Milníky techniky: historie techniky
Milníky techniky: významné vynálezy a výročí z dějin techniky a průmyslu
«
TT ++ TT
Technika a trh 1–2/2024
Jóičiró Nambu (18. 1. 1921–5. 7. 2015)
Jóičiró Nambu je americký fyzik japonské národnosti, držitel Nobelovy ceny za fyziku. Vystudoval univerzitu v Tokiu
a v roce 1950 se stal profesorem fyziky na městské univerzitě Ósace. Později se přestěhoval do USA a v roce 1970
se stal americkým občanem a profesorem na Chicagské univerzitě. Navrhl barevný náboj pro kvantovou chro-
modynamiku a je považován za jednoho ze zakladatelů teorie strun, podle které svět není složen z několika růz-
ných bodových elementárních částic, nýbrž z drobounkých jednorozměrných smyček a vláken - strun. Za svůj
objev mechanismu spontánního narušení symetrie získal společně s Makotom Kobajašim a Tošihidem Masuka-
wou v roce 2008 Nobelovu cenu za fyziku.
James Watt (19. 1. 1736–19. 8. 1819)
James Watt byl skotský mechanik, vynálezce a fyzik – samouk, známý především skrze své vynálezy a vylepšení par-
ních strojů. Navzdory všeobecnému přesvědčení Watt nebyl vynálezcem parního stroje, provedl pouze taková vy-
lepšení, která umožnila jeho průmyslové využití. Zásluhou J. Watta se mohla průmyslová revoluce ve Spojeném
království roztočit opravdu na plné obrátky. James Watt se rok učil u mechanika T. Morgana v Londýně (1755).
Po návratu do Glasgow se stal univerzitním mechanikem. V roce 1759 se dozvěděl o parním stroji Thomase
Newcomena, ale prakticky se s ním seznámil až v roce 1763. V roce 1765 sestrojil oddělený kondenzátor páry,
čímž stávající konstrukci výrazně vylepšil.V roce 1785 vytvořil vlastní parní stroj.
René Lorin (24. 3. 1877–16. 1. 1933)
René Lorin byl dělostřeleckým důstojníkem. Náporový motor, který vynalezl v roce 1907 si nechal patentovat v ro-
ce 1908. V roce 1910 podal francouzské armádě návrh na bezpilotní letoun, který nazýval vzdušné torpédo, po-
háněný náporovým motorem a vybaveným autopilotem a dálkovým ovládáním rádiovými signály. Znovu se po-
koušel svůj vynález uplatnit ještě v roce 1915. Mezitím zdokonaloval náporový motor a návrh nového motoru
pro (tehdy ještě nerealizovatelný) nadzvukový let si nechal patentovat v roce 1913. Jeho ideu letounu s pouze
náporovým motorem dovedl k realizaci až v roce 1949 další francouz René Leduc.
Edward Teller (15. 1. 1908–9. 9. 2003)
V USA je označovaný jako „otec vodíkové bomby”. Je také jedním z nejkontroverznějších vědců 20. století, měl vel-
ký politický vliv a prosazoval vývoj nových zbraní hromadného ničení a stal se „architektem hvězdných válek”.
Teller studující Budapešťskou technickou universitu opustil roku 1926 Maďarsko kvůli fašistickému režimu
a kvůli zákonu Numerus clausus. Na jaře roku 1928 se už učil fyziku v Mnichově pod dohledem Arnolda Som-
merfelda. V roce 1930 tu získal doktorát fyziky. Teller se později zabýval molekulární spektroskopií. V této ob-
lasti je jeho nejznámějším objevem Jahn-Tellerův efekt (1937). Teller opustil Německo v roce 1933 a na krátkou
dobu odchází do Anglie a potom odchází na rok do Kodaně, kde pracoval pod vedením Nielsa Bohra. Později
Tellera pozval George Gamow do USA. V roce 1938 tu spolu vypracovali teoretické základy termonukleárních fúzí.
Roku 1941 se Teller stává občanem USA. Od roku 1942 pracuje na projektu Manhattan. Po druhé světové válce se
spolu se Stanem Ulamem stal vedoucí osobností vývoje americké vodíkové bomby, jejíž prototyp získal název Teller-
Ulamova bomba. Rozhodující formuli objevil v roce 1951 a v listopadu 1952, rok před Sovětským svazem, bombu vy-
zkoušeli. Byla 2 500× silnější něž atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki.
Heinrich Lanz (9. 3. 1838–1. 2. 1905)
Ve svých 22 letech si Heinrich Lanz otevřel dílnu na opravy zemědělských strojů se dvěma zaměstnanci a převzal
zodpovědnost za dovoz zboží v otcově firmě. Na ještě neúplně rozvinutý německý trh v oblasti zemědělských
strojů uvedl v roce 1867 řezačku krmiva vlastní konstrukce. Brzy následoval další stroj – mlátička. O tři roky po-
zději převzal vedení celé továrny. Od roku 1869 dovážel anglické parní pluhy John Fowler a za deset let firma
vyráběla vlastní lokomobily. V roce 1902 odcestoval v té době už 64letý Lanz do USA, aby získal informace o vý-
voji nové zemědělské techniky u firmy John Deere. Poznatky nabyté na této cestě však stačil využít jen částečně,
protože za čtyři roky zemřel. V roce 1956 americká firma John Deere převzala společnost Heinrich Lanz AG.
Werner Karl Heisenberg (5. 12. 1901–1. 2. 1976)
Werner Karl Heisenberg byl německý fyzik, nositel Nobelovy ceny z roku 1932 za svou roli ve vytváření kvantové
mechaniky. Roku 1923 dostal na Univerzitě v Mnichově doktorát z teoretické fyziky. V roce 1925 navrhl nový
výklad fyziky, který se zásadně lišil od výkladu Newtonova. V roce 1927 formuloval slavný princip neurčitosti, kte-
rý specifikuje jisté teoretické hranice naší schopnosti provádět vědecká měření. Podle principu neurčitosti nám
ani sebelepší zdokonalení měřícího přístroje nedovolí získat přesné výsledky.
Raketoplán Columbia
Columbia byl raketoplán NASA vypuštěný jako první na oběžnou dráhu. Jeho první mise STS-1 trvala od 12. dubna do
14. dubna 1981. Columbia byla zničena 1. února 2003 při návratu ze své 28. mise. Posádku raketoplánu Columbia
při její poslední misi STS-107 tvořilo sedm astronautů, Rick D. Husband (velitel), William C. McCool (pilot), Mi-
chael P. Anderson, Laurel Clarková, David M. Brown, Kalpana Chawlaová a první izraelský astronaut Ilan Ramon.
Ráno 1. února 2003 vstoupil raketoplán do atmosféry po šestnáctidenní vědecké misi. NASA ztratila s raketo-
plánem kontakt okolo 9 hodin EST, pouze několik minut před přistáním plánovaným na 9:16 na Kennedyho ves-
mírném středisku. Podle záběrů z povrchu se Columbia rozpadla nad Texasem ve výšce asi 63 km při rychlosti
5,6 km/s. Všichni astronauti na palubě zahynuli.
milníky techniky
vyroci_c_01-2.qxd 26.2.2024 17:51 Page 4