Nový zákon o kritické infrastruktuře ...sjednocení roztříštěného přístupu
Změna paradigmatu:
od prvků k subjektům d
Nová právní úprava zavádí koncepční
reformu, která sjednocuje dosavadní
roztříštěný přístup a nahrazuje jej jedno-
tným, systematickým a funkčně oriento-
vaným režimem. Cílem je, aby ochrana
kritické infrastruktury nebyla souborem
dílčích a oborově uzavřených opatření,
ale komplexním integrovaným systémem
zastřešujícím všechny odvětvové oblasti,
jejichž narušení by mohlo mít závažné do-
pady na bezpečnost, veřejné zdraví, hos-
podářskou stabilitu nebo životní úroveň
obyvatel.
ZoKI opouští dosavadní koncept ochra-
ny prvků kritické infrastruktury a nahrazuje
jej systémem zaměřeným na subjekty, kte-
ré zajišťují základní služby nezbytné pro
fungování společnosti. V centru pozornos-
ti tak už nestojí konkrétní objekt kritické in-
frastruktury, ale organizace jako celek, kte-
rá danou základní službu poskytuje.
Ohrožení základní služby totiž nemusí
vzniknout jen fyzickým poškozením objek-
tu infrastruktury, ale i zásahem do organi-
zační, personální nebo provozní struktury
jeho provozovatele.
Odvětvová struktura
a poskytovatelé
základních služeb d
ZoKI vymezuje široké spektrum odvětví
a pododvětví, která jsou považována za
„kritická” a v nichž dochází k poskytování
základních služeb. Patří sem zejména
energetika, doprava, bankovnictví a infra-
struktura finančních trhů, zdravotnictví,
vodárenství, digitální infrastruktura, veřej-
ná správa, výroba a distribuce potravin či
bezpečnost (např. požární ochrana, státní
hmotné rezervy či hydrometeorologická
výstražná služba).
Poskytovatel, který v „kritických” odvět-
vích vykonává svou činnost a současně
splňuje alespoň jedno kritérium význam-
nosti stanovené podzákonným předpi-
sem, se automaticky stává poskytovate-
lem základní služby. V takovém případě
mu vzniká povinnost oznámit tuto skuteč-
nost příslušnému správci odvětví a součas-
ně se stává potenciálním „kandidátem” na
subjekt kritické infrastruktury.
Správa odvětví d
Každé odvětví a pododvětví, v němž do-
chází k poskytování základních služeb, má
svého "správce", který na něho dohlíží.
Tím je věcně příslušný orgán státní správy
(např. Ministerstvo průmyslu a obchodu
v odvětví energetiky, Ministerstvo dopra-
vy v odvětví dopravy, Ministerstvo zdra-
votnictví v odvětví zdravotnictví atp.), jenž
s danými subjekty komunikuje, poskytuje
jim metodickou podporu a vykonává nad
nimi dozor.
Koordinační úlohu v celém systému kri-
tické infrastruktury má Ministerstvo vnitra,
které rozhoduje o zařazení poskytovatele
základní služby na seznam subjektů kritic-
ké infrastruktury. ZoKI počítá také s vytvo-
řením Portálu kritické infrastruktury, jakož-
to informačního systému plnícího funkci
centrálního nástroje správy celého systé-
mu, který umožní elektronické předávání
TT ++ TT
T e c h n i k a a t r h 7 – 8 / 2 0 2 5
elektrotechnika
ll
energetika
ll
měření a regulace
42
19. srpna 2025 nabyl účinnosti zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické
infrastruktury (zákon o kritické infrastruktuře) (dále jen „ZoKI”), jenž přináší zásadní
změnu v přístupu státu k ochraně kritické infrastruktury. Zákon transponuje
evropskou legislativu do českého právního řádu a reflektuje dynamicky se rozvíjející
„kyberbezpečnostní” prostředí. Na rozdíl od dosavadního zákona č. 240/2000 Sb.,
krizového zákona, se ZoKI zaměřuje nikoli na prvky kritické infrastruktury
(tj. na konkrétní objekty, zařízení nebo sítě), ale na subjekty kritické
infrastruktury poskytující tzv. základní služby. Těmi se rozumí činnosti
nezbytné pro fungování státu, hospodářství a zdraví obyvatel.
Nový zákon
o kritické infrastruktuře
...sjednocení roztříštěného přístupu
zÆkon o kritickØ infrastruktułe_c.qxd 15.12.2025 12:11 Page 42