Milníky techniky
«
milníky techniky
TT ++ TT
T e c h n i k a a t r h 7 – 8 / 2 0 2 5
Anton Herman Gerard Fokker (6. dubna 1890–23. prosince 1939)
Nizozemský letecký konstruktér a výrobce letadel. Narodil se v Blitar na Jávě, v té době součásti Nizozemské vý-
chodní Indie (nyní Indonésie), v rodině pěstitele kávy. Poté, co se přestěhoval do Nizozemska, byl ve škole pova-
žován za velmi zlobivé dítě, nakonec nedokončil ani střední školu. Již během středoškolských let sledoval veške-
ré dění okolo nového oboru letectví a v roce 1910 ve svých dvaceti letech sestrojil první letadlo Fokker Spin
(pavouk). Rok na to, v roce 1911, získal pilotní osvědčení a začal podnikat nebezpečné exhibiční lety. Tak vstou-
pil do dějin letectví „Létající Holanďan”. Po obchodních nezdarech v Rusku, kde se snažil získat zakázku na vý-
robu letadel, se zúčastnil soutěže na dodávku letadel pro německou armádu. Podařilo se mu uspět a obdržel ob-
jednávku na 10 strojů. Záhy na to začala 1. světová válka a objednávky německé armády přibývaly. Během války
navrhl a vyrobil mnoho typů letadel a do dějin letectví se zapsal velkou spoustou technických vynálezů a zdokonale-
ní. Narůstala však také konkurence, která měla lepší konexe a získávala stále více zakázek na úkor jeho továrny. Fok-
kera však podporovali sami piloti, kteří jeho letadla považovali za nejlepší, a to mu zajistilo slušnou prosperitu až do
samého konce války. Na konci války, kdy spojenci Dohody likvidovali a ničili veškeré stroje a zařízení v německých
továrnách, se Fokkerovi podařilo velkou část letadel i vybavení továrny přesunout do Nizozemska, kde pokračoval ve
vývoji a výrobě letadel, tentokrát už také civilních.
Alexandre Gustave Eiffel (15. prosince 1832–27. prosince 1923)
Francouzský konstruktér a architekt. Studoval na Lycée Royal de Dijon a pokračoval na Ecole Centrale des Arts et Ma-
nufactures v Paříži, kde se specializoval na chemii. Diplom obdržel v roce 1855 a poté vystřídal několik zaměstná-
ní a nakonec skončil jako šéf konstrukční společnosti, která navrhovala železniční mosty. Eiffel se učastnil mezi-
národní nabídky navrhnout a vybudovat 160 m dlouhý železniční most přes Dourovu řeku, mezi Portem a Vila
nova de Gaia v Portugalsku. Jeho návrh dvojitého obloukového mostu Ponte Maria Pia zvítězil byl postaven za
dobu kratší, než dva roky, byl hojně využíván až do roku 1991 (114 let). Gustave Eiffel také navrhl Laa Ruche
v Paříži, viadukt Garabit, železniční most blízko Ruynes en Margeride, maják na ostrově Mony na Puertu Ricu. So-
cha. Eiffel také vypracoval bedlivě vnitřní strukturální prvky sochy Svobody, byl to dar Francie Spojeným státům ame-
rickým. Stejně jako u Eiffelovy věže se Socha Svobody stala rychle národním symbolem svobody. Od roku 1887 se
podílel na budování Panamského kanálu. Byl však obviněn z podvodu a na 2 roky musel do vězení. I když byl později
očištěn, tento skandál jej připravil o kariéru konstruktéra i architekta a pošpinil jeho dobrou pověst.
Marie Curie-Sklodowská ( 7. listopadu 1867–4. července 1934 )
Významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii. Zabývala se výzkumy v oblasti fyziky
a chemie. K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů a objev
dvou nových chemických prvků: polonia a radia (první gram radia izolovala ze smolince pocházejícího z české-
ho Jáchymova). Pod jejím osobním vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioak-
tivity. Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 z fyziky spolu s manželem Pierrem a ob-
jevitelem radioaktivity Henri Becquerelem za výzkumy radioaktivity a podruhé v roce 1911 z chemie za izolaci
čistého radia. Zemřela na leukémii, která byla pravděpodobně způsobena radiací, se kterou pracovala. V roce
1995 byla jako první žena pochována pod kopulí pařížského Panteonu.
Christian Andreas Doppler ( 29. listopadu 1803–17. března 1853 )
Rakouský fyzik a matematik. Po studiu na vídeňské polytechnice studoval od roku 1825 na vídeňské univerzitě. V ro-
ce 1829 se stal asistentem matematiky na vídeňské technice. Od roku 1835 působil na školách v Praze, Banské Šti-
avnici a ve Vídni. V roce 1850 se stal ředitelem fyzikálního institutu na univerzitě ve Vídni. Věnoval se mnoha ob-
lastem, publikoval práce o rovnoběžkách, zlepšení mikroskopu, astrofyzice a dalších. V roce 1842 publikoval
práci „O barevném světle dvojhvězd a některých dalších hvězd”, kde vysvětlil princip, nazvaný později po něm
– Dopplerův jev. Vyslovil hypotézu, že zbarvení hvězd může být způsobeno jejich pohybem, pokud se zdroj
vlnění (světla nebo zvuku) pohybuje od pozorovatele, ten zachytí vlnění s nižší frekvencí – v případě světla posun
k červené. Dopplerův jev se využívá řadě aplikací (např. pro radarové měření rychlosti) a pomocí něho vysvětlil Ed-
win Hubble „rudý posuv” spekter galaxií.
Johannes Kepler (27. prosince 1571–15. listopadu 1630)
Německý matematik, astrolog a astronom. V roce 1600 přišel Kepler do Prahy. Stal se asistentem Tychona Brahe
a po jeho smrti císařským matematikem a astrologem. Na Braheho podnět propočítal dráhu Marsu a po dlouhých
výpočtech objevil v Praze první dva ze svých slavných Keplerových zákonů. Tyto výsledky publikoval v roce 1609
v práci Astronomia Nova. V letech 1607–1612 bydlel v dnešním domě U Francouzské koruny. V roce 1612 ode-
šel Kepler do Lince a později v roce 1626 do Ulmu. V roce 1615 vyšla jeho práce Nova Stereometria Doliorum
Vinariorum, ve které počítal objemy těles, které vznikly rotací kuželoseček kolem osy ležící v jejich rovině. V prá-
ci Harmonices Mundi (1619) systematicky studoval mimo jiné problematiku konvexních a hvězdicovitých mno-
hoúhelníků a publikoval svůj třetí zákon. Ztotožňoval se s odsouzením Giordana Bruna, a jeho učení o Vesmíru pl-
ném sluncí považoval za kacířství. Do moderních astrologických učebnic vstoupil Johannes Kepler zejména
horoskopem Albrechta z Valdštejna, který bez znalosti konečného zákazníka sestavil v roce 1608 a v němž velmi
přesně předpověděl Valdštejnovu smrt. Za svůj život sestavil na 800 horoskopů, včetně svého. Na základě svých as-
tronomických a astrologických výpočtů odhadl datum narození Ježíše na rok 7 př. n. l., kdy proběhla nepříliš častá ví-
cenásobná konjunkce (podobná nastala až v roce 1942). V pozdějším věku se podle některých životopisců už ne-
mohl věnovat pozorování, protože trpěl krátkozrakostí a hvězdy patrně vůbec neviděl.
04-05_vyroci_7_Tork_i.qxd 10.12.2025 14:21 Page 4