Vakkos_c_i_03.qxd
27.2.2023
15:55
Page 47
kompresory l vzduchotechnika
vlhkosti. Pro výkon vodního ohřívače je nejdůležitější teplosměnná plocha a teplotní rozdíl mezi vzduchem a vodou. Regulace
vodních ohřívačů může být buď kvalitativní, kdy se nemění průtok
vody, ale mění se její teplota, nebo kvantitativní, kdy teplota zůstává konstantní, ale mění se průtok vody. Kvantitativní regulace je
méně účinná, protože pro výkon výměníku je rozhodující rozdíl
teploty vzduchu a vody. Celou situaci si lze představit tak, že kolem výměníku, do kterého vstupuje voda (např. o teplotě 55 °C),
proudí vzduch, který se přes teplosměnnou plochu ohřívače ohřívá, tím dochází k ochlazování vody ve výměníku a výstupní voda
z výměníku má nižší teplotu (např. 45 °C).
Chladič
Hlavním úkolem chladiče je ochlazovat vzduch. Principiálně jsou
podobné jako ohřívače. U chladičů je nižší teplotní rozdíl mezi
teplonosnou látkou a vzduchem než u ohřívačů, a proto potřebují
větší teplosměnnou plochu než ohřívače. Chladiče jsou buď vodní, nebo přímé výparníky. U přímých výparníků je teplonosnou
látkou chladivo – vzduch. Chladivo, které se vstřikuje do proudu
vzduchu, který prochází výparníkem, se odpařuje a přes stěny výměníku odebírá teplo vzduchu (odtud název přímý výparník). Nevýhodou přímého výparníku je riziko namrzání a těžší regulace.
Chladící proces ve vodním chladiči probíhá velice podobným
způsobem jako u ohřívače. Do výměníku vstupuje voda o nízké
teplotě (např. 6 °C), výměníkem proudí vzduch, který se přes jeho stěny ochlazuje a předává teplo vodě. Z toho vyplývá, že teplota vody musí být na výstupu výměníku vyšší než na jeho vstupu
(např. 12 °C).
Chlazení vzduchu může být buď suché, nebo mokré. Záleží na
tom, jestli při tomto procesu dochází ke kondenzaci či nikoli. U
suchého chlazení je střední povrchová teplota chladiče vyšší než
teplota rosného bodu (teplota vzduchu, kdy začne docházet ke
kondenzaci) upraveného vzduchu. U mokrého chlazení je střední teplota chladiče nižší než teplota rosného bodu upravovaného
vzduchu a dochází tak ke kondenzaci.
ZZT je zařízení využívající teplo, které je obsažené v odváděném vzduchu z prostoru. Nejčastější typy výměníků ZZT jsou regenerační a rekuperační. Regenerační ZZT obsahuje rotující
hmotu, do které se akumuluje teplo z odváděného vzduchu. Jelikož hmota rotuje, tak při jejím otočení do proudu přiváděného
vzduchu se předá teplo, které je ve hmotě naakumulované, vzduchu. Rekuperační ZZT předává teplo přímo přes stěnu výměníku,
kde se kříží odváděný a přiváděný vzduch z a do prostoru. ZZT
přenášejí buď pouze teplo citelné, nebo teplo citelné i vázané
(vodní páru). Výměníky rekuperační přenášejí pouze teplo citelné, zatímco výměníky regenerační i teplo vázané.
Směšovací komora
Směšovací komora slouží k plynulému směšování venkovního
(čerstvého) a oběhového (z interiéru) vzduchu, které se nacházejí v různých tepelně vlhkostních stavech. Obecně se směšují dva
proudy vzduchu a jejich výsledný stav je dán tepelnou a vlhkostní bilancí. Poměr čerstvého a oběhového vzduchu se reguluje uvnitř směšovací komory pomocí klapek, které se ovládají nejčastěji pomocí servopohonu. Poměr čerstvého a oběhového vzduchu
je možné nastavit od 100 % čerstvého venkovního vzduchu – tato varianta se doporučuje pro intenzivní provětrání, nebo jako
stálé větrání pro letní provoz. Pro případ, že není potřeba větrat,
je možno uzavřít přívod venkovního čerstvého vzduchu a vytápět
pouze oběhovým vzduchem.
potrubí i distribuce do prostoru. Hlavními parametry ventilátorů
jsou dopravní tlak, příkon a objemové množství vzduchu. Ventilátory lze dělit na radiální, axiální, diagonální a diametrální. Nejčastěji používané ventilátory pro rozsáhlejší úpravy vzduchu jsou
ventilátory radiální. Hlavní části radiálního ventilátoru jsou oběžné kolo, sací hrdlo, výtlačné hrdlo, skříň a elektromotor. Oběžné
kolo obsahuje lopatkové kanály, jimiž se při otáčení nasává
vzduch v axiálním směru. Výtlak vzduchu ovšem probíhá v ose
kolmé na osu rotace, tedy v radiálním směru.
Zvlhčovač
Zvlhčovače jsou buď parní, nebo adiabatické pračky. Parní vlhčení probíhá po izotermě a během procesu se nemění teplota
vzduchu. Průběh vlhčení si lze jednoduše představit tak, že do
vzduchu, který prochází zvlhčovačem, je vstřikována voda ve formě malých kapiček, které se ve vzduchu odpaří a zvyšují tak jeho
vlhkost. Při vlhčení vzduchu pomocí adiabatické pračky dochází ke
zvyšování vlhkosti vzduchu, a zároveň k poklesu teploty vzduchu.
Řídicí algoritmus
d
V této části je popsán řídicí algoritmus, který je implementován
do modelu jednotky z první kapitoly tohoto článku. Ačkoliv je vytvořený algoritmus vytvořen na modelu jednotky, tak jeho velkou
výhodou je možnost aplikace na reálnou vzduchotechnickou jednotku.
Hlavní vstupní veličiny do řídicího algoritmu jsou venkovní teplota a vlhkost, vnitřní teplota a vlhkost, požadovaná teplota a koncentrace CO2. U reálného zařízení jsou tyto veličiny snímány pomocí čidel umístněných buď ve vnitřním, nebo vnějším prostředí.
U modelu jednotky můžeme tyto vstupní veličiny buď náhodně
simulovat, nebo použít vstupní sekvence reálných dat a sledovat
její chování.
p
inzerce
e-shop
VaKKoS – vzduchotechnika spol. s r.o.
Vojnova 176, 375 01 Týn nad Vltavou
tel.: +420 385 721 012
e-mail: vakkos@vakkos.cz
www.vakkos.cz
Firma provádí kompletní vzduchotechnické akce od projektu
přes výrobu, dodávku, montáž, seřízení a zaškolení obsluhy.
• průmyslové objekty
• čisté provozy (nemocnice, školy)
• hotely a restaurace
• truhlářské provozy
• prodejny a sklady
• zemědělské farmy a obilní sila
Jsme výrobci – nakupujte u nás za nejnižší ceny
Ventilátor
Každá VZT jednotka obsahuje ventilátor. Je to zařízení sloužící k
dopravě vzduchu do větraného prostoru. Ventilátor musí zajistit
dostatečný tlakový rozdíl pro pokrytí tlakových ztrát VZT jednotky,
www.technikaatrh.cz
47