Nový zákon o kritické infrastruktuře ...sjednocení roztříštěného přístupu

informací, hlášení incidentů či plnění zá-

konných povinností ze strany subjektů kri-

tické infrastruktury.

Určování subjektů

kritické infrastruktury d

Při určování subjektů kritické infrastruk-

tury poskytovatel základní služby nejprve

sám posoudí, zda naplňuje kritérium

významnosti vztahující se k dané službě.

V případě jeho nečinnosti posouzení pro-

vede příslušný správce daného odvětví.

Je-li výsledek pozitivní, předá poskytova-

tel nezbytné informace správci daného

odvětví, který je vyhodnotí a v případě spl-

nění podmínek podá Ministerstvu vnitra

podnět k rozhodnutí o zařazení poskyto-

vatele na seznam subjektů kritické infra-

struktury. O zařazení či nezařazení posky-

tovatele na seznam následně rozhodne

Ministerstvo vnitra.

Práva a povinnosti subjektů

kritické infrastruktury d

V případě zařazení na seznam subjektů

kritické infrastruktury vzniká poskytovateli

řada povinností, jejichž cílem je zvýšit cel-

kovou odolnost poskytované služby i sa-

motného poskytovatele. Jedná se zejmé-

na o následující povinnosti:

• Vypracovat a pravidelně aktualizovat

posouzení rizik týkajících se základní

služby, v němž musí poskytovatel

identifikovat rizika, která by mohla

narušit jeho činnost – od technických,

přes organizační až po personální

(ve lhůtě 9 měsíců od zařazení

na seznam);

• Vypracovat plán odolnosti s přehledem

konkrétních opatření k předcházení

identifikovaných rizik a plánem reakce

na případný incident (ve lhůtě

10 měsíců od zařazení na seznam);

• Designovat manažera kritické

infrastruktury odpovědného za

implementaci bezpečnostních opatření

(ve lhůtě 10 měsíců od zařazení

na seznam);

• Hlásit bezpečnostní incidenty

prostřednictvím Portálu kritické

infrastruktury;

• Označit kritické dodavatele, ověřovat

spolehlivost klíčových pracovníků

a účastnit se cvičení k ověření

odolnosti subjektů

kritické infrastruktury.

Spolu s povinnostmi poskytuje ZoKI

subjektům kritické infrastruktury také

ochranná práva, která mají praktický vý-

znam především při vzniku bezpečnost-

ních incidentů. Subjekty mohou například

žádat o přednostní připojení k veřejné síti,

vstup do uzavřených oblastí za účelem za-

jištění služby nebo o přednostní odběr ně-

kterých základních zdrojů. Tím se vytváří

efektivní právní rámec, který vyvažuje po-

vinnosti subjektů kritické infrastruktury je-

jich právem na zvýšenou ochranu a pod-

poru ze strany státu.

Závěrem d

ZoKI představuje zásadní změnu v chápání

ochrany kritické infrastruktury a přesouvá

těžiště z technické ochrany jednotlivých

objektů na ochranu poskytování služeb ja-

ko takových. Tímto posunem zákon přená-

ší odpovědnost tam, kde skutečně vzniká –

tedy u poskytovatelů základních služeb.

Tímto způsobem vytváří novou úroveň

spolupráce mezi státem a soukromým sek-

torem, založenou na vzájemné důvěře,

sdílení informací a jednotném řízení ri-

zik. V neposlední řadě ZoKI poprvé za-

vádí i sankce za porušování zákonných

povinností. Při porušení povinností sub-

jektu kritické infrastruktury hrozí pokuty

až do výše 25 milionů Kč nebo 0,3 %

ročního obratu, eventuálně 50 milionů

Kč nebo 1,5 % obratu v případě opako-

vaného porušení. Neplnění informační

povinnosti poskytovatele základní služ-

by pak může být sankcionováno poku-

tou do 50 tisíc Kč. p

w w w . t e c h n i k a a t r h . c z

elektrotechnika

ll

energetika

ll

měření a regulace

43

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.

Autor článku je zakladatel advokátní kanceláře

Matzner & Vítek

a odborný asistent na právnické fakultě.

zÆkon o kritickØ infrastruktułe_c.qxd 15.12.2025 12:11 Page 43