž roce i postavení soukromého docenta na brněnské technice. V roce 1909 byl ve věku pouhých 26 let jmenován profesorem aplikované matematiky na univerzitě ve Štrasburku. V letech 1910 a 1911 byl kandidátem na místo profesora matematiky na brněnské německé technice, v letech 1916 a 1918 pak na místo profesora mechaniky. Během první světové války sloužil v rakouském vojenském letectvu jako konstruktér, testovací pilot a učitel. Po skončení první světové války získal místo profesora hydrodynamiky a aerodynamiky na technice v Drážďanech. Jeho pobyt tam byl velmi krátký a již v roce 1920 se stal prvním profesorem a ředitelem nově zřízeného institutu aplikované matematiky na univerzitě v Berlíně. V roce 1921 založil časopis Zeitschrift für angewandte Mathematik und Mechanik. Nástup Adolfa Hitlera k moci jej přinutil v roce 1933 opustit berlínskou univerzitu a uchýlit se na univerzitu do Istanbulu. Když se i Turecko stalo pro německé emigranty nebezpečnou zemí, odešel v roce 1939 do Spojených států a stal se přednášejícím na Harvardu. V roce 1944 zde získal katedru aerodynamiky a aplikované matematiky. Patřil mezi nejvýznamnější odborníky na aplikovanou matematiku ve 20. století.

Pierre Curie (15. května 1859–19. dubna 1906) Francouzský fyzik a chemik, manžel Marie Curie. V roce 1903 obdržel společně se svojí ženou a Henri Becquerem Nobelovu cenu za fyziku za výzkum přirozené radioaktivity. Pierre Curie byl v dětství vyučován soukromým učitelem a již v 16 letech složil maturitní zkoušku. V 19 letech získal univerzitní vzdělání ve fyzice. Mohl tedy vyučovat fyziku a chemii. Než v roce 1882 toto místo přijal, pracoval jako asistent ve fyzikální laboratoři. V roce 1895 získal doktorský titul a byl jmenován profesorem fyziky. V tomtéž roce se oženil s Marií Skłodowskou, dcerou učitele na střední škole ve Varšavě v Polsku. V roce 1900 získal místo profesora na fakultě přírodních věd. V roce 1903 odměněn cenou Davy Medal, kterou mu udělila Královská společnost v Londýně (tuto cenu získal spolu se svou ženou) a v roce 1905 se stal členem Francouzské akademie věd. Po manželích Curiových bylo pojmenováno Curium, prvek s atomovým číslem 96 a jednotka radioaktivity 1 curie (1 Ci). Ta byla definována jako počet rozpadů za 1 sekundu 1 gramu čistého radia. Dnes je tato jednotka nahrazena jednotkou 1 becquerel (1 Ci = 3,7 . 1010 Bq).

Samuel Finley Breese Morse (27. dubna 1791–2. dubna 1872) Americký vynálezce morseovy abecedy, sochař a malíř portrétů a historických scén. Poté co navštěvoval akademii Phillips jako dítě, začal ve svých 14 navštěvovat vysokou školu, krátce studoval i na univerzitě Yale, několikrát se zúčastnil přednášek o elektřině od Benjamina Sillimana a Jeremiaha Daya. V té době ho živilo převážně malování portrétů a když v roce 1810 vystudoval na univerzitě Yale, začal od roku 1811 vášnivě cestovat po Evropě. V roce 1832 přišel Morse na myšlenku vynalézt elektromagnetickou telegrafii a novou abecedu a pravděpodobně v roce 1837 či 1838 patentuje elektrický telegraf. 24. května 1844 poslal Morse první telegrafní zprávu z Washingtonu, D. C. svému asistentovi Alfrédovi Vailovi, který se nacházel v Baltimore, Marylandu. Morse díky svému vynálezu získal slávu a řadu ocenění a vyznamenání.

T+T T e c h n i k a a t r h 4 / 2 0 1 9

vyroci_c.indd 4

24.4.2019 9:29:29