Měření a zaregulování vzduchotechniky (2. strana)
Měření a zaregulování vzduchotechniky pohledem technika: postup a přístroje
Rozdíl necelých 200 m
3
/hod mezi hodno-
tou naměřenou na dýze ventilátoru a přes-
ného měření průtoku v potrubí představu-
je cca. 5 %, což je pro provozní měření
vynikající výsledek. Díky tomu bylo mož-
né provést základní nastavení celkových
průtoků dle požadavku projektu pomocí
měření na dýzách ventilátorů (dle ČSN EN
16211, kap. 8.3), které je časově mnohem
efektivnější než měření v potrubí.
2. Zaregulování místností
– přívod
Druhým krokem bylo ověření přívodů do
jednotlivých místností. U textilních vyús-
tek je možné prokázat množství přívodní-
ho vzduchu změřením statického tlaku na
konci dané vyústky a jeho porovnání
s projektovanou hodnotou (ESP – externí
statický tlak), přičemž naměřená hodnota
musí být vždy vyšší než projektovaná.
K modelu TA550 se hadičkou připojila
sonda na měření statického tlaku:
Následně se sonda na konci vyústky per-
forací zasunula dovnitř. Výsledek měření
je opět rychlý, jasný a nezpochybnitelný.
Ve všech případech byla shoda s projek-
tovou dokumentací (požadavek ESP byl
100 Pa, naměřeno od 102 do 108 Pa).
3. Zaregulování místností
– odtah
U odtahu bylo třeba zaregulovat jednotlivé
vyústky, což znamená rozdělit celkový od-
tah z dané místnosti rovnoměrně na všech-
ny odtahové vyústky. Postupně se „škrtily”
vyústky nejblíže k odtahovým stupačkám,
které měly při plném otevření (prvotní
stav-všechny vyústky otevřeny na max.)
nejvyšší průtoky. Naopak poslední vyúst-
ka na dané větvi měla odtah téměř nulový.
Tímto postupem se celkové odtahované
množství rovnoměrně rozdělilo mezi da-
né vyústky na konkrétní větvi. Průtoky by-
ly měřeny lopatkovým anemometrem
LCA501 s hlavou D100 mm (obr. 4).
Měřicí hlava byla umístěna na teleskopu,
což umožnilo měřit pohodlně i výše umís-
těné vyústky. V přístroji byl nastaven mód
kontinuálního průměrování. Technik se
tak mohl plně soustředit na plynulou „son-
dáž" po celé ploše vyústky. Pro měření vy-
ústek je vhodnější, pokud to prostorové
možnosti dovolí, měřicí přístroj Prohood
nebo DIFF.
Závěr
Cílem zaregulování je dosáhnout rovno-
měrného přívodu a odvodu vzduchu do
jednotlivých místností objektu prádelny
ve shodě s projektovanými hodnotami.
K tomuto cíli se propracujete postupně ve
výše popsaných krocích. Všechny naměře-
né hodnoty se musí uvést do protokolu
(zprávy) z měření, nejlépe ve formě tabulky
včetně porovnání s projektovanými hod-
notami. Nedílnou součástí tohoto proto-
kolu musí být i postup měření (metodika),
použité měřicí přístroje a kopie jejich ka-
libračních listů.
Měření na dýze ventilátoru jednotky se
stává stále populárnější jak mezi techniky
(rychlé určení celkových průtoků), tak
i mezi MaR, kteří na základě měření regu-
lují daný přívod/odvod na hodnotu kon-
stantního průtoku. Před měřením na dýze
si jako technik určitě zkontrolujte správ-
nost hodnoty daného K (štítek na jednot-
ce, štítek na samotném ventilátoru jedno-
tky, projektová dokumentace) a dále pak
i vzoreček přepočtu a jednotky pro které
je K faktor určen (m
3
/hod nebo l/s).
Praktický tip na závěr. Vyznačte si polohy
Vámi nastavených regulačních klapek (sta-
čí značka fixem). Často se totiž stává, že
někteří nezaškolení jedinci, mohou klapky
nastavit podle své potřeby a pocitů, čímž
samozřejmě nenávratně "rozhodí" Vámi
zaregulovaný systém. Poté následuje stíž-
nost, nejlépe v rámci reklamace, nutný vý-
jezd a dohady na místě samém. p
www.technikaatrh.cz
kompresory
ll
vzduchotechnika
9
Obr. 2: Měření rychlosti v potrubí
(přístroj TA550 + dynamická rychlostní sonda)
Airflow Lufttechnik GmbH
organizační složka Praha
Hostýnská 520, 108 00 Praha 10
Ing. Roman Rybín
www.airflow.cz
Obr. 4: Měření průtoku na čtyřhranné vyústce (přístroj LCA501)
Airflow_c.qxd 26.2.2024 18:16 Page 9