vyroci_c_1-2.qxd
4
25.2.2023
15:28
Page 4
výroèí
Sir Isaac Newton (4.1. 1643–31. 3. 1727)
Anglický fyzik, matematik, astronom, přírodní filosof, alchymista a teolog, často považován za jednu z nejvlivnějších
osob v dějinách lidstva. Jeho Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, vydaná v roce 1687, položila základy
klasické mechaniky a dnes bývá řazena mezi nejdůležitější knihy v historii vědy. Byl zde poprvé popsán zákon
všeobecné gravitace a tři zákony pohybu, které se na další tři staletí staly základem vědeckého pohledu na fyzický vesmír. Newton propojil Keplerovy zákony pohybu planet s vlastní teorií gravitace a dokázal, že pohyb
předmětů na Zemi se řídí stejnými pravidly jako pohyb vesmírných těles. V mechanice formuloval teorii o zachování hybnosti a momentu hybnosti. Sestavil první zrcadlový dalekohled. Vyslovil zákon chladnutí a zkoumal
rychlost zvuku.V matematice se dělí s Gottfriedem Leibnizem o zásluhy na objevu integrálního počtu. Dále pak zobecnil binomickou větu, vymyslel takzvanou „Newtonovu metodu” řešení soustav nelineárních rovnic a přispěl k výzkumu mocninných řad.
František Křižík (8. 7. 1847–22. 1. 1941)
Český technik, průmyslník a vynálezce. V letech 1867 až 1869 studoval na Královském českém polytechnickém zemském ústavu v Praze. Byl autorem četných vynálezů v oblasti zavádění a využívání elektřiny, které získaly ocenění
na mezinárodních výstavách. Roku 1880 sestrojil první obloukovou lampu. Byl zakladatelem a prvním podnikatelem v českém elektrotechnickém průmyslu. Mezi jeho významné projekty patří blokové signalizační zařízení
(1878), kompletní osvětlení Jubilejní výstavy a světelná fontána na Výstavišti (1891), tramvajová elektrická dráha v Praze (1896) a první elektrická železnice v Rakousku-Uhersku, z Tábora do Bechyně (1903). Roku 1906 mu
ČVUT udělilo čestný titul Dr. h. c.
Daniel Bernoulli (9. února 1700–17. března 1782)
Švýcarský matematik, fyzik a lékař. Se svým starším bratrem Jacobem položil základy nového matematického oboru
zvaného variační počet. V letech 1725-1733působil v Rusku jako profesor matematiky v nově zřízené petrohradské Akademii věd. Zabýval se tam nejen matematikou, ale i biologií a proslul i jako vynikající lékař. Po odchodu
z Ruska hodně cestoval a přednášel matematiku, fyziku, anatomii a botaniku na univerzitách v rodném Groningenu a v Basileji. Za své práce obdržel mimo jiné i deset cen francouzské Akademie. Jeho stěžejní dílo Hydrodynamica vyšlo roce 1738. Jsou zde shrnuty jeho výsledky experimentálního i teoretického studia kapalin, včetně proslulé Bernoulliho rovnice, která popisuje proudění tekutin. Tato práce je považována za základ celého
nového oboru fyziky – hydrodynamiky. V dodatku ke knize se věnoval i plynům. Jako jeden z mála evropských učenců Daniel Bernoulli věřil, že se plyny skládají z částic a vytvořil vůbec první kinetickou teorii plynů. Bernoulliho teorie
plynů musela čekat na své znovuobjevení dalších 100 let
Thomas Alva Edison (11. února 1847–18. října 1931)
Americký technik, vynálezce a podnikatel. Základní vzdělání získal díky své matce. Školu navštěvoval pouhé tři měsíce, poté byl vyloučen za špatné chování. Již od dětství trpěl částečnou ztrátou sluchu. Pracovat začal ve 12 letech
jako roznašeč novin. V době vypuknutí války Severu proti Jihu si zařídil pojízdnou redakci a tiskárnu v železničním vlaku a začal vydávat a na nádražích prodávat noviny Herald. Poté, co vlak vyhořel se stal na nějaký čas telegrafním úředníkem. Jeho prvním patentem byl elektrický hlasový záznamník (1868). Mezi jeho další vynálezy
z doby působení na železnici připomeňme tiskací telegraf (1869), psací stroj (1871), duplexní a automatický telegraf (1875). Od roku 1877 se již naplno začal věnovat pouze vynálezectví. Založil výzkumnou laboratoř a elektrotechnický závod, v nichž zaměstnával desítky odborníků z různých profesí. Vynálezectví se postupně stalo kolektivní prací, zaštítěnou jeho jménem. Široký ohlas veřejnosti získal svým vynálezem fonografu – předchůdce gramofonu
(1877) a mikrofonu (1878). Vrchol kariéry představoval vynález žárovky (1879). Mezi další významné vynálezy patří
elektrické dynamo (1881), pojistka (1885), kinematograf (1891), elektrický akumulátor (1900), elektrický automobil
(1902) a vrtulník (1908). Jedním z jeho asistentů byl také český podnikatel Emil Kolben, který jej v roce 1911 pozval
na návštěvu Prahy. Edison tehdy navštívil také brněnské divadlo, elektricky osvětlené podle jeho plánu. Průkopník všestranného využití elektrické energie a zarputilý vyznavač stejnosměrného proudu zemřel ve věku 84 let a během
svého života získal 1093 patentů na přístroje a výrobní postupy.
Benjamin Forstner (25. března 1834–27. února 1897)
Americký puškař, vynálezce a obchodník. Forstner se narodil v Beaver County v Pennsylvánii. Po dosažení zletilosti se
přestěhoval do Missouri. Zde se setkal s Wiliamem Keilem a jeho utopickými teoriemi. Pod jejich vlivem Keila a jeho komunu následoval v roce 1863 na severozápadní pacifické pobřeží do Marion county v Oregonu. Zde komuna založila město Aurora. V roce 1865 se však Forstner usadil v Salemu. Ve městě si založil puškařskou dílnu.
Vynalezl dodnes nepřekonaný typ vrtáku k zhotovování přesných a čistých děr do dřeva s plochým dnem, který nese jeho jméno. Ten byl mnohem vhodnější k práci, než od výrobců pažeb, tak také pro truhlářskou výrobu, než do té doby používaný vynalezený Russelem Jenningsem se středící šroubovicí. Také na rozdíl od něj nenarušoval strukturu vláken dřeva na řezu. Vynález byl patentován 22. září 1893. Forstner často obchodně cestoval
po USA. Na těchto cestách se mimo jiné snažil propagovat svůj vynález. Vrták získal nejvyšší ocenění na stoleté výstavě ve Filadelfii a v roce 1893 na Columbian Exposition. Vynálezce také poskytl licence na výrobu několika společnostem. Dlouhá léta jej vyráběly firmy Colt Firearms Company v Hartfordu a Bridgeport Gun Implement Company v Connecticutu. Díky výnosným licencím se Forstner stal zámožným a váženým občanem města Salem. Vynalezl
i jeden z typů elektromotoru. Forstnerův vrták se v mnoha provedeních vyrábí až do současnosti, ačkoli jeho design
se mírně změnil.
T+T T e c h n i k a a t r h 1 – 2 / 2 0 2 3