Vakkos_c_i_03.qxd

27.2.2023

15:55

Page 47

kompresory l vzduchotechnika

vlhkosti. Pro výkon vodního ohřívače je nejdůležitější teplosměnná plocha a teplotní rozdíl mezi vzduchem a vodou. Regulace

vodních ohřívačů může být buď kvalitativní, kdy se nemění průtok

vody, ale mění se její teplota, nebo kvantitativní, kdy teplota zůstává konstantní, ale mění se průtok vody. Kvantitativní regulace je

méně účinná, protože pro výkon výměníku je rozhodující rozdíl

teploty vzduchu a vody. Celou situaci si lze představit tak, že kolem výměníku, do kterého vstupuje voda (např. o teplotě 55 °C),

proudí vzduch, který se přes teplosměnnou plochu ohřívače ohřívá, tím dochází k ochlazování vody ve výměníku a výstupní voda

z výměníku má nižší teplotu (např. 45 °C).

Chladič

Hlavním úkolem chladiče je ochlazovat vzduch. Principiálně jsou

podobné jako ohřívače. U chladičů je nižší teplotní rozdíl mezi

teplonosnou látkou a vzduchem než u ohřívačů, a proto potřebují

větší teplosměnnou plochu než ohřívače. Chladiče jsou buď vodní, nebo přímé výparníky. U přímých výparníků je teplonosnou

látkou chladivo – vzduch. Chladivo, které se vstřikuje do proudu

vzduchu, který prochází výparníkem, se odpařuje a přes stěny výměníku odebírá teplo vzduchu (odtud název přímý výparník). Nevýhodou přímého výparníku je riziko namrzání a těžší regulace.

Chladící proces ve vodním chladiči probíhá velice podobným

způsobem jako u ohřívače. Do výměníku vstupuje voda o nízké

teplotě (např. 6 °C), výměníkem proudí vzduch, který se přes jeho stěny ochlazuje a předává teplo vodě. Z toho vyplývá, že teplota vody musí být na výstupu výměníku vyšší než na jeho vstupu

(např. 12 °C).

Chlazení vzduchu může být buď suché, nebo mokré. Záleží na

tom, jestli při tomto procesu dochází ke kondenzaci či nikoli. U

suchého chlazení je střední povrchová teplota chladiče vyšší než

teplota rosného bodu (teplota vzduchu, kdy začne docházet ke

kondenzaci) upraveného vzduchu. U mokrého chlazení je střední teplota chladiče nižší než teplota rosného bodu upravovaného

vzduchu a dochází tak ke kondenzaci.

ZZT je zařízení využívající teplo, které je obsažené v odváděném vzduchu z prostoru. Nejčastější typy výměníků ZZT jsou regenerační a rekuperační. Regenerační ZZT obsahuje rotující

hmotu, do které se akumuluje teplo z odváděného vzduchu. Jelikož hmota rotuje, tak při jejím otočení do proudu přiváděného

vzduchu se předá teplo, které je ve hmotě naakumulované, vzduchu. Rekuperační ZZT předává teplo přímo přes stěnu výměníku,

kde se kříží odváděný a přiváděný vzduch z a do prostoru. ZZT

přenášejí buď pouze teplo citelné, nebo teplo citelné i vázané

(vodní páru). Výměníky rekuperační přenášejí pouze teplo citelné, zatímco výměníky regenerační i teplo vázané.

Směšovací komora

Směšovací komora slouží k plynulému směšování venkovního

(čerstvého) a oběhového (z interiéru) vzduchu, které se nacházejí v různých tepelně vlhkostních stavech. Obecně se směšují dva

proudy vzduchu a jejich výsledný stav je dán tepelnou a vlhkostní bilancí. Poměr čerstvého a oběhového vzduchu se reguluje uvnitř směšovací komory pomocí klapek, které se ovládají nejčastěji pomocí servopohonu. Poměr čerstvého a oběhového vzduchu

je možné nastavit od 100 % čerstvého venkovního vzduchu – tato varianta se doporučuje pro intenzivní provětrání, nebo jako

stálé větrání pro letní provoz. Pro případ, že není potřeba větrat,

je možno uzavřít přívod venkovního čerstvého vzduchu a vytápět

pouze oběhovým vzduchem.

potrubí i distribuce do prostoru. Hlavními parametry ventilátorů

jsou dopravní tlak, příkon a objemové množství vzduchu. Ventilátory lze dělit na radiální, axiální, diagonální a diametrální. Nejčastěji používané ventilátory pro rozsáhlejší úpravy vzduchu jsou

ventilátory radiální. Hlavní části radiálního ventilátoru jsou oběžné kolo, sací hrdlo, výtlačné hrdlo, skříň a elektromotor. Oběžné

kolo obsahuje lopatkové kanály, jimiž se při otáčení nasává

vzduch v axiálním směru. Výtlak vzduchu ovšem probíhá v ose

kolmé na osu rotace, tedy v radiálním směru.

Zvlhčovač

Zvlhčovače jsou buď parní, nebo adiabatické pračky. Parní vlhčení probíhá po izotermě a během procesu se nemění teplota

vzduchu. Průběh vlhčení si lze jednoduše představit tak, že do

vzduchu, který prochází zvlhčovačem, je vstřikována voda ve formě malých kapiček, které se ve vzduchu odpaří a zvyšují tak jeho

vlhkost. Při vlhčení vzduchu pomocí adiabatické pračky dochází ke

zvyšování vlhkosti vzduchu, a zároveň k poklesu teploty vzduchu.

Řídicí algoritmus

d

V této části je popsán řídicí algoritmus, který je implementován

do modelu jednotky z první kapitoly tohoto článku. Ačkoliv je vytvořený algoritmus vytvořen na modelu jednotky, tak jeho velkou

výhodou je možnost aplikace na reálnou vzduchotechnickou jednotku.

Hlavní vstupní veličiny do řídicího algoritmu jsou venkovní teplota a vlhkost, vnitřní teplota a vlhkost, požadovaná teplota a koncentrace CO2. U reálného zařízení jsou tyto veličiny snímány pomocí čidel umístněných buď ve vnitřním, nebo vnějším prostředí.

U modelu jednotky můžeme tyto vstupní veličiny buď náhodně

simulovat, nebo použít vstupní sekvence reálných dat a sledovat

její chování.

p

inzerce

e-shop

VaKKoS – vzduchotechnika spol. s r.o.

Vojnova 176, 375 01 Týn nad Vltavou

tel.: +420 385 721 012

e-mail: vakkos@vakkos.cz

www.vakkos.cz

Firma provádí kompletní vzduchotechnické akce od projektu

přes výrobu, dodávku, montáž, seřízení a zaškolení obsluhy.

• průmyslové objekty

• čisté provozy (nemocnice, školy)

• hotely a restaurace

• truhlářské provozy

• prodejny a sklady

• zemědělské farmy a obilní sila

Jsme výrobci – nakupujte u nás za nejnižší ceny

Ventilátor

Každá VZT jednotka obsahuje ventilátor. Je to zařízení sloužící k

dopravě vzduchu do větraného prostoru. Ventilátor musí zajistit

dostatečný tlakový rozdíl pro pokrytí tlakových ztrát VZT jednotky,

www.technikaatrh.cz

47